Adrai

Podle Williama Friedkina byl slaměný klobouk v zadním okně auta Jimmyho Doyla (Gene Hackman) a Buddyho Russoa (Roy Scheider) v té době v New Yorku univerzálním signálem značícím, že tajní policisté v autě jsou ve službě.

Ve scéně, kdy vyložené auto odjíždí z přístavu, si můžeme všimnout rozestavené věže Světového obchodního centra, které bylo otevřené o dva roky později.

Gene Hackman (Jimmy Doyle) během natáčení známé automobilové honičky seděl skutečně za volantem. Ty nejnebezpečnější kousky za něj ale převzal kaskadér Bill Hickman, zatímco William Friedkin je natáčel ze zadní sedačky (údajně z toho důvodu, že všichni kameramani ze štábu byli ženatí a měli děti).

Řada scén byla z finančních důvodů natáčena bez povolení. Například dopravní zácpa na Brooklynském mostě nebo známá automobilová honička pod nadzemním metrem.

Průvodčí v metru byl skutečný průvodčí. Herec, který měl tuto roli hrát, se v den natáčení nedostavil. Stejně tak řidič metra byl skutečný řidič, protože místní úřady nechtěly, aby soupravu metra řídil herec.

Celá úvodní scéna, ve které Attilio Carbone (Paolo Villaggio) přejíždí přes hraniční přechod, je natočena v městečku Menton ve francouzském departmentu Alpes-Maritimes. Stejný hraniční přechod si zahrál v mnohem známějším filmu Smolař (1965).

Nákladní loď SS Donau byla dne 17. ledna 1945 zničena pomocí 10 náloží umístěnými 50 cm pod čarou ponoru v délce 60 metrů. Původně měla být loď potopena až poté, co opustí záliv Oslofjord, z důvodu pozdějšího odplutí však došlo k odpálení náloží již poblíž města Drøbak. Kapitánovi lodi se podařilo potápějící se vrak nasměrovat blíže ke zdejší pláži - tak je to také ve filmu zobrazeno. Vrak zůstal na místě až do roku 1952, poté byl odtáhnut do německého přístavu Bremerhaven a sešrotován. ,

Ve filmu jsou cílem operace Mardonius tři lodě. Ve skutečnosti bylo cílových lodí celkem 5, na jednu z lodí se však nálože umístit nepodařilo vůbec a nálože na jiné z lodí selhaly a loď potopena nebyla.

Skupina okolo Maxe Manuse je označována jako Gang Oslo - v originále Oslogjengen. Skupina byla později Brity označena jako nejlepší evropská sabotážní skupina.

Poté, co Max Manus (Aksel Hennie) utekl gestapu z nemocnice v Ullevilu, nedostal se do Anglie přímo přes Švédsko. Ve skutečnosti tato jeho cesta trvala 7 měsíců a vedla přes Švédsko, SSSR a Afriku, odkud se lodí dostal do Kanady a odtud se s vojenským konvojem dostal do Anglie.

Ve scéně kdy Max (Aksel Hennie) a Gregers (Nicolai Cleve Broch) dostávají od krále Haakona (Stig Hoffmeyer) vyznamenání, je muž předávající vyznamenání do rukou krále Espen Sandberg, jeden z režisérů filmu.

Scenárista filmu Thomas Nordseth-Tiller hraje jednoho z agentů gestapa během scény v kavárně.

Během filmu nikdy nezazní Siegfriedovo (Ken Duken) příjmení. Celé jméno je uvedeno až v titulcích popisujících příběhy jednotlivých postav po konci války.

V jedné ze scén Gregers (Nicolai Cleve Broch) vtipkuje, že pokud se něco stane, má mu Max (Aksel Hennie) zařídit sochu na nějakém pěkném místě. V roce 1994, u příležitosti 50. výročí přestřelky, při které Gram přišel o život, byla za přítomnosti Maxe Manuse slavnostně odhalena busta Gregerse Grama - nachází se poblíž sportovní haly Njårdhallen v severo-západní části Osla.

Scéna z června 1940 je natočena u skutečné budovy Norského parlamentu - vůbec poprvé od konce války se na ní objevila nacistická vlajka a dobové transparenty.

Vojenský tahač určený k přesunu cisterny ve scéně z Černobylu je těžký tahač KZKT 7428.

Celá oblast okolo elektrárny Černobyl a města Pripjat je pod stálou vojenskou kontrolou a není jednoduché se do ní dostat, natož přímo osobním vozidlem. Obě místa jsou od sebe navíc oddělena téměř 5kilometrovou zalesněnou oblastí a nikoliv budovami jako ve filmu.

Mil Mi-26 ze scény v Černobylu byl pronajatý od Běloruského ministerstva pro mimořádné situace. Původní barva vrtulníku je bílá, dočasné kamufláž byla aplikována v Maďarsku, kde byli dané scény natáčeny.

Pro filmové účely byly připraveny 4 repliky obrněného vozu typu MRAP. Tři byly postaveny na podvozku ZIL 131 a poháněny motory Ural určenými pro nákladní automobily. Čtvrtá replika použitá pro skoky byla poháněna motorem V10 z vozidla Dodge Viper.

Všechny scény s vrtulníkem Mi-24 byly natáčeny na vojenské střelnici a posléze dodělány v post-produkci. Pro zachování realičnosti se scény natáčely s ostrou municí, pilotem vrtulníku byl major Peter Simon, velitel vrtulníkové základny Szolnok.