Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Krimi
  • Komédia
  • Horor

Recenzie (478)

plagát

Úlovek (2009) (seriál) 

Nevadilo by mi, že jde o vztahovku, ani že akce je po skromnu...co mi ale přijde jako škoda je fakt, že když už někoho někdo háže přes zábradlí nebo masíruje baseballovou pálkou, přišlo mi to vyloženě odfláknuté. Nijaké nasnímání, pokus o nějakou, byť jen základní choreografii nepřítomen. Jinak ale naprosto nemám co vytknout, jako podobné počiny (Sopranos, Shield) stojí The Take na hlavním "hrdinovi" a je to stejně jako např v případě Vicca Mackeyho (Shield) one man show. Ostatní sice Hardymu zdatně sekundují, ale nemají šanci se mu rovnat...potěšila mne soudnost v podobě ideální čtyřdílné stopáže, stejně jako způsob, jakým se spletenec kolem Freddiho (Hardy) rozuzlí...poslední dvě věty před závěrečnými titulky mi vykouzlily úsměv na tváři jako už dlouho nic...pětkovým hodnocením zcela rozumím.

plagát

Muži v nádeji (2011) 

Hledat ve ve všech směrech přepáleném počinu, jakým Muži v naději jsou, morální ponaučení a hloubku, mi přijde úsměvné. Něco jako kdybyste si chtěli vzít poučení z Četníka ze Saint Tropez (chcete-li příklad z českých luhů a hájů, napadá mne např. libovolné Slunce, seno...)....pravděpodobně to nějakým způsobem půjde, ale nepřekvapivě pak Váš světonázor asi nebude zvlášť střízlivý...takové ambice tento typ filmu prostě nemá a vytýkat mu to, mi přijde nefér...a co si budeme povídat, nás, co jsme již na filmovém plátně viděli skutečně zvrhlé vize skutečně zvrhlých režisérů (abych nezacházel do extrémů, z lehčího kaligru libovolný Trier) trocha té Vejdělkovy nevěry nerozhází...navíc už dlouho jsem Bolka neviděl v tak typově přesné roli...a slečna Kerekes...já bych snad nižší hodnocení nemohl dát ani kdybych chtěl:)70%

plagát

Rozchod Nadera a Simin (2011) 

Nebýt to tak lidský film, bál bych se, že budu kamenován...Rozchod Nádera a Simin rozhodně doporučuji ke shlédnutí, ono se těch Íránských dramat totiž našimi kiny moc nemihne. A teď ten zbytek...film řeší naprosto všechny problémy současného Íránu (=je světový), každá věta mi zavání neuvěřitelným kalkulem, prostě abyste si řekli "wow, to je teda síla v tom Íránu" (=úžasný scénář). Vůbec nikomu nevadí, že každá postava každých pět minut naprosto nelogicky mění svůj názor (=žádná postava není černobílá), aniž by k tomu měla sebemenší důvod. Všichni se ze srdce nenávidí, jen aby se sebe mohli za dalších pět minut okázale zastávat a měli jsme další dramatický oblouk (=odlišná mentalita a to přece musíte vidět!). Nikomu nevadí, že to poslední o čem to je, je rozchod Nádera a Simin a v úvodu postulovaná zajímavá premisa Simin, která chce odejít a Nádera, který se chce starat o otce, ustupuje ohňostroji třeskutých dramatických situací, které mají nesmyslné příčiny a bizarní vyústění. Nikdo v tom filmu neví co chce, neví proč to chce...a nejhorší, nikdo z nich za to nemůže, protože se tak děje ne proto, že je to Írán, ale protože jim to tak scénárista napsal!! Je to komorní, je to Íránské a je to tuctové a proto, že se to odehrává ve světě, který funguje jinak, tomu nebudu dávat palbu pěti hvězd.Obejktivně 50%, ale vzhledem ke zdejšímu hodnocení...

plagát

Dokonalý zmysel (2011) 

Kdybych si obsah filmu nečetl až po shlédnutí, pravděpodobně by mne dojalo, jak v jedné větě dokáže vyspoilerovat celý děj (update 13. 5. 2014: obsah přece jen změněn, spoileroidní věta se rafinovaně přesunula do jeho středu:)), i když uznávám, o děj tady až tak nejde (nepřekvapivě, když se dá shrnout do jedné věty). Na druhou stranu bych vám přečtení obsahu doporučil dodatečně, protože "možný důvod globální katastrofy", který odhalil distributor, mi přijde, že není ve filmu ani naznačen! Chytrý kluci ty obsahy píšou...ale k filmu. Pro někoho možná nuda k uzoufání, mě se ale trefil do nálady a už jen (vzhledem k tempu filmu překvapivě) napínavý závěr za to stál. Co je zvláštní, přes poměrně apokalyptický průběh na mě Perfect sense vůbec nepůsobil depresivně, naopak jsem měl po dokoukání takový připitomělý, smířlivý úsměv. Možná mi jen někdo něco připekl do koláčků, ale ta zádumčivá, pomalu plynoucí, lyrická atmosféra mi sedla...

plagát

The Divide (2011) 

Měl bych pětkama víc šetřit...jenže to mi nesmíte podsouvat klenoty typu Divide! Celá apokalyptická historka v pozadí má pravdpodobně trhlin, že by se při bližším prozkoumání zřítila dřív, než ony filmové mrakodrapy a hudba se skutečně trochu opakuje. Jenže!!!!!! Je nebetyčný rozdíl, když jsou hlavní protagonisté "takoví obyčejní lidé", chovající se pod taktovkou scénáristů jako k****i, než když do sklepa vážně naženete partu zábavně (úmyslně nepíšu chytře) napsaných psychopatických postav. Bylo mi upřímě jedno, jesti to dospěje k nějakému alespoň trochu smysluplnému a uspokojivému závěru (dospěje), protože mne prostě BAVILO se dívat, co se v tom bunkru děje. A to bez jediného hluchého místa. Naprostá dekompozice obrazu i lidské podstaty je dokonalá, podezřívám tvůrce, že v závěru trochu vyměkli, aby jim někdo nepsal rozohněné emaily, jak zlý film natočili. Chtěl jsem za to původně jednu hvězdu srazit, ale rozleželo se mi to...v jednotlivých scénách je to určitě na pět, v celku je to "jen" na objektivní čtyři...ale koho to sakra zajímá...

plagát

Musíme si pohovoriť o Kevinovi (2011) 

Jednoznačně nejdepresivnější zážitek pro mne byl pohled na tu sebranku ztracených existencí na "vánočním večírku".Teda ne, že by zbytek filmu a postav byl zrovna srdíčkový:) Kevinovi jsem zpočátku rozuměl, pečivo mají v Anglii vážně hnusné, narodit se tam, házím to po ledničce taky. Počínaje křečkem v odpadu (to snad není spoiler, chudák mrtvé zvířátko je v takovém fimu jistotou) je už samozřejmě jasné, že Kevin nemá jen problém s přijímáním potravy. Což bylo vlastně jasné od začátku. Kompozice filmu a skladba jednotlivých záběrů jsou působivé, ale vzhledem k tomu, že od prvního záběru víme, že se něco podělá fakt pekelným způsobem, nepůsobí finále tak silně, jak by mohlo. Nebo je to tím, že tvůrci za každou cenu chtějí, aby to byla depka, depka a nic než depka, což je místy trochu únavné. Každopádně má jediná větší výtka jde k soundtracku, nic proti country, ale co je moc to je moc, a zde byly, IMHO, navybírány zvláště vidlácké kusy. Vyrůstat na něčem podobném, asi mě to poznamená taky...

plagát

Nebezpečná metóda (2011) 

Mortensen s doutníkem je jako Freud prostě boží! Fassbender jako Jung se svraštělým obočím mu zdárně sekunduje! Knightleyová je...co to sakra mělo být za postavu? Po pár dnech si z filmu pamatuju překvapivě málo a vlastně nevím, co k tomu napsat. Pronásleduje mne utkvělý pocit, že jsem buď něco zaspal nebo nepochopil, ale obávám se, že je to jen mé zbožné přání...Freudova nejčastější (a mimochodem skvělá) replika Nebezpečnou metodu až nebezpečně vystihuje....jednoduše... "Hm..."

plagát

Čerstvé, ale v kontajneri (2010) 

Když jsem shlédl první přeplněný kontejner zeleniny, která končí na skládce, bylo to působivé. Když v průběhu filmu neustále jen přibývalo zeleniny (masa, ryb, pečiva...) a kontejnerů, aniž by se měnilo sdělení, začala mne zádumčivě melancholická hudba uspávat. Prostě mě to příliš nebavilo. A přitom téma dumpster divingu si přímo říká o vykutálené příběhy lidí, kteří s celerem v podpaží a mrkví v zubech peláší před supermarketovou ochrankou. Něco podobného se sice mihne v závěrečných titulcích, ale absence podobného (jakéhokoli) typu humoru zamrzí. (Nutný) přesah na banánovníkové plantáže potěšil, rozhovory se všemi, kteří se snaží plýtvání bránit také, ale mohlo jich být více a zádumčivých záběrů na zeleninu méně. Především zádumčivých záběrů na zeleninu mělo být méně. Většinou mne láká, když má film normální filmovou sopáž, ale ode dneška budu, v tomto ohledu obezřetnější. Zvláště když nemám dopředu koupené vstupenky a hrozí, že budu sedět na přístavku, na kterém si prostě jeden neschrupne...

plagát

Keď sa rúbe les (2011) 

Pokud si už teď myslíte, že přivazovat se ke stromům, rozebírat bagry a kopat příkopy buldozérům před nosem je dobrý nápad, jak zachránit nějaký ten les, raději na to nechoďte. Minimálně první polovina totiž působí jako eko náborový spot a sám jsem se přistihl, jak si lebedím blahem, jak je to všechno cool a free a to i v době, kdy hořely první rekreační objekty. Postupem času sice zjišťujeme, že to všechno zase tak super nápad nebyl, ale ELF jsou do jednoho sympaťáci (i zfetovaný Fergusson), že jim prostě budete fandit. Protiváhu naštěstí tvoří lidští vyšetřovatelé, dřevorobci těžící už xtou generaci a univerzity, které kupodivu skutečně ty genetické pokusy neprováděly. Vážně naštěstí, protože kdyby se je tvůrcům podařilo vykreslit jako zlo, tak se obávám, že by srazy na Šumavě nabyly nového rozměru. A ano...jen WTO je zlo. Opět. Zážitek mi tak nakonec neskazil ani poněkud přecitlivělý konec. Přerod hlavního protagonisty v člověka systémem identifikovaného jako terorista je na jedničku. Vřele doporučuji, ať už se o problematiku zajímáte nebo slyšíte o ELF poprvé (jako před vstupem do kina já).

plagát

Muži, ktorí nenávidia ženy (2011) 

Neviděl jsem původní filmy, nečetl předlohu. Nic z toho nicméně není pro nový Fincherův film nutné. Asi bohužel. Jde totiž o průměrnou detektivku, obohacenou o sympaticky vyšinuté panoptikum postav, jednu pro běžného diváku drsnou scénu znásilnění a nádech seversky tíživé atmosféry. Úmyslně píšu nádech, protože pocit, že film klouže hrozně po povrchu, je takřka hmatatelný. Nad vodou tak tuhle adaptaci drží skutečně jen Fincher a herci, kteří ze sebe vydávají co můžou, což pořád nestačí. Nečekal bych to, ale pokud raději trochu té tvůrčí preciznosti obětujete za silnější emoce a tíživý pocit marnosti, který na podobných filmech máme tak rádi, zadejte si do vyhledávače Red Riding. Shodou okolností jde rovněž o trilogii, na rozdíl od téhle ale budete zvědaví i na - v tomto případě případné - další díly. Zklamání je zde často skloňovaným dojmem. Právem.