Wertherion

Jen další z mnoha mělkých konverzačních rádoby komedií, kterou zapomenete hned, co vyjdete z kina. Přímočarý předvídatelný děj ničím nezaujme a nevtáhne. Vše jsme viděli už milionstošestkrát v různých odstínech emancipované růžové. Hlavní hrdinka fatálně selhává v delegaci zodpovědností v rámci rodiny, načež se máme s pobavením divit, že když jí z toho prdne v hlavě a vezme roha, její totálně k věku neúměrně neschopné děti a manžel nezvládají vlastní existence. Rebelující matka posléze nalézá útočiště u nepravděpodobné taxikářky-samaritánky a přehodnocuje své vztahy. Mezitím si pražská rodinka nedovede ani objednat pizzu, a tak zmírá hlady. Za velkou škodu beru odfláknutou příběhovou linku manžela. Absence myšlenkového vývoje zanechává diváka v nepochopení jeho rozhodnutí, byť i tak se celá postava zdá být ze všech ostatních nejpravděpodobnější. Škoda nevyužitého potenciálu 🤷‍♂️ Z hereckých výkonů musím vyzdvihnout oba nejmladší představitele, především Valerii Vachkovou, která své postavě dala nejpřirozenější tvář celého filmu 👏   Stopáž je neúměrná množství děje. Celý příběh by se vešel do padesáti minut.

Ve své kategorii ojediněle vyvedený snímek. Batman v modrém kabátu U.S. cavalry se ukazuje být jako uvěřitelný, lidský řezník, Magua se vrací jako starý ale stále síly plný Darth Vinnetou a Bond girl Rosamunda Pikeová uhrála nejuvěřitelnější mental breakdown v historii filmu. Na první pohled nezáživné téma, kdy odvěký zapřísáhlý nepřítel indiánů musí zkousnout jazyk a eskortovat jejich umírajícího vůdce do jeho rodiště, aby tam v poklidu, který mu ani za mák nepřeje, dožil svůj mrzký život. Strasti cesty a společní nepřátelé je donucují ke spolupráci a nakonec je dovedou ke vzájemnému odpuštění. Všechno drama, byť se zdá poněkud nahuštěné na tak průměrnou stopáž, působí věrohodně a přirozeně. Tvůrci se příliš nezdržují s nějakým uváděním do problémů, prostě bác, teď jsme vystříleli osadníky, bác lovci kožešin unesli a přefikli pár bab, bác, majitelé půdy to a tamto. Příběh, i když se zpola sváží do lyričnosti, vůbec nenudí. Usadil mě do křesla a vstával jsem jen pro dalšího panáka, to když zase Rosamund Pike zahrála se surovou přirozeností zlomenou mysl ženy, co přišla o vše a osud jí ani tak nedává pokoje, a následně vyčůrat. Dobrých westernů je pramálo, tím spíš z posledních dvou dekád, kdy už to není tak populární žánr, Hostiles ale dokazují, že stále umí nabídnout poutavé zápletky, dechberoucí scenérie a téma se divákovi dovede dostat hlouběji než čepel skalpovacího nože.

Přílišný pathos - syrovost by scénáři prospěla spíš. Neumělá výstavba tragédie za pomoci tuhých postav manžela odvezuvšího těhotnou manželku do porodnice, na kterou vteřinu poté dopadne bomba. Herecké výkony průměr, dialogy slabé, akce dobrá, kameraman na facku. Nemohl jsem se ubránit dojmu, že se autoři pokoušeli o fúzi remaku 13 hours: Secret soldiers of Benghazi a Sedmi statečných 🤷‍♂️ Průhledné zaměření ruských tvůrců proti celému NATO je vzhledem k tématu možno benevolentně přehlédnout.

Kritický pohled na současnou společnost žijící se smartphonem v ruce. Zobrazuje, jak technologie prorostla životů mládeže i dospělých, jak ovlivňuje naše rozhodnutí, jak utváří naši komunikaci, jak je nebezpečná a jak je přínosná. Každý se tam najde a následně dovede udělat krok dozadu, aby si sám sebe prohlédl s odstupem a zhodnotil, do jaké míry nechává technologii určovat směr jeho kroků. Mile zahrané, můj neoblíbený Adam Sandler předvedl, že dovede zahrát skutečného sympaťáka, přiměřená délka a tempo. 5/5

Natahované, unylé, dobrá myšlenka, ze které se dalo vytáhnout mnohem víc. Film se nedovede zbavit příchuti toho, že autor si něco načetl o psychologii, o tom jak nekonfliktně reagovat ve vyhraněních situacích, o tom, jak si získat respekt, a pak to všechno napatlal na ohraný scénář o mimozemské invazi, o hmyzoidních vetřelcích, kterým stačí krouhnout královnu a jdou i se vší technologií do kytek. Slabé 3 hvězdy, které ani božský Harrison nezachrání.

Pomalý, lyrický příběh dvou milujících se nesmrtelných bytostí plný historických odkazů, hlubokých myšlenek a krásné hudby. Tragická smutná krása jejich existence naplní diváka představou o tom, že je možné cítit skutečnou romantickou lásku, která nikdy nevyprchá, jen je k tomu třeba najít skutečnou druhou část sebe sama, která je uvězněná v jiném těle. Snímek má standardní stopáž, kterou bych kdykoli jindy vyčítal a stěžoval si na natahovaný unylý děj, ale zde to vše působí tak, že to je správně. Nechá vás se unášet spolu s vlahým dějem na klidných vlnkách a opíjí vás svou lyričností až do závěrečných titulků.

Tohle byl tak špatný film, že víc špatnosti se do něj už vejít nemohlo. Od klišé témat typu: "hej, ty jsi byl můj kámoš, ale něco jsi zvoral, takže teď tě budu nenávidět. Hej, teď jsi mi zachránil sardel, kámo, tobě umřel táta, mně máma, hele dáme to zase dohromady a zachráníme tvou holku na Zemi." nebo "Máme tu misi, která si bude žádat obětování jednoho z vás a musí to být buď bývalý prezident nebo jeho dcera, protože mi tu sakra nemáme žádné jiné odvážné Američany, co by položili život za záchranu lidstva." až po "sakra, mají mnohem vyspělejší technologii než my, takže je ani neškrábneme, navíc uvnitř té lodi mají mimozemskou godžiru, takže jsme nahraný. Ještě klika, že nám jiní emzáci poslali tu divnou věc, se kterou je všechny nekopem do kloak!" Tu jednu hvězdu s velkým přemáháním dávám za líbivý vizuální kabátek. Jinak bych byl ale radši, kdybych to byl nikdy neviděl.

Vůbec nevím, co to bylo za Tarzana, ale Tarzan to nebyl. Z jeho legendy tu po něm nezbyla ani stopa. Film, pokud se tahle nechutně účelová a na hormonky vířící dívčí publikum cílená slátanina dá za film považovat, nám místo pořádného dobrodružství chlapa jak hory, kterého vychovaly gorily, rve se s lvy a krokodýly, místo krále džungle jen představuje nordického gentlemana, který má místo sixpacku eightpack a místo šimpanze Samuela L. Jacksona. Co ten chlap v tom filmu vůbec dělal? Nemohu se zbavit pocitu, že jeho postava byla do scénáře přidána jen proto, aby v titulcích bylo nějaké jméno, které má šanci přitáhnout diváky. Film postrádá jakýkoli drive, nenabízí vůbec žádný prostor na sblížení se s postavami, příběhu chybí pořádný motiv, krize, o antagonistovi nic nevíme, jen to, že má cool růženec,... Dávám jednu jedinou hvězdu, a i to mi dělá problém, za krásnou Margot Robbíe, která, když už nic jiného, alespoň potěší mužovo oko.

Slyšel jsem o tomhle filmu tolik, že když jsem šel do kina, ani jsem nečekal, že by mohl splnit všechna ta vyprávěním navozená očekávání. Nemýlil jsem se. Je to silně průměrný biják, kde jsem se opět nedočkal skutečných antihrdinů, ale jen šašků hrajících si na padouchy, ale přitom jsou všichni ve své podstatě jen nepochopení dobráci, kteří milují své rodiny, své šáblé klauny, zesnulé manžely uvězněné v mečích a jednorožce. SS se, jako většina současných snímků, nevymanil z odporného zlozvyku přetahované a uměle nastavované stopáže. Příběh je řídký jak bramborová kaše ve školní jídelně a nejvíc je to vidět na samém vyvrcholení, které je plné vykecávání, výmluvných vražedných pohledů a tak dále. Z kina jsem odcházel zklamaný a s pocitem vyhozených peněz, protože tohle je přesně ten druh filmu, co si ho stačí stáhnout v kinorip verzi, jednou zkouknout a rychle na něj zapomenout.

Co filmu nemohu rozhodně upřít, je úžasná vizuální stránka. Ať už je to barevný tón, filmové efekty nebo i jen naturalisticky vyobrazené (a pro všechny grínpísáky jistě velmi nekorektní) lovení velryb. To je ovšem také vše, co je na filmu dobré. Obávám se, že Hemsworth by se neměl pouštět svého kladiva, protože ani harpunáře (i přes věrohodnou houpavou námořnickou chůzi), ani trosečníka, ani milujícího manžela mu prostě neuvěřím. Film ničím dalším nepřekvapí a hned, jak se Essex potopí, začíná dost nudit. Kdyby se stejně umě (myšleno po vizuální stránce) zfilmovala literární adaptace zkázy Essexu, Hermanova Bílá velryba, byly by to dle mého názoru mnohem lépe investované peníze. Možná že by se i Chris dovedl tvářit jako uvěřitelný Achab. Slabé tři hvězdy jen za na začátku zmiňované plusy.