Foox

V tom návalu stejných comicsáren je Zelený sršeň nekompromisní podívanou pro odrostlejší publikum, které ocení originální posouvání děje i neustále podceňovaného záporáka.

Zábavná recyklace road movie Letadla, vlaky, automobily. Opět se sází na silné herecké duo, které utáhne i slabší jouky.

Refn začítná koketovat s režisérskou onanií, oproti Drivu, kde měl dokonale odhadnuté do jaké míry může styl šlapat na paty obsahu, jsi tentokrát nedokáže stanovit žádné hranice a naprosto se poddává pouze způsobu vyprávění. Budování atmosféry tedy funguje výborně, jen pod ní nic nehledejte, protože nic nenajdete.

Průměr, slovíčko které vystihuje všechno. Průměrný předvídatelný příběh, který Vás opravdu nepřekvapí, ani nemá snahu. Průměrná režie postrádající jakékoliv nápady. Průměrné ústřední duo otec-syn. Technicky průměrné triky a tak by se dalo pokčovat až k poslední složce filmu, jenže od Smithů se přeci jenom čeká víc než jen průměr.

Warp rychlost od začátku do konce. Po skvostné jedničce, se nemusíme zdržovat seznamovním s postavami, jen představením zhruba 2 nových, ale žádné větší kecání, akce je totiž hned za dveřmi. Jde se po stopách klasických hollywoodských dvojkách, tudíž větší, hlasitější atd. Častým problémem bývá, že režisér navýšení rozpočtu nezvládne a vyleze z toho dražší i slabší odvar jedničky. Jenže Abrams přesně v tomhle odhledu dokazuje, že je jeden z nejlepších tvůrců, jaký nám současný filmový průmysl dokáže nabídnout. Tam kde nové Hvězdné války pokulhávali, oba nové Treky ukazují jak uctít starou látku a přitom vytřít zrak neznalému divákovi i zarytému fanouškovi. Kromě hlavního mužského dua, mezi kterým chemie znovu funguje byť jen z pohledu, ostatní členové posádky nemají již tolik prostoru a jsou bohužel tak trochu odsunuti na vedlejší kolej. Blockbusterová spokojenost. 90%

Atmosférický kraťas s pár poctami žánrovým klasikám slibuje velké věci do budoucna od režiséra. P.S. Těšim se na celovečerák.

Ohraná písnička vyloženě pro teen, kterým to max zpříjemní odpoledne.

Z fajn nápadu se nakonec vytěžilo jen pár slušných situačních jouků, přičemž zrod hořké komedie parodující samu sebe i romantický žánr samotný se přímo nabízel.

Jako kdyby dramaturg neodhadl potenciál jedné z největších novel 20. století a Luhrmann si toho buď nevšiml nebo ani neměl snahu tuto stránku zachránit. Místo toho dává přednost grandióznímu, pestrému, hýřícímu vykreslení od obrovské Gatsbyho vily až po celé město. V první třetině sice nemáte šanci kouknout se na hodinky, mohutně okázalé večírky s neuvěřitelnou výpravou bez mrknutí oka vtáhnou, jenže postavy bohužel postaví do pozadí. Přičemž po jejich počátečním načrtnutí věříte, těšíte se ve vyvrcholení jejich příběhů, které nakonec buď zklame nebo se úplně vypustí, jako v případě další evidentní romantické linie s mladou golfistkou. Po takhle strhujícím úvodu se děj jen vleče a prodlužuje zbytečnostmi. Navázat na Moulin Rouge, se tedy bohužel nedaří, není problém jen ve scénáři, režisér protentokrát má svůj neodpáretelný díl viny, své opulentní výstřednosti v podobě dech beroucích scén střílí kam se mu za chce, protentokrát nemají žádný hlubší smysl ani důvod, oproti zmíněné Moulin rouge. 50%

Skvěle rozehraná úvodní zápletka s odvykačkou na chatě přeroste ve zbytečnou řezničinu. Kde originál servíroval zajímavou atmosféru, ironii, či originální nápady, tam nová verze přilévá jen další krev, sliz a bůhví co ještě. Několik odkazů na Ramiho klasiku se sice najde, ale samozřejmě potěší jen fanoušky a i ty minimálně. Uchází mi tedy, pro koho je vlastně film určen, podobných vyvražďovaček je pořád v kině dost a hlavně lepší, jako pocta nefunguje už vůbec, takže?