TomStrom

Skvěle natočené a má to parádní hudbu, ale je to hrozná agitka. Víra není konzumní věc a podobný šaškování nadělá víc škody než užitku. USA je ale holt jinej svět. Nebo to možná vidím celý černějc než skalní fandové segregace, což však na výsledku nic nemění.

Z nizozemské produkce jsem toho zatím mnoho neviděl, ale nejen proto u mě tento thriller zatím vede hitparádu nizozemských filmů. Není to samozřejmě nic přelomového, ale solidně šlape, občas u něj zamrazí a děj se nevleče hlemýždím tempem, takže to pěkně odsýpá. Zápletka má jistou originalitu, byť je to jen další variace na téma šílenec a jeho sklep, ale přesto to tvůrci vymysleli chytře a má smysl se na to koukat. Takovýchto thrillerů se dá točit spousta a určitě se dají točit o něco lépe, zároveň však také o mnoho a mnoho hůře, takže já jsem spokojen. Snad bych si jen lehce povzdechl nad drobnými nelogičnostmi ve scénáři, ale na druhou stranu kdyby hlavní hrdina v tomto typu filmu při první příležitosti záporáka nejen srazil k zemi, ale neutíkal by a dorazil by ho, dokud se nemůže bránit, tak o čem by to pak bylo... Hlavně pak doma přeměnu sklepa na byt pro pěknou dvacítku sami nezkoušejte a ve sklepě ubytovávejte výhradně brambory.

Tak tohle je dost bizarní dílko. Pár indických filmů už jsem sice viděl, zatím ale žádný, který by se dal zařadit do žánru akční. Tak jsem byl dost zvědavý, jak to dopadne, když trailer vypadal celkem slibně a musím říct, že výsledek je všelijaký. Indie zatím zná asi jenom jediný způsob, jak točit filmy, a dlužno dodat, že tímto způsobem lze točit dramata a filmy romantické, těžko však filmy akční. Když se tedy Bollywood pokusil vyprodukovat akční film, výchozí podmínky nebyly kdovíjak příznivé. Bez jakékoli výraznější indické tradice v tomto žánru bylo asi přílišným optimismem čekat, že hned na první pokus vznikne nějaká bomba, ale jeden nikdy neví. Takovou Indonésii jsem taky nikdy netipoval na to, že by natočila dobrý akční film s bojovým uměním a jak loni všem vytřela zrak s The Raid: Redemption. Jenomže to byl přímočarý akční film, kde se 3/4 filmu bojuje a zbytek stopáže tvoří děj. U Commanda je tomu naopak. Těch bitek by tu mělo být víc, jenomže to by zase znamenalo trochu pořešit choreografii soubojů, která sice není úplně špatná, jenomže se v ní neustále opakuje několik prvků stále dokola a režisér se snad snaží překonat Matrix v počtu zpomalovaček. Hlavním problémem je však to, že ten film to hraje na moc stran. Zaprvé neměl obsahovat taneční pasáže, které sice nesmí v žádném bollywoodském filmu chybět, bohužel však do akčního filmu se hodí asi jako ježek do továrny na kondomy. Zadruhé by film nesměl tak lavírovat mezi žánry, což je tu opravdu výrazné. Ve výsledku tak máme akční film mixnutý s romantickým filmem (což je opravdu děsivá kombinace), komedii, drama, thriller, muzikál a v podstatě i pohádku v jednom. Už tam chybí jenom prostřihy do dávné minulosti a duo drsných policistů a máme to komplet. Celkově bych to viděl na dvě hvězdy, ale přidám třetí za to, že i když se film do akční polohy dostává jen zřídka, v bitkách hlavní hrdina všechny jenom tak nemlátí, ale rovnou je i zneškodňuje a tvůrci se přitom nebojí ukázat krev. Což je dost zajímavý kontrast, protože na jedné straně je ten film relativně decentní, na straně druhé jsou akční pasáže místy hezky surové.

No, nevím, nad čím se tady všichni tak rozplývají, ty první tři série rozhodně měly něco do sebe, ale pak to naprosto ztratilo dech, jestli došly nápady a nedalo se pokračovat bez sklouznutí k totální nablblosti, tak holt měli skončit rovnou. Vědět dřív, jak se to od čtvrté série zvrhne, tak skončím po třetí sérii a dal bych tomu asi čtyři hvězdy, ale když už jsem to dokoukal, nebudu druhou půlku seriálu ignorovat a zejména za tu vážně tragickou poslední sérii s přidanýma naprosto hroznýma postavama to holt bude jen za dvě.

Hodně slabá trojka. Oproti jedničce skluz dolů jak sviňa, je to moc utahaný, prostřední část vyloženě nudí a finální fight je asi nejslabší zápas v celé sáze o Rockym. Tak nějak to nemá šťávu, což je škoda, vytlouct se z tohohle příběhu dalo mnohé.

To teda nic moc skóre, na to, jak se to tu hemží pětihvězdama. Buď jsem ten film nepochopil, nebo jsem si už až moc zvykl na americkou produkci, nebo ten film vážně není žádnej zázrak. O čem to vlastně bylo? O emancipaci? O integraci? O menstruaci? Ví pes. Nějak jsem v tom asi taky nenašel tu správnou dramatickou rovinu, je to prostě jen příběh nějaké Turkyně, kterou už nebaví dělat manželovi střídavě matraci a boxovací pytel a tak sbalí synka a vezme kramle. Zamíří si to ke své rodině do Německa, leč - světe div se - oni pro její útěkovou eskapádu nemají zrovna moc pochopení. Jsou to prostě hanební tradicionalisti, fosilové a k tomu kryptofašisti. A tak se naše hrdinka i s dítětem střídavě posunuje po okolí a jelikož asi nezná ono okřídlené úsloví o dráždění hada bosou nohou, tak se snaží svou rodinu neustále kontaktovat, a - opět světe div se - stále naráží na nepochopení a odmítání, i nějaká ta facka padne. Naštěstí všechno jde, když se chce (nebo se dostatečně dlouho otravuje) a tak není divák nakonec ochuzen ani o happyend v podobě usmíření, tento konec však byl vcelku symapticky namíchán zároveň s koncem tragickým, což zase musím pochválit. No, smysl to jakžtakž dává, enemže mě to prostě absolutně neoslovilo. Možná nějaká ta kyselinka, kdyby ukápla, nebo kdyby to nebylo tak průhledné. Dramat jsem viděl už spoustu, ale tohle byl zatím jeden z nejslabších kousků. Noch einmal, bitte, und diesmal ein bisschen besser.

Starou verzi jsem kdysi viděl, ale pamatuju si z ní jen hodně málo, takže to zas nějaký žůžo nebylo. Tahle ta nová verze asi zbytečná nebyla, protože ta kvalita tam je. Nic moc novýho se v adaptaci týhle knížky asi vymyslet nedalo, takže tady záleželo hlavně na technickým zpracování a tady teda nebudu šetřit chválou. Hlavně skvělej vizuál a solidní soundtrack tenhle film táhnou na horrorové výsluní, k tomu dobře mrazivá atmosféra, byť lekačky nejsou úplně to pravý ořechový, plus což mám u horrorů rád - když to dobře nedopadne. Takže jsem spokojen, i z vyčerpané látky se při troše důkladnosti a preciznosti dá ukovat něco pořádně ostrého a oku lahodícího. Hlavně jsem rád, že se nám Jason Clarke po marném Winchesteru v rámci žánru důstojně rehabilitoval, takže byť to není něco dokonalého, je to jeden z velmi nadprůměrných horrorů a takových v té záplavě různých slátanin trochu náročnější divák zase tak moc nenajde. Více než zasloužené čtyři hvězdy a míň ani ťuk.

Tak si přes den titulkuju asylácký spektákl American Warships a když si večer dávám oddech, tak si pustím podle všeho nenáročnou podívanou vhodnou k vypnutí mozku The Darkest Hour a co nezjistím? Jsou to dva kvalitativně naprosto stejné filmy, přičemž asylácký produkt má lepší děj a tento lobotomický výplach zase lepší efekty. Přesto dostanou American Warships jednu hvězdičku a The Darkest Hour odpad, protože zde byla šance, že by to mohlo být koukatelné. Bohužel, Jon Spaiths vyplodil scénář, který by měl být přidán do učebnic psychologie jako názorná ukázka pomatení smyslů. Dialogy tak pitomé jsem hodně dlouho nezažil a myslím, že snad zase dlouho nezažiju. Vrcholem všeho potom byla ta monstra. Kdo při smyslech dá místo alespoň trochu děsivých emzáků do filmu napůl neviditelné světlušky? Emile, jestli budeš takto pokračovat, tak se přidáš ke kolegům Hasselhoffovi, Lamasovi a Weathersovi do sestavy asyláckých posil.

Všechny ty odpady plně chápu. Filmů stejného typu je pomálu, děj, postavy i dialogy, všechno naprosto ujeté. A až provokativně stupidní. Jenže, světe div se, ono to má svoje kouzlo. Těžko to kouzlo definovat, jisté ale je, že děj tohohle a většinu postav tohohle filmu nikdy nezapomenu, a to se podaří jen málokteré komedii. Co mě dostalo nejvíc je pasáž podbarvená písní Wind of Change od Scorpions, to jsem skutečně koukal s otevřenou pusou.

Pár solidních scén, zejména ta úvodní, je kvalitně zabito souborem scén zcela vymaštěných... Fishburneova postava je největší slabinou filmu. Kdyby se ten scénář překopal, mohlo to na tři hvězdy být, leč v tomto stavu přes dvě nejdu.