anti-hil

Nový svět je lyrická báseň na Americkou historii a lásku. Malickův rukopis je tu čitelný jako snad ve všech jeho filmech. Je to krásná, hrozná, tíživá, diváka až ubíjející, ale i život naplňující láska. Zároveň se tu ale nalézá skutečný konfikt, boj, odloučení, násilí. Nový svět je konec starého, který je spojen s přírodou a Malickovými filmově básnickými záběry přírody, slunce, větru ve vysoké trávě, tance, radosti, něhy, soucitu. Nový svět je svět techniky, střelného prachu, mamonu, nevyčerpatelné touhy. V konfliktu dvou protikladů, který je vyčerpán z mnoha úhlů (Farrell mezi svými, zajat indiány, sám s princeznou, princezna v táboře, princezna na Starém kontinentě) Malick vypráví příběh se svým typickým motivem lásky, která je čitelnou Malickovou kritikou Západu a jeho profánního stylu života, útěk od tohoto světa a probuzení k "pravým" hodnotám života, které se nezavdávají se západní touhou po superlativech materiálního charakteru. Perlou filmu je Collin Farrell, který naprosto skvěle odráží Malickovo smutné vyprávění, které diváka téměř hypnotizuje ve svých filmově-básnických záběrech podkreslených překrásnou hudbou. 4,5*

Emília Vašáriová v dramatu o dopadech slávy a pádu. Emília Vašáriová jako slavná herečka a neslavná matka, manželka, sestra, babička, člověk. Eva Nová je drama looserů, kteří se snaží zvrátit zašlé časy. Film looserů, kteří své looserovství předali a/nebo vypěstovali dál, a o boji s ním. Výsosti filmu jsou kombinace detailní statické kamery a herectví Emílie Vašáriové, která dává estetiku zouvání si bot v předsíni, i tíživou hloubku vypití sklenice vody.

Uvědomělý český filmový divák je rozhořčen nad šablonovitým hollywoodským rozvržením filmu. Vesmírný páreček světelného roku Chris Pratt a Jennifer Lawrence jakoby vypadli z vašeho divokého snu o tinder shodě století. Rozhodné zahození Pasažérů jako typicky tuctové (vesmírné) romanťárny by ale bylo ukvapené. Na filmu je zajímavá etická rovina a otázky "tonoucích se", které diváka donutí myslet a přemítat, a ve výsledku je skoro aktivně zapojen do děje. Pasažéry tak nemůžeme zmačkat a zahodit do koše s názvem "okoukané a stokrát viděné." Nenechejme se však příliš ukvapit a řekněme na rovinu, že etická otázka správnosti a ospravedlnosti stáhnutí druhého člověka topícím se je ve filmu příznivě vyřešena a otázky správnosti činu jsou osudově ospravedlněny. Příznivě hodnotím přítomnost pokusu o hlubší myšlenku, tak jako nekřečovité těžiště filmu, které stojí na postupném rozvíjení vztahu obou hlavních postav s vrcholy i pády. Stranou si dovolím nechat technikálie mezihvězdných letů a kosmických plavidel, na nichž podle mě film založen není.