Lischai

Amelie z Monmartru s pistolníky místo Francouzů. Dojmy rozpačité. Na jednu stranu krásná kamera a poetický příběh, leč na druhou stranu zde pořád jen někdo někam jezdí a se slzami v očích kouká na někoho jiného, koho potom střelí. Méně nepozorný divák ani nemusí postřehnout důvod proč ke střelbě dochází.

První část (povídáme si v kanceláři, chodíme po hotelu, nic se neděje) je fantastická. Vyděsil mě nápis "Středa", to se moc nestává. Jakmile tam ale přibudou mnozí efektové, barmani, holky v koupelně a vidiny, je to typický horor a už to tak strašidelné není. Až na Shelley Duvall s nožem, která je děsivější než pět Nicholsonů dohromady.

Celé mi to prodala dobrodružně roztomilá Chloë Grace Moretz, bez ní by to byla jen velmi dlouhá animace.

Vizuálně je to fantastické, kamerově je to zajímavé, myšlenkově je to mimo mě, rychlostí střihu je to mimo cokoli. Stalker je jako nejděsivější horská dráha na pouti, na které se prostě musíte svézt, abyste se mohli přidat do klubu těch, co tam byli, mají radost, že tam znovu nemusí, a smějí se všem, co přešlapují ve frontě na lístky.

Krásné, jemně slzopudné. Nepřekročilo to onu hranici do země, kde dlí Up a Wall-E, ale i tak příjemný film. Kdyby všechno selhalo, jistí to notná dávka roztomilosti a viking, co hraje RPG.

Scéna, kde se Mel Gibson fackuje, stačí na to, aby z tohohle filmu udělala kult?

Pověsti o levné televizní inscenaci s hloupým scénářem jsou nepodložené. Zapnul jsem Ironclad jako věrohodnou středověkou bitku s drsným templářem v hlavní roli a přesně to jsem dostal. Jsem spokojený divák, hezká práce.

V autě jsme se dohadovali o nejlepším akčním filmu všech dob. Pro přílišnou jednoduchost otázky bylo nakonec zadání změněno na nejlepší akční film všech dob _kromě_ Matrixu.

Je jedno, co to je za film. Pointa dějové linky policisty Blakea z toho dělá skvělý film, i kdybychom celou dobu sledovali tančící lachtany.

Slovy klasika: "Tak bylo to dobré, ale že bych to musel vidět dvakrát..."