Laerry

Je to spíše silný adept na guilty pleasure, ale aspoň se dozvíte, kam odjel Pinkman po finále BB:-)

Skvělé drama o počátcích "špiónského" řemesla, které později USA dovedla k dokonalosti. Aneb ve válce není důležité kolik máte hrubé síly ve formě zbraní a pěšáků - válku můžou rozhodnout především cenné informace. AMC umí dělat historická dramata, která nenudí, i když tam zrovna všechno nevybuchuje a umělá krev nestříká na všechny strany. A přitom se člověk může i něčemu přiučit z historie, aniž by ho rozbolela hlava z dlouhosáhlých dialogů o ničem.

Seriálové pokračování "pravdivého" příběhu z Minnesoty... aneb mrazivé (doslova:) ) drama s ledovým příkrovem černé komedie, ve kzeré své karty rozehrávají velká (filmová) jména v čele se sociopatem BBT a Watsonohobitem Freemanem. Na Fargo jsem měla v plánu se podívat už nějaký ten pátek, ale shodou okolností jsem měla možnost se nějdříve podívat na původní film, který nedávno vysílala ČT, takže následné sledování seriálu bylo mnohem zajímavější. Nejedná se o remake, jak je v poslední době zvykem, ale o opravdu pokračující vyprávění o "řadě nešťastných příhod", jako by to měli Coenovci v plánu už před dvaceti lety:) Takže když jsem uviděla červenou škrabku na auto zapíchnutou do sněhu, musela jsem se usmívat... Jo a ten Martinův falešný americký přízvuk je vážně hroznej:D

Skvělý "prequel" k Psychu, který umně rozvíjí prapodivný vztah hlavní dvojky Norma-Norman a poodkrývá psycholocko-psychopatický vývin známého vraha. Děj je (většinou) nepředvídatelný a zábavný díky tomu, že se zaměřuje i na další postavy v městečku, zvláště zajímavou linku tvoří starší Normanův bratr Dylan, jehož cesta na vzestup mě baví víc, než puberťácký Normánek. Díly jsou protkány skrytými easter eggs - fanoušci Lostu by měli být na pozoru (aneb najdete Dharma beer?). A stejně jako v Hannibalovi i zde hraje velkou roli vizualita - barvy mají svůj význam, scenérie symboliku... jednoduše seriál, který je škoda poslouchat jen jako kulisu.

Zbytečně natahovaný rádoby mystery případ, který spadá do průměrných úchyláren, které jsme v TV viděli snad už tisíckrát. Osm hodin je příliš, všechny ty pseudo plky o smyslu života, vesmíru a vůbec se mohly smrsknout (či lépe vystřihnout) do snesitelnějších dvou až tří hodin. Takhle se tam v podstatě nic neděje, jen sledujete Matthewa-voskový-xicht-McConaugheyho chlastat jedno pivo za druhým a hulit jak továrnu, který si filosofuje při výslechu a nic pořádného neřekne. Woody Harrelson není o nic lepší, když si řeší krizi středního věku s mladýma nadrženýma holkama, kterým sotva bylo 21 (a pak se pohoršuje nad perverzitou a pedofilií, haha...). Když už tedy ten "zázračný" detektiv po 19 (!!!!!) letech konečně vyřeší případ, tak v to vás nezanechá příliš hluboký dojem, protože jsem měla co dělat abych u sledování neusla nudou... Kdyby v True Detective nehrály dvě slavná jména a nebylo to na HBO, tak by seriál zapadl do rozmělněného průměru... ale abych pořád nekritizovla: režie je skvělá, zvlášť kamera odvádí super práci - snad v každém díle se najde několik pohlednicových záběrů, které dělají čest režisérskému řemeslu. Hudba je taktéž zážitkem pro ucho.

Nejzábavnější show zahrnující i pěvecké výkony, a to především proto, že tu nejde jen o ty pěvecké výkony. Do britské verze navíc chodí skutečně talentovaní lidé v nejrůznějších oborech - a když tam přijdou nějací looserové, tak je to opravdu legrace a ne trapnost až na půdu. Kromě (ne)sehrané bandě porotců, kteří jen nesedí, ale skutečně prožívají vystoupení, má BGT i dva oblíbené moderátory (kteří mě zas až tak neberou, jako Brity:P) a především velmi živé publikum, které je radost sledovat, jak dávají najevo svou náklonost či nelibost soutěžícím. A bez Simona Cowella by to nebylo ono:) Navíc tahle soutěž má větší cíl, než jen "obyčejná" peněžitá výhra - ale možnost vystupovat před samotnou královnou - a to už je dost veliká výzva, aby se všichni co nejvíce snažili.

Legenda českého filmu a nejkrásnější pohádka, co u nás kdy vznikla. Je proto skvělé, že její sláva přerostla naše hranice a je velmi populární v Evropě (a nejen v tom Něměcku...).

Makoto Nagano je pro mě japonskou verzí Jackieho Chana zkříženého s Chuckem Norrisem. Prostě opravdový ninja.

Upíři po Xté - a přeci jen zase trochu jinak. Obligátní sání krve, doprovázené brutalitou, hororem spojeným s erotickou tohou.... to vše zde stojí na druhé koleji (někdy i třetí), protože Meyersův Dracula je ambiciózní podnikatel se skrytou agendou, jenž si snaží udržet nízký profil predátora. Zbude nám tedy viktoriánská Anglie, plná čajových večírků a etikety... a jen čas od času tuto "idylku" naruší pan Dracula, který si vzpomene, že má vlastně chuť na krev. Jde tedy o vyzrálejší zpracování legendy o Vladu napichovači, která ale bude diváka složitě pohlcovat na tolik, aby měl zájem sledovat otřepané klišé osudové lásky Draculy, která se jako vejce vejci podobá jeho mrtvé milence, a on se jí snaží získat...

Kostýmní drama, sázející na typický suchý britský humor a šarm. Sama netuším, proč si Downton oblíbili ve velkém zrovna amíci (!!!), ale možná to bude tím staromilským okouzlením, které seriál provází společně s intrikami ve vyšší i té nižší vrstvě společnosti. První tři série jsou výborné, čtvrtá začala ztrácet dech; bylo by tedy škoda, kdyby seriál postupně přicházel o své kouzlo a nestal se jen drahou telenovelou pro znudělé snoby.