pestam

Začíná to jako Čistá duše (fakt jsem myslel, že ten jeho kamarád matematik není skutečnej), pokračuje to jako Get out, pak je z toho pan Ripley a končí to jako převrácenej Hercule Poirot. To vše velmi stylově natočeno, ale čekal jsem o hodně víc.

Režijně skvělé, herci dobří, těch pár dialogů, co tam je, je taky v pohodě. Přesto jsem byl zklamán. Čekal jsem vhled do psychiky metodického asketického zabijáka. To jsem ovšem dostal jen v prologu, který se mi líbil nejvíc z celého filmu. Zbytek je už jen stokrát ohraná cesta za pomstou. Celou dobu jsem čekal, že přijde ještě nějaký zvrat, že to není tak jednoduché, že jde o něco jiného... nepřišel. A tak přišlo zklamání.

Stejně jako v původním filmu nebylo jasné, jestli Vaughn oslavuje snobství nebo jestli se mu vysmívá. Tady navíc ještě nebylo jasné, proč bychom měli hlavním postavám fandit. Herecky fajn a potěšila ta spousta historických velikonočních vajec, i když to byla slátanina.

Bylo to o trochu lepší než ten film s Jeremym Ironsem.

Nejlepší artušovský film od Excaliburu.

Scénář je skoro doslova stejný jako u italského originálu, ale ne všechno v československých reáliích funguje. Režie je bezradná a i jinak dobří herci působí jako ochotníci. Mnohem lepší podívat se znovu na původní film.

Taková delší epizoda Black Mirror. Hůř napsaná a s hloupější pointou.

Seriál Amazonu začíná velkolepým prologem, v němž se dozvíme o minulosti Galadriel, o jejím vztahu k bratrovi, o výpravě do Středozemě a o válce proti velkému nepříteli Morgothovi. Když jsme se na první díl dívali, ptala se manželka, která má ohledně Tolkienova světa víceméně jen povrchní znalosti: „A tohle je tedy natočeno podle Silmarillionu, jo?“ Odpověděl jsem: „Nikoli, na Silmarillion tvůrci nezískali práva, tohle všechno si vymysleli.“ A ona řekla: „Aha. Tak proč to teda vlastně točili?“ Tuto otázku jsem si kladl během prvního dílu i poté u celého zbytku první řady seriálu. --- Když se před lety objevily zprávy, že Jeff Bezos koupil práva na Pána prstenů za nesmyslnou částku, všichni se na to dívali s podezřením. Amazon ale fanoušky uklidňoval, že u celého procesu tvorby seriálu budou experti z Tolkien Estate, kteří budou dohlížet na to, aby vše bylo naprosto v souladu s předlohou, a konzultace bude poskytovat i spisovatelův vnuk Simon Tolkien. A že Bezos jako bývalý knihkupec vždycky toužil Tolkiena zfilmovat a že ho k tomu hnala především láska k literatuře. Skepse se ale ukázala jako oprávněná. --- Je jasné, že každá adaptace je vlastně nové dílo a hodnotit ji jen na základě toho, jak je věrná předloze, je blbost. Hodnotit odděleně od předlohy ale také nejde – seriál přímo pracuje s divákovým předporozuměním Tolkienovu světu, nevysvětluje, kdo jsou hobiti nebo elfové, neustále se podbízí referencemi na literární předlohu nebo aspoň na filmovou trilogii. Linka s hobity a Gandalfem například funguje jen jako reference, jinak nemá v ději žádný význam. Jinak řečeno: bez znalosti předlohy seriál moc nefunguje, protože divák nerozumí referencím, ale se znalostí předlohy taky ne, protože na to je tam moc velkých charakterových i příběhových odchylek, které budou fanoušky vytrhávat. Takže moc nevím, pro koho to vlastně bylo. --- Zápletky pro mě vesměs nefungovaly. Galadrielino hledání Saurona bylo stejně otravné jako celá její postava. Númenor měl postavy o něco charismatičtější (Elendil), zápletky byly pořád stejně jalové. Děj v Jižních zemích se ukázal být úplně pitomým, když vyšlo najevo, že celou dobu bylo cílem spustit nějaké stavidlo, aby vybouchla sopka. Zápletka s mitrilem se táhla a za celou první sérii se nikam neposunula a léčba shnilého stromu mitrilem byla směšná. Linka s protohobity byla úplně odstřižená od ostatních, ale aspoň jsem ocenil snahu o originální folklór. Scéna, kde komunita vzpomíná na své mrtvé, se mi líbila možná nejvíc z celé série. ---  Nechápal jsem, proč tvůrci nezpracovali pořádně Númenor jako mocné a pyšné království, které prošlo mravním úpadkem, ale mocensky je na vrcholu sil. Předpřipravit si půdu na Sauronovo zajetí a nadhodit strach ze smrtelnosti. Proč udělali z Elendila náhodného kapitána, namísto Pána z Andúnië a vůdce Věrných? Proč neukázali pořádně Eregion a vrchol spolupráce mezi trpaslíky a Noldor? O to tragičtěji pak mohl vyznít jejich rozkol. Proč nerozpracovali příběh Saurona jako Annatara – Pána darů – a místo toho celou linku shrnuli v části jedné epizody? To mohlo a mělo být středobodem seriálu! Pokoušení Galadriel Sauronem mi nepřipadalo z podstaty špatné, ale jako téma se to objevilo z ničeho nic a hned to zase zmizelo. Možná to bylo proto, že tvůrci neměli ta práva, ale pak zase nechápu, jak to, že mohli používat jména jako Aulë nebo Finrod, která myslím ani v Dodatcích nejsou. --- Produkce byla asi nejpovedenějším aspektem seriálu, vizuální podoba lokací byla dobrá až skvělá, kostýmy taky většinou v pohodě, až na některé pitomé zbroje. Choreografie spíš marnější, myslel jsem, že zpomalovačky ve stylu 300 už nefrčí tak deset let. Z ničeho jsem si na zadek nesedl a vůbec nechápu, kde se utopila ta půlmiliarda dolarů. Někdy to působilo až směšně – jako když Elrond s Celebrimborem jdou sami dva pěšky do Morie, jen tak si vykračují úplně bez zavazadel, jako kdyby se to muselo natočit za dvě hodiny, než zapadne slunce. --- Zároveň ale musím říct, že mě ale iritovaly reakce internetu, které celý projekt dopředu odsoudily s tím, že je to „woke“. A i ruku v ruce s tím jdoucí idealizace dvacet let staré trilogie jako té pravé a poctivé adaptace Tolkiena. A zapomínalo se, že i tam docházelo ke změnám ve vzhledu (z Legolase se stal blondýn) a především i v charakteru. Z Gimliho se tak stal jen věšák na trapné vtipy (neboli „comic relief“) a z Denethora úplná karikatura. Frodo byl ve filmu jako dvacetiletý hejsek dost jiná postava oproti knize, kde to byl zralý padesátník. (Pro férovost bych dodal, že Boromir byl zajímavější ve filmu než v knížce, kde to byl dost jednorozměrný dick). I další režijní rozhodnutí byla rozporuplná – třeba to, že armáda mrtvých vypadá jak z Dvanácti úkolů pro Asterixe a Oko Sauronovo jako reflektor na majáku, nemluvě o té debilní scéně v rozšířeném Návratu krále, kde se na hrdiny začnou odněkud sypat desetitisíce lebek nebo vyjednávání s Ústy Sauronovými. Zapomíná se na to, že i filmová trilogie byla ve své době mnohými znalci Tolkienova díla odsouzena a samotný Christopher Tolkien film bojkotoval – z celé rodiny se na premiéře objevil jen již zmíněný Simon. A úplně stranou bych raději nechal filmového Hobita, jednu z největší zhůvěřilostí v dějinách kinematografie. --- Ještě k té otázce rasové vyváženosti, k níž je těžko se nevyjádřit, když byla středobodem většiny reakcí. Samozřejmě z hlediska genetiky nedává smysl, že v malé komunitě hobitů jich je pár bílých a pár černých. Tvůrci programově přijali jiný přístup, a sice „barvoslepost“ – tedy to, že se barva pleti prostě neřeší. Tohle mi nijak nevadilo a argumenty genetikou mi přijdou v souvislosti s Tolkienovým dílem trapné (jak by se geneticky vysvětlilo, že si Elros a Elrond mohli vybrat, zda budou elfové nebo lidé?). Připadalo by mi lepší, kdyby v tom byl nějaký řád (třeba kdyby všichni ti hobiti byli hnědí, což nakonec má oporu i v knihách, kde je řečeno, že Chluponozi (Harfoots) jsou snědí). Ale jsem schopen tenhle přístup přijmout. Naproti se v seriálu trochu stírají rasové rozdíly z knih - Galadriel identifikují jako elfku jen podle toho, že má špičaté uši, Elronda tak trochu šikanují ostatní elfové za to, že není plnokrevný elf, ale jen půlelf, i když se od nich nijak neliší. Přispívá tomu i romantická linka mezi Arondirem a vesnickou léčitelkou – jako subversivní zde vnímám i to, že se jedná o nerovný mezirasový vztah, kde je muž tím „výše“ postaveným. V ostatních případech z Tolkienova světa je to vždycky naopak (Idril a Tuor, Aragorn a Arwen, Thingol a Melian, Beren a Lúthien, Eöl a Aredhel…), tedy že muž se svými mimořádnými schopnostmi dokáže vyšvihnout o úroveň výš. --- S nelibostí jsem sledoval další reprodukci tradičních až klišovitých fantasy tropů, které byly otravné už před dvaceti lety. Trpaslíci jsou hřmotní furiantští burani, kteří jsou směšní svými odlišnými zvyky a estetikou. Nevím, kde se tohle zobrazení vzalo (možná z DaD?), ale s Tolkienovými trpaslíky nemá podle mě moc společného. Alespoň že nedošlo na vousaté trpaslice. Elfové jsou zase bezvousí arogantní snobi, kteří (kromě Elronda) jen strnule postávají a serou mramor. --- Celkově vzato, je to vcelku průměrná fantasy, dá se na to koukat. Nemyslím to jako pochvalu – já jsem se u Pána prstenů vždycky bránil nálepce „fantasy“. Tolkien sice tento žánr (spolu)založil, ale pokoušel se o něco jiného – o vytvoření umělé mytologie našeho světa. Nálepkou „fantasy“ tak podle mě Tolkienovo dílo pozbývá své jedinečnosti a propadá se do zástupu svých vlastních epigonů. Je to nepochybně horší než Rod draka od HBO, asi tak nastejno jako Zaklínač od Netflixu. Lepší než Jacksonův Hobit, ale tam je ta laťka opravdu hodně nízko.--- A tak si říkám, že Bezos to nakonec asi přece jenom netočil z lásky k literatuře.

Atmosférická podívaná s pomalým dějem a zajímavými postavami. Fincherovské mi to ale moc nepřipadalo, kromě toho, že záporák je psychopat a že tam pořád prší. Na to je příběh moc děravý a spoléhající na náhody. Znovu to vidět nepotřebuju, ale pokud bude pokračování, tak si ho rád pustím.

Nejlepší seriál od dob Breaking Bad. Takhle mistrovsky napsané dílo, pečlivě piplané postavy, jejich motivace a pomalu vyprávěné přerody, to se dnes moc nevidí. Podle mě je to geniální prequel, který skutečně rozvíjí staré charaktery a dává jim nové roviny, aniž by ovšem popřel nebo dokonce znectil původní dílo (což je častý nešvar prequelů). Kromě Saula se dozvíme mnoho i Mikeovi nebo Gusovi. A zároveň servíruje kupu nových úžasných postav - Chuck, Kim, Nacho a nakonec i Howard, u něhož mi nebylo po Chuckově odchodu jasné, jaké bude mít v příběhu místo, ale nakonec bylo završení jeho linky možná nejsilnějším momentem celého seriálu. A Lalo nakonec strčil co do démoničnosti do kapsy všechny ostatní Salamanky. No, myslím, že nic lepšího dlouho neuvidíme.