kwaicheng

No, párkrát jsem se zasmál ale jinak to bylo spíš o Bolkovi než vážné pokračování prvního dílu. Slabota. Hezky to vystihlo Bolkovu degradaci...

"Slavní" herci z Dejvického divadla tu ze sebe akorát udělali kretény. Pražská moravština strašná, že už nic horšího být nemůže ani posadit se holou prdelí do roští. Kdyby to bylo pojato syrově více jako v podobě matky či té dřevorubecké pichny tak by to bylo mnohem lepší.

Celkem o ničem ale přesto dle mého důstojné zpracování knihy tohojehožjménoneradvyslovujuprotožejetodivnejpabouk Vívéga. Překvapení.

Dobře snim vyběhl s tim plešounem... Hezký přerod ze snaživého chlapce k opravdovému projevení autentického prožívání a naturelu. Supr. Taky jsem to zkoušel doma bubnovat vareškama na hrnce ale prd.

No vida, příjemné překvapení, které nebylo ani moc zkaženo mrakem krize mužské identity v podobě nerozhodného boxera, kterému musí jeho manželka říkat, co má dělat a když natáhne brka, tak mu to musí říkat (místy) jeho desetiletá holčička. No. Tak nějak s tímhle feministickým pokřiveným ksindlem počítám, zejména u současné masové USA produkce, ale tady to prosvítalo jen občas a jinak to bylo poměrně hezky vykresléné drámo. Nic náročného. Bavilo. Džejk dobrý. Ale jak mu lezla Rejčl do tej šatny před zápasem, no kurwa drát, to bych nesnesl, fakt, v tomhle ohledu byl hlavní hrdina vykreslenej jako naprosto nesvéprávnej dement, kterýmu musí pani ukazovat co a jak a navíc tak debilně čubkovským stylem až je mi zo toho znovu nablití jak se koukám na ty obrázky z filmu.

Ještě že noblesa zůstala zachována alespoň díky Marku Strongovi.

Tohle se taky nepovedlo, hysterickej Pól, dva desetiletý dacani z toho jeden se tváří tak, že kdybych ho potkal v noci na ulici tak se poseru strachy, do toho nepřející odkvétající buchta Vera Farmiga, která si sice nechá vylízat pekáč ale Pólovi nedá ani kdyby se sebevíc snažil a navíc se do všeho sere, pitomí gengstři, debilní zvraty...no sračka.

Vo howně film, už se mi dlouho nestalo abych něco nedokoukal, ale tohle už se fakt nedalo. Půl hodiny čumět na to, jak se divnej chlapík pokouší vysvětlit multikulturním fakanům v čele s totál zmrdovskynepříjemnou Esmeraldou rozdíl mezi imperfektem a passé composé, na to už nemám. Zvlášť s perspektivnou podobných dalších 100 minut. Salut!

Helejte, nevím kde berou zdejší chytrolíni odvahu blábolit tu o tom, co tímhle počinem pan Allen myslel, navíc stylem, jako kdyby s ním sdíleli přinejmenším sofa. Takže. Žoachym skvělej jako dycky, Emma coby pseudointelektuální čubička věrohodná jak sviň /esli taková není i ve skutečnosti/, ta starší nadržená pani hrozný, bejt jejím životním spolusouputníkem tak bych ji asi fakt musel zabít bo neni nic trapnějšího a směšnějšího než zastydlá puberta, filozofický kecy nesmyslný, ale asi to tak mělo bejt.

Dlouhé a uplakané, zápletka tuze předvídatelná, pro potěchu oka zůstal už jen vizuál a Ryanovo mužná hruď, kam je ochoten přivinout leckoho. No. Nejenže hlavní hrdina trpěl flashbacky, flashbacky do akčních filmů devadesátých let kupodivu trpěl i snímek samotný. Masovka.