Gina.

Na začátku tam valí, jak nechce být rozvleklá a pak tam půl hodiny čumíte do dveří. Celej dobu jen posloucháte jak nějaká pseudointelektuálka řeší nesmysly, to je prokládaný zaběrama na pokoj s autorčinama "děsně zajímavýma" textama, a do toho posloucháte otravný řinčení telefonu, kterej se uráčí zvednout až na konci. Tady ty přehnaný snahy o uměleckej dojem skončily tragicky. Bylo to otravný a úplně zbytečný.

Každej je zděšenej z toho, jak je jejich způsob života hrozně omezující a nevim co všechno, jako kdyby ten náš s tou naší slavnou demokracií byl dokonalej. Dost možná je ten náš stejně divnej a určitě omezující ve spoustě dalších věcech...ať si každej žije, jak chce, když neubližuje ostatním. Podobnej typ filmů už mě hrozně unavuje, ať s muslimskou či jinou xenofobně laděnou tematikou, kde je vlastně ukázaný, že všichni, kdo žijou podle jiných zásad než my jsou při nejlepším divní. To jak někteří chytrolíni tady zas melou cosi o zlikvidování takových lidí, ať jdou do hajzlu, do jejich ubohýho života jim taky nikdo nekecá.

Ta hlavní pointa mi došla hned z kraje filmu, ale říkala jsem si "ne, tam přece bude něco víc", bohužel nebylo...