Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Horor
  • Akčný
  • Dokumentárny

Recenzie (585)

plagát

Dracula Has Risen from the Grave (1968) 

Opravdu příjemné překvapení od Francise. Jeho filmy je mi zatím líbily mnohem méně, než Fisherovy. Čtvrtý díl Draculy to ale změnil. Kvalitní obsazení (jen škoda absence Cushinga), dobrá zápletka, démonický Lee a správná Hammerovská atmosféra. Prozatím se mi to jeví, jako druhý nejlepší díl série (hned po jedničce).

plagát

Abbott and Costello Meet Frankenstein (1948) 

Tak tohle vážně ne. Miluju klasické universalovské horory, ale tuto rádobyvtipnou trapnost jsem doslova přetrpěl. A že já blbec jsem se na Abbotta a Costella tak těšil. Chtěl jsem si sehnal jejich další filmy, ale pokud je Frankenstein (a podle hodnocení je) z nich nejlepší, tak to balím. Costello je tak zoufale nevtipný, že jsem po půlhodině v křesle spíš ležel a už jenom odpočítával minuty do konce. Za celou dobu jsem se dvakrát usmál. Po jedné z nejlepších komedií bych vážně chtěl něco víc. U žádného universal-monster-filmu jsem se nikdy tak moc nenudil. To si radši dám kterékoliv z mnoha špatně hodnocených pokračování Frankensteina, než Abbotta s Costellem. 40% z úcty k legendárním monstrům a jejich představitelům. Škoda že skončili u zábavy na úrovni televizní estrády. Ničím jiným totiž dva titulní "hrdinové" nejsou.

plagát

Harry Potter a Dary smrti - 2. (2011) 

Při pohledu na zdejší vysoké hodnocení se nemůžu nezeptat, jestli jsme viděli stejný film. Ten na kterém jsem byl já (díky bohu 2D) byl totiž směsicí nenápadité akce, nulové atmosféry, plytkých dialogů, záplavy nepovedených vtipů, plochých a neužitečných postav a především absence emocí. Ne, ani Snapeova smrt mi srdce netrhala. Když je nejemotivnější scénou finálního dílu, (již každým dnem) nejvýdělečnější filmové ságy všech dob, smrt vedlejší postavy Beatrix už-nevím-jak-se-jmenuje (prostě H.B.Carter), tak je něco špatně. (Záměrně jsem neupozornil na spolier, protože pokud je někdo tak naivní a myslí si, že by v Potterovi mohlo zvítězit zlo, tak už mu žádné upozornění nepomůže.) Při sledování osmého Pottera jsem došel k závěru, že hlavní hrdina nemůže být člověk ale Felis sapiens. Tedy tvor, který se za tři miliony let evoluce vyvinul z kočky. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit počet jeho životů a schopnost přežít vlastní smrt. Je docela škoda, že scénář nedostali ke zpracování pánové Grant a Naylor. Pak by to totiž mohla být aspoň sranda a fandové by na to přišli tak jako tak. Míra zaslepenosti velké části potterovských fanoušků se zdá být opravdu nekonečná. Fenomén Harryho Pottera je jako Mugatu - tak slavný, že může vzít hovno, vrazit do něj dva rybářské háčky a prodat ho masám jako náušnice. PS: Co se v tomto filmu opravdu povedlo jsou efekty. Bohužel se tím jenom ukázalo, že poslední Potterové jsou pouze efektní nic, na které se lepí miliardy.

plagát

Insidious (2010) 

Na Insidious jsem se díval sám za stmívání a musím říct, že takový strach jsem asi neměl od konce REC (i když u toho jsem se díky tomu věčnýmu běhání víc zapotil). Film to není dokonalý - některé masky, Darth Maul a ještě pár dalších maličkostí by se mu dalo vytknout, ale třeba u scény s GhostBusters jsem se dobře bavil. Po řemeslné stránce se však bez debaty jedná o špičku. Atmosféra by se dala od první do poslední minuty krájet, režisér si nepomáhá digitálními efekty a lacinými lekačkami. Taky mě potěšila rozumná (čti "ne ruční") kamera. Rozhodně bych Insidious doporučil každému bez výjimky. Od plného hodnocení mě (kromě pár zmíněných drobností) odrazuje taky fakt, že jsem se ani jednou nemusel podívat mimo obrazovku nebo přivřít oči a vydržel jsem sedět v křesle, sám uprostřed temného pokoje.

plagát

Kto seje vietor (1960) 

Zajímavostí je, že oba dva představitelé hlavních rolí - Spencer Tracy jako obhájce a Fredric March jako žalobce, si zahráli postavu Jekylla a Hydea. March ve zpracování z roku 1931 (které považuji za to zatím nejpovedenější) a Tracy ve verzi z roku 1941.

plagát

Dr. Jekyll a pan Hyde (1931) 

Musím si znovu připomenout verzi z roku 1920. Toto zpracování s Marchem v hlavní roli mě totiž doslova uchvátilo od prvního záběru. Nerad se unáhluji, ale prozatím je to podle mně nejlepší filmová verze Stevensonovy látky, kterou jsem viděl. Fantastická práce s kamerou, neotřelé technické zpracování, výborná proměna (minimálně srovnatelná s Universalovskými Monster movies oné doby), perfektní obsazení a nepopsatelná atmosféra. Pokud máte rádi staré horory a užíváte si atmosféru němého filmu (která se často dere na povrch, ale nijak agresivně), Marchův Jekyll a Hyde se vám nemůže nelíbit. Určitě lepší než verze z roku 1941 se Spencerem Tracym v hlavní roli. Zajímavostí je, že March si s Tracym zahrál roku 1960 ve snímku Inherit the Wind, kde ztvárnili protivníky v soudní síni. Kometář upravím, až se znovu podívám na Jekylla s Barrymorem.

plagát

Dr. Jekyll a pan Hyde (1941) 

Tato verze bohužel nedosahuje kvalit té z roku 1931. Méně atmosferická, strhující a technicky sterilnější. To co mě na verzi s Marchem uchvacovalo - skvěle využitá kamera, efekty a perfektní obsazení tady prostě chybí. Fredric March byl podle mého mnohem démoničtější a lépe tak vystihl charakter postavy. Starší verze v sobě má kus z němého filmu a to jí dodává, dodnes unikátní, výraz. Oproti tomu Flemingova má mnohem blíž ke klasickým hollywoodským filmům tohoto období (čemuž se, vzhledem k režisérovi, nelze divit). Asi největší slabinou tohoto filmu je podle mého názoru prohození rolí Ingrid Bergman a Lany Turner. Kdyby Ingrid hrála Beatrix a Lana Ivy, jak tomu prý mělo původně být, mám za to, že by jim oběma role sedly mnohem lépe. I tak se ale jedná o kvalitní film a pro milovníky klasického Hollywoodu je to povinnost.

plagát

Kořen všeho zla? (2006) (TV film) 

Richard Dawkins v tomto (bohužel příliš krátkém) dokumentu shrnuje své názory na víru, konfrontuje je s názory věřících, dostává se i k otázkám morálky a podobně a já nemůžu jinak než s ním bezvýhradně souhlasit. "Root of All Evil?" mi mluví z duše a velmi se těším až si přečtu God Delusion.

plagát

Sajrajt sága (2010) 

15% za to, že se na tuto parodii dá dávat lépe než na originál a 15% za dva, nebo tři vtipy, kterým jsem se zasmál a za Mansona v titulcích.

plagát

Expelled: No Intelligence Allowed (2008) 

Dávám 15% za několik povedených výroků (všechny od darwinistů), ten nejlepší už přepsal QuentinVetinari. Mimo něj se mi ještě hodně líbila údajná odpověď Bertranda Russela (citovaná Richardem Dawkinsem) na otázku co by řekl bohu, kdyby se s ním, jako zapřísáhlý ateista, po smrti setkal - "Pane, proč sis dal takovou práci, aby ses skrýval?". Trefné, ale přece jenom se u tohoto filmu příčetný člověk častěji naštve, než pobaví.