PanPes

Je až neuvěřitelné jak jsou původní Fallouty obrovskou rozkrádačkou světa Mad Maxe. Kam se člověk podívá tak naráží na jeden spoiler za druhým - herní "Opus Magnum" Bethesdy pro mne ztratil hodně ze své originální hodnoty...

Neskutečně depresivní film nedávající naději - patogen lidského poznání se žene bez zastavení k podobnému scénáři... Tvoříme věci, kterým sami nerozumíme a sami tak dál kráčíme k nevyhnutelnému konci. K čemu jsou tisíce a deseti-tisíce věcí u kterých by stačilo použít řádově jen jednu jejich desítku abychom zrušili lidský život tak jako ho všichni známe. Papírová převaha velmocí pramenící z obludných arzenálů uskladněných po celé zeměkouli nemůže vyplodit nic dobrého...

Opravdová klasika, opravdového a jediného klasického režiséra s opravdovou a jedinečně unikátní zápletkou... Ehm to ne - dnes už jen příjemně nudná filmová perla z časů dávno minulých. Čas posunout se dál a nesedět 2.5 hodiny u nic neříkajících filmů jen proto, že nám někdo do hlavy vtlouká jaká je to vlastně klasika. V zásadě nemám nic proti, ale to nadpozemské nadšení a hodnocení prostě nehodlám sdílet. Neobyčejný film z obyčejné doby - ale to už je dávno pryč...

Málo kdo letos natočil působivý příběh jednotlivce , který by si podmanil "popcornem" a krví zhýčkané publikum. Zatím to vypadalo, že se letošní kinematografie ubírá pouze k hořícím kontinentům a masovým útokům na naši zemi z oběžné dráhy, popřípadě z jiných dimenzí... Anonymita smrti a lidé umírající na filmovém plátně vytvořila dokonalý odstup od reality a posunula smrt někde na pomezí zábavy, kde vás překvapí jen originální provedení smrti. Realita je ovšem jiná a občas je nutné připomenout si také ty - u kterých si život nevybral zrovna příjemné, bezbolestné či hrdinské zakončení...

Nekonečná spirála problémů a špatných rozhodnutí by jednoho člověka dohnala k šílenství... Prostředí, které vás vede k lehkým ziskům sebou přináší i těžká rizika - zvlášť, když na opačném konci není ztráta peněz ale i ztráta vlastního života. Jen těžko by bylo co závidět...

Stejně tak jako Francie v 70. letech je tento film plejádou nevkusných klobouků, křiklavých baloňáků a neutuchajících milostných trojúhelníků... Většina humoru je založena na manželské nevěře a nebýt občasných zásahů inspektora Clousea měl by člověk pocit, že sleduje neuvěřitelně nudnou romantickou komedii z časů, kdy byla i pornografie nudná - a to už je umění vážení...

Vůle k životu je paradox v kontrastu se zbytkem toho, co vám vlastně může život v takovém prostředí nabídnout. Každý si nese svůj kříž, který je těžší a těžší s každým krokem onou bezútěšnou pustinou... Těžko by člověk hledal nějaký ten rozumný důvod proč bloudit předpeklím na cestě, kde je i naděje luxusem, který si nemůžete dovolit - jen krok ke kroku a o krok víc, čím dál blíž vlastnímu zániku v nekonečné šedi... Působivý snímek.

Oslava všeho amerického - vlajkou počínaje a Coltu 1911 konče. Druhá světová válka je pro filmaře jistě úžasnou studnicí nápadů - teda za předpokladu, že se nebojíte nabourat to klasické "klišé" v jejím samotném pojetí - perfektně to dokázal třeba Tarantino a jeho Hanební Parchanti... Kapitán Amerika je jen další krok v nové éře "originální" recyklace tohoto obrovského konfliktu, kdy jdou fakta stranou a celý děj je tak postaven na souboji absolutního dobra s absolutním zlem s občasným prvkem humoru v kolejích bezbřehé fantazie režiséra... Celkový výsledek je pak mnohdy na výbornou - za předpokladu, že jste schopní oprostit se od zlehčování skutečnosti a bavit se - a přesně takový je Kapitán Amerika - kýčovitý sen o kopání nácků do prdele bosou nohou. :-)

Multi-kulturní severská mytologie v latexu, naleštěném plastu a mávající gumovým kladivem... Když pominu to, že je to neuvěřitelně odporné prznění krásné a bohaté mytologie - můžu skousnout ony latexové orgie a zaměřit se spíš na zábavnou stránku filmu... Severská mytologie je bezesporu barvitou a bezednou studnicí dobrých námětů - ale, že by byly severské dějiny až tak moc barvité aby v nich musel hrát strážce města bohů černoch a jednoho z hlavní hrdinů asiat ? Nechápejte mě špatně - nejsem rasista, ale tohle je k zblití... Přece by jste nechtěli aby film o historii otroctví či jazzu hráli eskymáci nebo angličané... Veškeré kouzlo vyprchá s touhle pochybnou globalizací, která nám mlčky ukazuje co je správné.

Jaké by to bylo vzít spravedlnost do vlastních rukou a řídit se svým vlastním morálním krédem ? Přesně takový je příběh bratrů Connora a Murphyho, kteří se brzo vzdali klišé filmového plátna a jeho vražd a začali dělat věci po svém. To vše za spoluúčasti nejednoho šílence se kterými doženou tyto činy mnohdy až do komické roviny...