snob

Hezká snaha o procitnutí. Jemná předehra ke Ki-duk Kimově Času. Online ke shlédnutí tady : http://vodpod.com/watch/1678370-la-cravate-a-jodorowsky-1957

Vyhledávám pomalé filmy, které člověku promlouvají do duše. Vyhledávám filmy, díky kterým se posadím na zadek a několik hodin jsem schopen se jen a jen litovat. Bílá stuha mě lákala už od první klapky, která spustila natáčení. Haneke je mistr režisér. Od něho propadák, to už bych spíš čekal, že slunce ráno nevyjde. A lup ho. Slunce si chrní za obzorem a ne a ne vyjít. A Haneke natočil propadák. Z mého pohledu určitě. Pomalost filmu mi zcela vyhovovala. Bylo mi dovoleno se vyžívat v dokonalosti, kterou je film nasnímán. Výrazy herců byly výrazy ne jen špatně obtočenou linkou na obočí. Když postava trpěla, trpěla tak, až to zabolelo i diváka. Vyjadření doby zvládl Haneke výborně. Tak kde je chyba? Asi někde ano. Odtažitý hlas vypravěčův vyvolával až příliš chladu a nezájmu o dění ve filmu. Vše co se ve filmu dělo, se dělo jaksi nahodile. Posloupnosti byly logické, snad až nudné. Nehorázná freska o předválečném roku v jedné dědině. A co se dělo? Ale vlastně nic. Jemné naražení na násilí, které nepřekvapilo ani nešokovalo. Jen pozvedlo na tváři divákově obočí. Opravdu je to film, který chtěl Haneke natočit? Ale asi ano. Jen ta únava z provedeného. Film mě svou utahaností nudil. Neřekl mi nic. Jen odtažitostí čpící Haneke. Nic jiného.

Krása lásky a ohavnost zášti. Mustr, který ve filmech fungoval a vždycky bude. Někdy se to povede, někdy méně. Delta je film povedený. Jen na konci, být na místě režiséra, bych zvolil víc kýče a nechal mrtvá milenecká těla plout dojemně řekou. Narážet do sebe a už v pučícím rozkladu je nechat líbat na mrtvá ústa. Poplakal bych si nad vlastním nevkusem. Film, který se podařilo natočit bez hysterického citového vydírání a přesto v něm je citu na rozdávání. Kdo chce? No nestyďte se. Tu máte, berte dokud je.

Krásně vyjadřená pravda o ubohosti lidí. Vyrůst jen proto, abychom mohli zakrsnout. Jistě, všechno bylo ve filmu vyjadřeno jaksi prvoplánově, ale i tak pěkně. Neboja sa a kradňů, toť heslo zatím nezakrsávajících. Jak ubohé být člověkem a přitom tak krásné. Pravda pro dvanáctileté, na kterou většina dospělé populace tak ráda zapomněla. http://www.youtube.com/watch?v=xfU2iTEVapY&feature=player_embedded

Nijak inovativní, ale o to víc roztomilé. Pětiminutové běsnění studenta při ranních nechutnostech odehrávajících se pod pojmem vstávání.

Online tuna.

Budit se každý den s úsměvm. http://www.youtube.com/watch?v=DmJL-xzoCRs&feature=player_embedded

Haneke se zaměřil a vybrousil. Ale stejně mi přijde úsměvné točit nedokončené filmy dle nedokončených knih. Jistě, má to svou logiku, ale to na úsměvnosti neubírá.

Po křeči Aftermathu nastává pohlazení po duši. Ano, tohle si nechám líbit.

Milan Lasica, Július Satinský i Magda Vášáryová hráli naprosto precizně. Velmi roztomilá komedie u které se člověk v některých případech i zasměje. Za což jsem vděčný.