Dovlatovka

V tomhle filmu by se nemělo opomíjet téma strachu. Ta představa je děsná: jste malej kluk a bojíte se pořád, každou vteřinu, když jste vzhůru! A Osmentově podání je tohle to, co si s každým dalším shlédnutím užívám víc a víc.

Takhle Almódovara můžu i já. Zaprvé jsem ženská a za druhé to není nijak zvrhlé...žádná skoronekrofilie nebo travestie, prostě milá a dojemná tragikomedie o pár ženskejch, který v životě dělají, co můžou. A Penelope konečně zase něco hraje a hraje dobře. Je krásná a mně by se líbilo, kdyby už nikdy nehrála v žádným hollywoodským trháku, protože ve španělštině jí to prostě šlape!

Na celovečerní debut zatraceně dobré. Trochu dlouhé, ale bylo by dobré pouštět to lidem hned po Motocyklových denících...okouzlující je to stejně.

Chrisitana Balea je na tohle až škoda. Ale když má člověk dobrou náladu, docela se u toho pobaví.

Nic Park je prostě trpělivý bůh plastelíny! Je to plné odkazů, které já nepostřehnu, plné humoru (krysího!!!) a hlavně je to tak krásné!!!

Sla jsem do kina desne unavena, po druhe dam urcite 5*!Gromita miluju!

Je to tak na 65 procent. Je to nereálné a v některých momentech příliš artové na to, aby to bylo pro obyčejného diváka, ačkoli režisérka chce vyprávět o strachu a pudu sebezáchovy. Nicméně sekvence útěku Marka před odvodem, scéna znásilnění a úplný konec (film končí přesně v momentě, kdy končit má) jsou ale výborné a ukazují, že Marta Nováková umí moderně a efektně pracovat s obrazem ve chílích napětí a akce. Výborné jsou pohledy ze zhora, které evokují pocit, že místo děje je pořád sledováno. Škoda, že jsou trochu nedůsledně využity. Doufám, že Marta Nováková bude mít na asijském festivalu úspěch a v příštím snímku se vydá blíž divákovi bez ohledu na umění.

Musím si to ještě urovnat, ale obávám se, že se mi to moc nelíbilo. Moc se mě to nedotklo a zatím velmi kladně hodnotím jen Maggie Gyllenhaalovou. Jinak moc amerického Ježíše, rodiny, opěvovaného hrdinství... Příběhy obou hrdinů ujdou, obzvlášť pod sutinami to funguje, ale pak se to celé rozpadá pohledy celého světa na tragédii...Paul Greengrass me u United 93 málem zabil, tady to nefungovalo.

Ono to není špatné a je to docela zábavné (každému musí být jasné, že Troška ve Slunce, seno...zase tak moc nepřestřelil:-), ale obávám se, že tohle opravdu málokoho zajímá. Navíc postup dokumentování situace na vsi není nijak invenční (vyslechnu názor každého zvlášť a nakonec je konfrontuji) a je to celé (až na konec) hrozně statické. Původně plánovaný rozbor vlivu uniformy na lidské jednání by byl možná zajímavější. Předfilm "čtyři kroky dvojpůlka" je nakonec zajímavější, i když to bylo původně jen zadání za studií a člověk někdy nevěří svým uším a očím. Úspěch Ženy pro měny se, obávám se, opakovat nebude.

Překvapivě dost zábavné, ačkoli zdaleka ne doknalé. Snaha o psychologičnost (samozřejmě v rámci možností žánru) jde, bohužel, na úkor akce a tempa. Konec byl příliš natahovaný a té akce bylo zatraceně málo! Sekvence s letadlem (včetně Pety Wilson:-) byla výborná! Taky jsem nepochopila, proč tvůrci víc nekonfrontovali Luthora se Supermanem, neb Kevin Spacey by se dal využít mnohem mnohem víc. Dokonce mi připadlo, že ho občas brzdili. Vůbec se mi nelíbila Lois. Nic proti Kate, ale zuřivou reportérku fakt nedá. Naopak velmi vděčná role pro Jamese Marsdena. Ale stojí to každopádně za vidění.