Dovlatovka

Jen díky Pixaru jsem začala chodit na animáky do kina. Tenhle robůtek je fajn, i když souhlas s některými komentáři - poněkud prázdný. Strašně často jsem měla pocit, že tohle všechno už jsem někde (hrané) viděla - třeba chodby lodi mi připomínaly Hvězdu smrti atd. Pobavila jsem se, bylo to roztomilé, optimistické a lepší než hromada jiných snímků, ale Ratatouille to prostě není.

90% o 10% méně snad jen za ty falshbacky, bez kterých bych se obešla...i když chápu, že některým divákům tohle (velmi střídmé) vysvětlení vyhovuje. Z počátku se zdá, že o únosy dětí ani nepůjde, že to bude pozadí pro hlavního hrdinu, ale nakonec??? fuuu, pesimističtější epilog jsem dlouho neviděla! Ben Affleck se možná našel, a to je dobře. Nelze nevzpomenout na snímek Hollywoodland, kde hraje ne zrvona dobrého herce, který se hledá v jiných pozicích.

klasika tohohle tématu a tvůrce...bale neuvěřitelnej, jako vždy.

Robert Downey si užívá,Jeff Bridges nemá vlasy a mě to baví. A o tom to je. 75%

Monster film s překvapivě hlubokým myšlenkovým základem...60%

Jedna která neví, co chce. druhá která to ví naprosto přesně. jeden který je slaboch a hlupák. druhý který je macho a magor. námět nuda, dialogy nic moc (a nemyslím si, že je to původem v divadelní hře) - ale mike nichols zachraňuje, co se dá. Herci jsou dobří...roberts by mohla být víc depresivní, lawovi nedokázal chaotickou postavu jednoznačně pochopit a usměrnit. Portman je sladká, ale Owen ten "f***ing bastard" vládne všem.

Teze "před smrtí si co nejvíc užít" se zjevně těžko zpracovávala do hodinu a půl dlouhého filmu, resp. scénáře. Ono se skoro nic neděje a je jen na divákovi, zda se spokojí se standartně skvělým herectvím mistrů Freemana a Nicholsona. Já jsem se asi bohužel nespokojila a třeba z Freemana na mě koukala energie naprosto odporující charakteru postavy (za což ho neviním, přeju mu to). Přehlídka světových památek připomínala chvílemi spíš Oceanovu dvanáctku...ale co si budu nalhávat, taky bych ráda zemřela smířená a spokojená. Lidsky dojemné, dobře zahrané, ale udělat "jen dobrý" film s takovým hereckým materiálem je možná trochu škoda.

Naprostý souhlas se všemi komentáři, které vychvalují lyrickou obraznost snímku. Nicméně při šíři ruské duše režisér zapomněl, že film není jen sledem obrazů, ale více či méně kompaktním celkem. Některé obrazy jsou až úchvatné (záběr na dva domy a mezi nimi utíkající ženy...), ale pokud si zachováte odstup (což při typicky rusky vyhrocené emocionalitě není pro evropského diváka problém), samoúčelnost na Vás z plátna jen srší! Ivan Bunin by o příběhu Euforie napsal strhující povídku, ale měla by tak dva a půl stránky.

Tvůrci sice Holanďané, děj se odehrává v Amestrdamu, ale poetika filmu je vezskrze východní (těžko zde asi rozlišovat mezi ukrajinská a ruská). Nejen Duška, ale především hlavní hrdina, ač Holanďan, je jak vystřižený "hodný trouba" z ruské literatury. Evropští tvůrci se ale nenchávají strhnout východním tíhnutím k existenciálním otázkám a věci života, stárnutí a smrti nechávají jen v naznačených metaforách. Už jen proto, že film nemá téměř žádné dialogy. Poetické, milé a zábavné. Přitom rozhodně ne plytké a zbytečné.

Závažné téma, nedotýkající se jen málokoho, výborný scénář, dobře vyvážený humor, skvěle napsané a ještě lépe ztvárněné postavy. Hoffman je prostě univerzál, veřím mu i ty slzy nad smaženými vajíčky!!!