prsvl

Jak?

Nevim no. Moc hezky se poslouchá Cole (kterej se mi jinak asi zamlouval nejvíc) a jeho řeči o tom jak je naše společnost hrozně konzumní a supermarketová a i to jak má Hugo Toxxx rád Hanu Hegerovou a jeho sen je rozšiřovat si vzdělání, ale když si člověk uvědomí jaká byla jejich dřívější image, kdy nadávali na všechno a všechny, a jak se chovají, oblíkají apod., ptá se sám sebe, jestli tohle neni jen další nová póza. Oriona mám rád, je to starej sympaťák, ale působí jako věčně nametenej a freestyle mu očividně nejde. Některý scény byly vysloveně nucený, některý celkem trapný a rozpačitý, jiný se na druhou stranu dost povedly. "Dokument" jako celek jako celek moc nepůsobí, spíš jak náhodně poskládaný scénky tří týpků. Škoda, že se nezabrousilo trochu do historie a do dalších postav týhle scény. Ve finále se tak jedná o takovej jinej "jackass" těhle třech postav a "nějakejch" jejich kamarádů. Přesto se mi to líbilo a bavil jsem se.

Netvrdim, že to je špatnej film, jen mi to nějak nesedlo - bylo to na mě (takhle k večeru) dlouhý a to téma samotný mi nepřišlo nijak nosný. Jo a rozhodně bych to nanazýval komedií...

V podravce.

Videoklipy a dementní scénky uměle slepený k sobě, aby to dohromady tak nějak tvořilo něco jako příběh.

Miluju tenhle film víc než vlastní hovno.

Bylo to takový nedomrdlý.

Nejedná se o klasický horor, jak se každý bystrý divák (který si přečte Patriciu White a její Female spectator, lesbian specter) dovtípí, nýbrž o psychoanalytickou sondu nejen do homosexuálního světa. "Strašidelný dům" zde představuje neprozkoumanou oblast ženské homosexuality, které se hlavní hrdinka Nell víceméně bojí (přestože je sama možná lesbičkou). Druhá žena ve filmu Theo, pak je lesbou naprosto zřejmou. Ačkoli to mnohým hloupým divákům může uniknout, nachází se ve filmu jasné prvky, které teoreii o její orientaci podpořují. Vemme si například scénu, kde Theo povídá o tom, že není vdaná, ale že žije s partnerem a uvažme, zda bylo v 60. letech běžné/přípustné/normální mít (heterosexuálního) partnera a žít s ním i bez svatby. Ne nebylo. Žít s životním partnerem, aniž by proběhla svatba je záležitost posledních let. Z tohoto poznatku vyplývá, že Theo nemá partnera, nýbrž partnerku a s tou svatbu mít nemůže. Dále je dobré si všimnout chladného vztahu They k mužům. Toto však samozřejmě nejsou jediné určující faktory. Zmíním tedy alespoň ještě jednu zajímavost. V jedné scéně říká Nell Theo: "You are the monster of Hill house" - když vezmeme v úvahu, že celý dům značí nějakým způsobem ženskou homosexualitu, pak příšera z tohoto domu musí být jasně lesba. Ostatní postavy a události už řešit nebudu, protože mě to přestalo bavit a navíc tato interpretace jistě došla úplně každému, takže by to bylo i zbytečné.

"A pak jsme si s tou hostyjí vytřeli zadek!"

Odstranil bych úplnej konec, aby interpretace příběhu nebyla tak jednoznačná (přečtení zajímavostí mi tu nejjednodušší intepretaci potvrdilo - neměl jsem to dělat). Co se mi líbilo hodně byly střihy (některý prostřihy spojující jednotlivý scény mi malinko připomněly Absolventa) a práce s filmovým časem (časový paradoxy a s tim související opakování scén je něco, co mě dostane skoro vždycky) . Váhal jsem nad timhle maximálnim hodnocením právě kvůli úplnýmu konci, ale nakonec to díky těm střihům, působivosti, hercům, kameře, nápadům a atmosféře atd. atd. na pěti nechám.