Shaman::..

K Mad Menům jsem se dostal až někdy v roce 2009, kdy pořád ze všech stran (tedy z jedné – americké:-) k nim lítaly všechna možná televizní ocenění. Zde na ČSFD byly tehdy sotva dvě stovky hodnocení a nikdo pořádně nevěděl, o co jde. Musím přiznat, že po prvních 3-4 dílech jsem si říkal: „Co to sakra je? To má být seriál, který sbírá ceny jako houby po dešti? Vždyť je to zdlouhavé, nudné, nic se tam neděje!“ Omyl! 1. série se přehoupla do druhé půle až k poslednímu dílu s výsledkem: „Chci to vidět dál!“ Ani ne v půlce 2. série jsem si uvědomil, co sleduji. Kritika a ocenění nelhaly. Donova minulost, všechny postavy se více rozkrývaly, vše začínalo dávat smysl. O třetí sérii mohu mluvit jako o vyvrcholení jedné ságy seriálu, kdy dojde k propletení, ke spojení nitek, které byly utkány v různých dílech všech tří sérií, a k uzavření jedné kapitoly. Poslední díl 3. série naznačil změněný směr, až poloviční restart seriálu ve 4. sezóně. Říkal jsem si, jestli si tvůrci dokáží udržet tak vysokou laťku kvality i v nové sezóně. A až na jeden, dva díly skutečně dokázaly. A seriál i ve 4. sérii neslevil nic ze své kreativity a kvality. Poslední díl (stejně jak v sezóně předešlé) opět nabídl nečekaný zvrat a scénáristům další možnosti kreativně se „vyřádit“ v následujících dílech v nové sezóně. A já netrpělivě čekám na jaro na novou 5. sérii… Shrnuto podtrženo: Neznám mnoho seriálů, které by byly tak realistické, do hloubky zpracované, s charizmatem tak hustým jak cigaretový dým. Některé scény, epizody, působí vskutku depresivně, marnivě. Ale reálně. Život je bohužel takový, ne jen o radostech… Seriál není pro každého diváka. Ti, kteří nesnášejí povrchnost, plytkost, by rozhodně měli dát tomu dílu šanci…

Zbytečné hovořit, to se musí vidět. Po roce a půl se mi podařilo dokoukat všech šest sérií a musím souhlasit hlavně s zdejším názorem "komplexnosti". Problém seriálů obecně je, že přeženou počet sérií a postupem času jejich kvalita tak povadá. U Sopránů nikoliv. To co je pro stříbrné plátno (nikoli však podobností) Kmotr, to je The Sopranos pro televizní obrazovku.

Dexter je fenomén. Nejdříve jsem přistupoval k seriálu s opatrností... "Co je to za zrůdnost točit seriál o masovém vrahovy?!" Takový přístup byla samozřejmě chyba! Výborné zápletky, výborná hlavní postava a neméně výborní herci. Je samozřejmé, že s přibývajícími sériemi bude postupně vyprchávat kvalita s nápady. Což už trochu bohužel naznačila maličko ujetá poslední, pátá série... Šestou sérii hodnotím jako sérii nejslabší. Konečná scéna však naznačila do budoucna zajímavý zvrat. Navíc ohlášení tvůrců, že nás čekají už jen dvě série, zapříčinilo, že dám Dexterovi ještě šanci...

Seriál jdoucí až do morku kostí. Některý z pacientů je zajímavější, některý méně. Ale všechny tři série bravurně sledují pracovní a osobní peripetie samotné hlavní postavy, psychologa Paula.

Osobně nesnáším seriály a filmy, kde se jen neustále souloží a kamera zabírá nahé zadky. Ale přece jenom je v tomto seriálu něco lidského a pravdivého. Škoda jen, že s přibývajícími sériemi klesá kvalita. Kam chtějí tvůrci jít v 5. sezóně?