Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Krimi
  • Horor

Recenzie (2 292)

plagát

Interiéry (1978) 

Woody Allen velice překvapil, žádný humor, žádní neurotičtí inteletuálové, ale drama chladé jako led. Je vidět, že si na tom dal hodně záležet. Režisér Joel Schumacher měl v toto filmu na starosti návrhy kostýmů.

plagát

Interstellar (2014) 

Je fajn, že zas někdo natočil vysokorozpočtovou sci-fi. Jenže Nolan by udělal líp, kdyby se na to vybod. Kde začít, nelíbilo se mi leccos. Tak třeba scénář - asi není úplně pitomej, ale obsahuje spoustu pitomostí. Né že bych se v tom v závěru nějak dramaticky ztrácel, ale přišlo mi to strašně hloupý (nechci spoilerovat, tak to dál ďoubat nebudu...) Pak samozřejmě Nolanova režie. Tenhle chlap mě nikdy nedokázal zaujmout a i tentokrát je ve filmu spousta efektních pasáží, ale jako celek tradičně selhává. Navíc film je velmi ambiciózní, zdůrazňuju VELMI AMBICIÓZNÍ. Blbý ovšem je, že se tyhle ambice ani náhodou nepodařilo Nolanovi naplnit. V mým případě teda rozhodně ne. Pak bych měl ještě pár méně podstatných připomínek: Vizuálně film za moc nestojí, když to srovnám s posledními velkými sci-fi jako byl Avatar a Prometheus, tak Interstellar po vizuální stránce působí mdle a nudně. Možná to byl záměr, možná Nolan chtěl, aby byl film co nejreálnější (v rámci příběhu), pak ale nechápu, kam nasypal tak kravskej rozpočet. Co se herců týká tak Matthew McConaughey poslední dobou několikrát dokázal, že umí a i tentokrát v žádném případě nezklamal. Za velmi pozitivní zmínku rozhodně stojí Jessica Chastainová. Michael Caine toho moc nepředvedl a Matt Damon mohl se svojí docela šťavnatou rolí naložit o dost lépe. Co se týká Anne Hathawayové tak fakt nevim - za to může především českej dabing. Ten je v jejím případě strašidelnej, nevim která herečka ji nakňápala, ale nedá se to poslouchat. Za klad bych považoval hudbu, která, jako jedna z mála věcí, ve filmu funguje tak jak má. A taky roboti mě zaujali, vizuálně - za ten nápad jak jsou formovaní, určitě ne to, že asi měli bejt zdrojem humoru. Znova film v žádným případě vidět nechci a předpokládám, že zejtra už si na něj ani nevzpomenu.

plagát

Interview (2014) 

Chvílema je to dost prdel, chvílema dost křeč. Ale do toho kripla Kim Čonga se tvůrci strefujou famózně!

plagát

Interview (2007) 

Originál Theo van Gogha byl nekompromisnější a hlavně o třídu lepší.

plagát

Interview podľa van Gogha (2003) 

Film o rozhovoru dvou lidí. Novinář, kterej by stokrát radši byl u pádu vlády, musí udělat rozhovor se silikonovou filmovou hvězdou. Je víc než jasný, že je z toho pořádně otrávenej. Ona přijede o hodinu později, on jak se ukáže, se na rozhovor nijak nepřipravil – začíná to pěkně. Začátek filmu je v pohodě, pak ale, asi v druhé třetině, zajímavost filmu upadá a navíc titulní postavy začnou občas z pusy vypouštět nepříliš věrohodný bláboly. Navíc to chílema působí až afektovaně. Naštěstí závěr vše napraví, kupodivu to má poentu. Pořád jsem si říkal, jak to skončí, jestli smířlivě, nebo jestli jeden druhýho přechčije, a jestli tak kdo koho. Je dobře, že jsem závěr neodhadl. Jak to dopadlo říkat nebudu, ale překvapil, čekal jsem trochu něco jinýho.

plagát

Invázia (2007) 

Od filmu, kterej nechalo studio přetočit jiným režisérem, bych čekal, že to bude průšvih. Není. Není to sice ani žádná sláva, a určitě to není nic, co chtěl Olivier Hirschbiegel natočit, ale jako napínavá oddechovka film docela zaujme.

plagát

Invázia (1996) 

Jednoduchý a přitom stylový sci-fi. Příběh nijak objevnej není a na dobrý triky nebyly peníze, přesto mě film zaujal a bavil od začátku až do konce. Kupodivu mě ani nevadil Charlie Sheen, kterej se asi poprvé s úspěchem pokouší o hereckej výkon. Rozhodně lepší film než Zemeckisův Kontakt, kterej je na podobný téma, je výrazně abicióznější, ale ty ambice se mu nepodařilo naplnit.

plagát

I panic se to chce naučit (1972) 

Tradičně pitomej německej eroťák, kterej TV Nova vysílala radši až hodně dlouho po půlnoci.

plagát

Ip Man: Zrodenie majstra (2008) 

Předně musím říct, že mě nikdy nebraly asijský filmy plné bojového umění. V lepším případě jsem z nich měl srandu, v horším případě jsem se strašidelně nudil. Ip Man je ale trochu jiná liga. Především mám z filmu pocit, že to je pravdu film, ne jen soubor scének plných hýkajícých žluťáků, kteří se neutále fackujou nohama a debilně ksichtěj. Film má příběh, kupodivu se tam najdou i herecký výkony a film jako takovej má potřebnej "tah na bránu". Vzhledem k tomu, že existuje hromada lidí, kteří z těchto filmů uchcávaj, se ani moc nedivím místnímu vysokému hodnocení. Podle mě se jedná o solidní, průměrnej film, jehož zhlédnutí nepovažuju za zrátu času.

plagát

Ip Man 2: Majstrovo víťazstvo (2010) 

Oproti prvnímu dílu dějově méně košatější, zároveň ale když už se něco děje, je to o něco vypjatější. Režijně není film o nic horší než předchozí díl. Líbilo se mi to i přes to, že je to kromě povedeného asijského bojového filmu zároveň i variace na amerického Rockyho.