iN

Drahý Rolande, ty dobře víš, proč ke svým meganičitelskýmfilmům netočíš sequely. Tak proč ses proboha nechal překecat k téhle dvojce (a možná i trojce)? Úvodní přílet vesmírného vrtáku je sice působivý, ale vše se děje (rozuměj: ničí) tak rychle, že divák ani pomalu nemá čas identifikovat trosky měst pod ním. Thorův brácha se jako jedna z nejhlavnějších postav jakž takž snaží, ale přesto mu chybí charisma a lehkovážnost Willa Smithe... A nevykoupí ho ani laciné vtípky typu močení na mimozemské lodi. Vůbec, postav je tu zbytečně mnoho: například africký warlord Ubuntu a jeho bílý nohsled mi připadali úplně zbyteční, stejně jako celá dějová linka kolem Levinsonova otce a jeho cesty autobusem přes Bonevillské pláně. No nic, nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Kromě Terminátora 2 :-)

Naprosto, ale NAPROSTO zbytečný snímek. Lence Vlasákové to u mě zatím ještě prošlo, ale na Davida Matáska a ty stále stejné typy jeho postav jsem už vysloveně alergický. A vůbec, co to je za příběh? Než jsem pochopil, kdo s kým má jaké dítě a kdo je koho bejvalá, tak už začala rodinná fregata. Ve vlnách vyšších vrstev českých oligarchů je asi normální rozhodovat o nástupníkovi na trůn v rodinné fregatě – ten závod mi přišel nejtrapnější z celého filmu. No dobře, dortová bitva tomu nasadila korunu:-)

Sice mi většinou filmy podobného ražení s minimalistickou intimitou nevadí – přece jen ve Varech se jich objeví každý rok desítky – ale u tohoto filmu vše shrne fakt, že jsme si ho pouštěli natřikát. Režisérka nechá diváka tápat ohledně (de)motivace hlavní hrdinky na můj vkus až příliš dlouho... Navíc „trauma" postavy Tima Robbinse nám zkrátka připadalo nicotné a nevyvážené oproti traumatu Hany. Nevím, pod kůži se mi tento film prostě nedostal.

Asi kvůli tomu, že když se před třemi lety spustil velký hype okolo jedničky, tak trochu mě to míjelo. Asi proto, že jsem od dvojky nic moc nečekal. Asi kvůli tomu, že jsem si ji pouštěl sám a ještě k tomu před půlnocí... Ale u dvojky The Conjuring jsem se zase jednou po dlouhé době regulérně bál! Vůbec mi nevadily už klasické lekačky s odrazy v zrcadle/TV nebo dlouhými záběry za roh – naopak, právě to jsem si užíval nejvíc. Je to klasika dovedená do dokonalosti: ať už výpravou, scénářem, zvukem nebo „strašáky". Zaujala mě i kamera se svými průlety domem různými dveřmi, okýnky, podhledy – prostě až na toho Patricka Wilsona nemám co vytknout:-) Hraje skvěle, ale jeho obsazení do série The Conjuring a zároveň Insidious mě prostě pořád mate. Přesto si ale tenhle film pět hvězd ode mě zaslouží.