RickyFitts

málo známý, ale pro mě suverénně nejlepší Trierův film, síla a krása Dogmatu v praxi... ruční kamera a nejčistší možná forma film povyšuje na brutalistické umělecké dílo

o žádné zobrazení reality (Golfista) nejde a hrdinové filmu jsou opravdu - a záměrně - jen na jedno místo nahrnuté škatulky (Douglas)... Americká krása je dokonalá satira naší doby, odehrávající se na dogvillovském ostrůvku jednoho neighbourhood, který je ve skutečnosti přinejmenším celým jedním kontinentem... shlédnutí tohoto filmu by mělo být povinností pro každého čtyřicátníka...

aneb esenciálně evropský film... tohle nikdy nevznikne ani v Americe, ani v Asii... skvělé prostředí, skvělí herci, skvělý Schubert...

ten film má tolik chyb!

Gejzír fantazie jakoby mimo svoji dobu a kupodivu přístupný všem. Neuvěřitelně svébytný způsob vyprávění (kamera, zvuk...). A důvod, proč milovat francouzskou kulturu a přemýšlet o hranicích kýče a jejich smyslu.

no ale jako tyvoletyvole... když se sejde jeden z nejlepších režisérů s jednou z nejlepších choreografek, tak jak to může asi jinak dopadnout? 5+ a chuť tančit a brečet a jít zejtra znovu - nevím, jestli je to tím třidéčkem, ale ty lidi tančej blízko a Wim má smysl pro kompozici i gradaci i smysl pro humor... takhle já si představuju filmový umění, takhle si představuju spouštěč drobných orgasmů všech milovníků tance, architektury, filmu a nestandartních dopravních prostředků...

o nejdůležitějších věcech člověka... skvělý scénář, jednoduchá forma, 3-4 excelentní herci... výborná komedie (?) a - ano - romantický film pro dospělé... viděno více než desetkrát (přiznávám, v tomhle případě jsem trochu nekritický)

ta romance... je tu nějak hluboká a funkční... end není ani happy ani sad, je to scifi, a přece víc ze života než všechny ty notting hilly... navíc to není idiotsky jednoduchej film, ale děj tu nějak není důležitej... jediná kaufmannovka, která byla svýmu scénáristovi režisérem ukradena, Gondry pláče Carreyho očima a nechává ho zahrát svou nejlepší roli... kurva, to jsem se rozněžnil...

fascinující a originální forma love-story... 105 minut nepřetržitého dialogu... jednoduché, civilní, neamerické, geniální

stylové, krásné, výborný Refn, Gosling i mnohonocošukatibilní Mulligan, ale scénář se příčí logice, celá druhá půlka se nese v očekávání čehosi ještě trochu lepšího a songy vkládaný mezi jinak super podbubnovávky jsou otravný... ani z obsazení dalších rolí jsem nebyl nadšenej, ale pořád to vlastně byla strašná pecka, takže co