Peabody

Ben Fallon (John Beal) je investigativní rozhlasový reportér, který se zabývá odhalováním snahy špionů sabotovat činnost vlády a policie (jsme v roce 1941, ještě před útokem na Pearl Harbor). Podivná zařízení v poškozených strojích, strážci záhadně uspaní hrnečkem kávy a následný výbuch ve státních zařízeních. Ben varuje bezstarostné spoluobčany, ale zdá se, že marně. Pomáhá mu Lela Cramer, amatérská pilotka, zatímco jeho šéf Grant Neally je opatrný, nechce, aby stanici někdo žaloval nebo aby se zapletla do velkého vyšetřování.
Když je několik lodí USA torpédováno nacistickými ponorkami brzy po vyplutí z newyorkského přístavu, Benovo podezření se konkretizuje a nakonec se mu podaří získat seznam nacistických špionů a chce ho odvysílat. Šéf ho ale varuje - je pravý, nebo falešný? Nepoškodí tím práci policie? Nebude je jen varovat? Ben je tvrdohlavý a je propuštěn. Přijde Pearl Harbor a najednou se objeví záhadné rozhlasové vysílání s hlasem podobným Benovu, kde se hlásá, aby se Američané nebránili invazi, že každý odpor je marný. Ben je stíhán a prchá, aby na vlastní pěst pátral po zdroji záhadného vysílání. Kdo je ale vlastenec a kdo je špión?

A Good Fairy znamená vlastně Pěkná pohádka a my také máme pohádku o chudé dívce, která hledá štěstí a je odměněna za svou dobrotu.
Třicátá léta byla v Hollywoodu královskou dobou romantických komedií. K natočení The Good Fairy spojili síly Preston Sturges, pozdější slavný režisér, který napsal scénář podle divadelní hry Ference Molnára, William Wyler na židli režiséra a plejáda herců v čele s Margaret Sullavan. Ta hraje Luisu Ginglebusher, mladou naivní sirotu, která musí opustit klášterní školu a začíná pracovat jako uvaděčka v budapešťském kině. Tam se dle pravidel romancí seznámí nejprve s mladým číšníkem Detlaffem (Reginald Owen), ten jí vezme na párty, kde se o ni začne zajímat milionář Konrad (Frank Morgan). Aby se zbavila jeho dvoření, vybere si náhodně z telefonního seznamu jméno a číslo svého údajného manžela. Konrad, aby si získal její vděčnost, nabídne tomuto právníkovi jménem Dr. Max Sporum (Herbert Marshall) výhodné zaměstnání. Sporum je poněkud natvrdlý a domnívá se, že si plat zaslouží pro svou čestnost, pracovitost a podobné vlastnosti (kvůli kterým ovšem jako právník v Budapešti tře bídu s nouzí), zatímco Konrad ho chce hlavně rychle odlifrovat do Jižní Ameriky, aby mohl svádět jeho domnělou ženu.
Luisu ale začne její pseudomanžel skutečně zajímat, oholí mu licousy, pak i vousy, začne mluvit o novém oblečení, což jsou všechno známky nebezpečného vztahu. Jak může skončit pohádka?

Jason Eldridge (Jim Hutton) má na starost nový počítač MACS (Magnetic Analyzer Computing Synchrotron, ještě elektronkový) na vojenské lodi ELmira. Spolu s kamarádem poručíkem Fergusonem Howardem (Steve McQueen ve výjimečně komické roli) dostanou nápad, že když MACSem proženou záznamy výsledků rulety, budou schopni předpovědět, jaké číslo vyjde. Howard ještě s jedním námořníkem a Eldridgem poruší zákaz admirála Fitche (Dean Jagger) a jdou do benátského kasina signalizovat morseovkou výsledky na loď. V hotelu se ovšem Howard zamiluje do admirálovy dcery Julie (Brigid Bazlen) a Eldridge obnoví starší vztah s krátkozrakou Pam Dunstan (Paula Prentiss), která se přijela do Benátek provdat. Systém sázek se ukáže jako funkční, ale admirál si povšimne podivných signálů. Není ale jediný, do všeho se zaplete rada města Benátek a dokonce i sovětský konzulát (je éra studené války). Oba milostné vztahy se úspěšně rozvíjejí a Julie dokonce tlačí na otce, aby souhlasil s jejím sňatkem, jinak že mu hrozí vojenský soud. Howard nakonec souhlasí s tím, že poslední sázkou prohraje všechny peníze, ale to také není všem po chuti. V kasinu jsou napjati všichni, vojáci, policie, Američané, Sověti, Italové – jak to s hromadou žetonů dopadne?

Soudní drama, vyděračství a krásná mladá Loretta Young. Ale vezměme to popořádku. Sir Alan Dearden (Franchot Tone) je úspěšný a vážený člen londýnské společnosti a má se stát vůbec nejmladším vrchním prokurátorem. Jenže v tu chvíli se objeví vyděrač s milostnými dopisy, které kdysi Alan napsal své lásce (ještě před tím, než poznal svou manželku Helen Dudley Dearden (Loretta Young). Hrozí zveřejněním dopisů, což by v té době vedlo ke konci kariéry (adresátka dopisů byla totiž vdaná). Lady Helen zaplatí dva tisíce liber, ale jak je obvyklé, tím požadavky vyděrače nekončí. Zápletka houstne – v případu vraždy oné bývalé milenky se Sir Alan dostane do podezření a co čert nechtěl, v jiném případu je zapletena jako svědkyně i jeho manželka. Její svědectví může osvobodit nevinného muže, ale přitíží manželovi. Navíc se znovu objeví vyděrač a přitom se ukazuje, jak těžké je dokázat, že se v určitém okamžiku (to je ona nechráněná hodina z názvu) něco nestalo, když nejsou svědci. Jak se Lady Helen rozhodne a jak vše dopadne?

Poslední film kdysi slavné Loretty Young, která se ve svých 40 letech rozhodla s velkým plátnem a filmováním skončit (a věnovala se pak jen televizi). Reportér Bob Mayc Avoy (John Forsythe) a jeho manželka Jane (Loretta Young) mají New Yorku dost. Jane čeká dítě a přesvědčí manžela, aby koupil krachující noviny ve městě Eden v Kalifornii, kam se přestěhují. Následuje série předvídatelných i méně očekávaných většinou žertovných konfliktů s maloměstským prostředím a morálkou. Mají spory s místním rádoby svůdníkem, nechybí ani drby a pomluvy. Postupně se zamotají do svých pokusů jak zvýšit náklad Eden Chronicle (jako zveřejňovat obrázky ze starého alba a nechat hádat, kdo je to nahé miminko na kožešině), přičemž Jane funguje jako vzor americké manželky úspěšného muže, je klidná, pečující a plně oddaná jeho snahám uspět v práci. Pomoc najdou u majitelky místního nevěstince Lucindy Holmesové (poslední role Gladys George, která krátce po dokončení zemřela).

Válečný film Leslieho Howarda (který také účinkuje jako vypravěč) je vlastně poctou ženským armádním sborům za druhé světové války. Dívky a ženy v ATS (Auxiliary Territorial Service) pracovaly jako kuchařky, řidičky, telefonistky, úřednické síly a další (mimo zdravotního personálu). Příznačné je, že dostávaly dvě třetiny platu mužů na stejných pozicích.
Film vypráví životní příběhy celkem sedmi žen, které nastoupily do výcvikového tábora ATS počínaje společným odjezdem (kdy Gwen málem ujede vlak). Anna (hezká blondýnka z rodiny vojáka, které padl milý ve válce), Erna (cizinka, která se chce pomstít za vyvraždění své rodiny), Maggie (upovídaná Skotka) a Joan (praktická a navenek trochu šéfovská) jsou zařazeny jako řidičky náklaďáku, doplňují je milá Dot (Dorotka, která pracovala v nočních kubech), již zmíněná nestíhající Gwen a nejmladší a nejmenší Betty (přezdívaná malé pivo – half-pint), nezkušený mazlíček z bohaté rodiny.
Sledujeme výcvik, milostné románky některých dívek, mírné konflikty, dozvídáme se více o jejich zázemí, vidíme nelehkou službu spojařek, nálety nacistů i chvíle odpočinku, tance a zábavy. Smyslem filmu je především ukázat záslužnost snahy žen přispět svým dílem k válečnému úsilí Velké Británie. Režisér a produkční filmu Leslie Howard krátce po jeho dokončení zahynul, když jeho letadlo sestřelily německé stíhačky nad Biskajským zálivem.

Režisérka Joyce Chopra natočila film podle krátké povídky Joyce Carol Oatesové "Where Are You Going, Where Have You Been?", která se zabývá dospíváním (tělesným i mentálním) 15leté studentky Connie Wyattové (Laura Dern, které bylo v dobu natáčení 18 let a její další film byl Blue Velvet Davida Lynche).
Connie si užívá prázdniny před nástupem na střední školu, s kamarádkami Jill a Laurou obráží nákupní střediska, líže zmrzlinu a flirtuje s kluky u stánku s hamburgery. Doma to moc nefunguje a matka Katherine (Mary Kay Place) jí peskuje.
Laura kluky trochu provokuje a trochu zkouší, ale nic z toho nebere moc vážně až do chvíle, než se o ni začne zajímat záhadný cizinec Arnold Friend (Treat Williams). Je starší a zkušenější než kluci a jedné neděle, když je Laura doma sama, ji začne přemlouvat (Smooth talk), aby ... vy víte co. Háček je v tom, že my to víme, ale Laura ne a najednou zjistí, že už to není legrace a že vlastně sice neví, jestli chce, nebo nechce, ale že se bude muset hodně rychle rozhodnout.
Film získal Independent Spirit Awards v roce 1986, hlavní cenu poroty festivalu Sundance a cenu asociace LA filmových kritiků.

Zpěvačka v saloonu Cleo Borden (Mae West) zdědí po svém zavražděném snoubenci Buckovi Gonzalesovi (Fred Kohler) jeho majetek. Ten je obrovský, spadají do něj stáda dobytka, naftové pole (o které se stará anglický inženýr Edward Carrington (Paul Cavanagh), dostihová stáj a další.
Mae West si napsala scénář sama a podobně jako ve filmu I'm No Angel (1933) hraje ženu, která se snaží proniknout mezi horních deset tisíc, bohaté paničky ji nenávidí a milionáři obletují. Její zacházení s muži charakterizuje zasnoubení s Buckem – po jeho nabídce se rozhoduje ve hře v kostky, Mae prohraje a se zasnoubením tedy souhlasí. Jenže když přijíždí ve svatební den na jeho ranč, zjistí, že ho mezitím šerif zastřelil při krádeži dobytka. Když se jí nepodaří svést Carringtona, odjede na dostihy do Buenos Aires, kde pozná hazardního hráče Fletchera Coltona (Monroe Owsley) a když ten prohraje veškeré peníze, Mae si ho vezme za muže. Sice ho nemiluje, ale získá přes jeho rodinu přístup do vyšší společnosti. Kolem Mae se ale točí i další zajímaví muži a její anglická láska se mezitím stane britským lordem – že by se už nesetkali?
Místy western, místy skoro sociální drama a místy komedie, s muzikálovými vstupy od saloonu po operu (Samson a Dalila), typická dobová komedie zkušeného režiséra Alexandra Halla.

Samostatný debut režiséra Rudolpha Maté (předtím pouze dokončoval film Dona Hartmana It had to be you) je remakem filmu Blind Alley z roku 1939.
Al Walker (William Holden) je brutální zločinec a vrah, který uprchl z vězení a ukrývá se ve vile, kde drží jako rukojmí psychoanalytika doktora Collinse (Lee J. Cobb), jeho rodinu a přátele. Doktor se snaží pomocí psychoanalytických hovorů zjistit příčinu Walkerových tísnivých nočních můr a pomoci mu.
V poněkud naivní psychoanalytické vizi pak vidíme, jak je postupně odhalena základní příčina, nedostatek rodičovské péče v dětství (temná minulost z názvu filmu) , jak je psychicky nevyrovnaný zločinec zbaven traumat a problémů a nakonec se stává neškodným. Pomáhá mu v tom vrahova milenka Betty (Nina Foch), která doktorovi odhalí Walkerův Oidipovský komplex.

Mandragora je komedie Niccola Machiavelliho, u nás známá z Menzelovy inscenace v Činoherním klubu, hrálo ji i Divadlo Na Jezerce.
Callimaco (Philippe Leroy) miluje vdanou Lukrécii (Rosanna Schiaffino) a snaží se ji získat. Složitá kombinace této frašky zahrnuje využití kořene mandragory jako prostředku pro zvýšení potence, zapojení městského blázna, pomoc přítele a rádce Liguria (Jean-Claude Brialy), touhy Lukréciina manžela (Romolo Valli) po potomkovi, úplatného kněze (Totò) a dalších postav. Callimaco coby slavný francouzský lékař předepíše výtažek z kořene mandragory, který je stoprocentně účinný, ale, jak věda té doby dobře ví, bohužel ten, kdo jej užije, ihned po styku zahyne. Zajistí ovšem i muže, který je této oběti ochoten a není asi tak obtížné uhádnout, kdo to bude. Pečlivé kostýmy a výprava i Florencie a její exteriéry dotvářejí atmosféru renesanční Itálie.

Některé omyly mohou mít nečekané důsledky. Steve Fisk (Clark Gable), starosta městečka Puget, si na stranickém sjezdu v San Francisku spletl Clarissu Standish (Loretta Young), starostku Wenonah, s profesionální tanečnicí. Steve je drsný chlap, bývalý dokař, takže se mu tanečnice zdá trochu moc vzdělaná, ale líbí se mu natolik, že to snese.
Musí být ale opatrný, protože jeho nečestný politický protivník z radnice doma číhá na Fiskovu sebemenší chybu. Steve dvakrát neúmyslně dostane Clarissu do problémů, jednou po rvačce v čínské restauraci, podruhé po cestě na maškarní bál. Objeví se i fotografie, která údajně dokládá, že Clarissa byla zatčena pro opilství na veřejnosti. Další komplikace přinese skutečná tanečnice, Sheila (Marilyn Maxwell), klasická blondýna, protože Clarissa se domnívá, že právě o ni má Steve zájem. Název filmu odráží skutečnost, že Steve chce Clarisse symbolicky věnovat klíč od města, jehož je starostou.

Film Roberta Rosselliniho - Stroj, který zabíjí lidi je nezvyklý hybrid - neorealistická komedie se surrealistickými prvky z padesátých let.
Celestino je fotograf na malém italském městě a jednoho dne má vidění, ve kterém mu patron města, svatý Ondřej, dá kameru, která umí zabít člověka (tím, že ofotografujete jeho fotografii). Celestino je hodný člověk, takže ji nejprve použít nechce, ale postupně, s tím, jak vidí sobeckost a nenažranost vedení radnice, bohatých spoluobčanů či turistů, zbaví – vcelku nerad – svět těch nejhorších. Nedokáže ale zastavit svůj boj a pokračuje, vše v žánru černé komedie. Velice nečekaný konec filmu je podle některých zdrojů natočen jiným režisérem, protože film údajně Rosselliniho přestal bavit, ale může to být i autorský úmysl. Film byl skoro padesát let uložen v archivech a až nedávno „objeven" a digitálně vyčištěn.

Kanadský film amerického režiséra Julese Dassina (jeho poslední) - Circle of two je jednou z variací tématu lásky staršího muže – zde šedesátiletého malíře Ashley St. Claira (Richard Burton) a mladé dívky Sarah Nortonové (šestnáctiletá Tatum O'Neal). Jejich setkání v kavárně, kde se Sarah pohádá s přítelem (když už předtím ho Sarah zahlédne spícího v pornokině a omylem ho vzbudí) vede ke schůzce v malířově ateliéru nad básněmi, které dívka píše. Malíř ji chápe jako svoji znovunalezenou múzu a po letech znovu vezme do ruky štětce. Sarah chce po Ashleym, aby ji namaloval jako akt, protože svým způsobem žárlí na obdobný obraz jeho bývalé lásky. Komplikace do jejich zvolna se vyvíjejícího citového (nejde o exploitation, ani o Lolitu) vztahu vnáší její bývalý přítel Ralph, který je špehuje. Ani její rodiče nejsou nadšeni situací a také na dívku tlačí, aby ve vztahu nepokračovala. Jen psycholožka chápe její cit a proměnu dívky v ženu. Jaké bude rozuzlení? Tragédie? Happyend? Ale co je vlastně happyend v tomto případě?

Lynda Mansell (debutující Emily Lloyd) je veselá a konvencím nepodléhající šestnáctiletá dívka z malého britského městečka na pobřeží (točilo se ve Worthingu), která dospívá a se svým okolím má složité vztahy. Vyrůstala bez matky a otec ji, ani její sestru moc nezvládá. Padesátá léta nebyla ani v Británii procházkou růžovým sadem, puritánství vládlo a mladí se měli hlavně "slušně chovat". Lyndu práce nebaví a se sexem, který postupně objevuje, to také není jednoduché, někdy se to povede, někdy nikoli ("dobrý, ale to má být všechno?"). Lynda je pro někoho nevychovaný spratek, pro jiného citlivá bytost hledající lásku. Kluci jsou pitomí, okolí se nechá provokovat, ale pak Lyndin románek s otcovým přítelem vyústí v těhotenství. Jenže potraty tehdy legální nebyly a zásadní rozhodnutí tedy je – stát se v tomto věku matkou, nebo porušit zákon?
Wish you were here (Chtěla bych, abys tu byla) je vzkaz citlivé, i když na povrchu někdy provokující Lyndy mrtvé matce. Film se inspiroval vzpomínkami Cynthie Payne, populární britské prostitutky a madam (bordelmamá).

Pierre Lambert (Philippe Nicaud) koupí bar na Pigalle a jeho přítelkyně Dora (Maria Mauban) zpívá a tančí v jednom z kabaretů. Podnik „U přítele Pierota" ale brzy navštíví gangsteři a on musí platit poplatek za „ochranu" jejich šéfovi Bébertovi (Robert Dalban). Horší je, že jejich požadavky se stupňují a když Pierre odmítne platit více, začnou ho terorizovat. Při potyčce jednoho gangstera zabije a ve zmatku uteče za svým přítelem z války, policejním inspektorem Gustavem Martinetem (Bernard Blier). Na jeho radu se sám přihlásí policii a je postaven před soud. Uzná soudce jeho argumenty, že šlo o nezbytnou obranu? Přijme svědectví klientů baru - kurev, pasáků, malých zlodějíčků a dalších? Obstojí Pierre před gangstery, kteří se za smrt jednoho z nich chtějí pomstít?

Jeden z posledních filmů Carole Lombard před leteckou katastrofou a jedna z jejích vážných rolí – britská nemocniční sestra Anne Lee v adaptaci románu A.J. Cronina. Anne na sebe vezme hrubou chybu své sestry, také zdravotní sestry, a je donucena odejít z nemocnice do malého venkovského špitálu. Zde se jednak zamiluje do Dr. Prescotta (Brian Aherne), jednak bojuje o zlepšení podmínek a lepší vybavení s členem vedení panem Bowleym. Zamilovaná dvojice dostane velkou šanci prokázat svou pravdu při řešení krizové situace, kdy špitál musí současně řešit havárii autobusu a propuknutí nebezpečné epidemie. Z americké verze je vystřižena scéna, ve které Neville Chamberlain oznamuje národu, že Velká Británie je po útoku Německa na Polsko s nacisty ve válečném stavu. USA tehdy ještě zůstávaly stranou druhé světové války.

Policejní komisař Michel Verta (Victor Lanoux) pochází ze zámožné rodiny a spokojeně žije v Bordeaux s manželkou Nathalie (Anny Duperey) a dětmi. Občas má "bokovku", což jeho manželka sice tuší, ale neví, že jde vesměs o homosexuální záskoky. Při vyšetřování vraždy břichomluvce Morana (Michel Galabru) se komisař setká s mladým a drzým hudebníkem Bernardem Mirande (Xavier Deluc) a zamiluje se do něj. Tentokrát se ale jeho vztah neutají, zjistí to jak nešťastná Nathalie, tak skutečný vrah Manuel Garcia (Roland Blanche). Když Garcia vyhrožuje mladíkovi, že vše prozradí, dojde ke rvačce, ve které je Garcia zabit. Bernard se pokusí ukrýt tělo, ale neúspěšně, kruh vyšetřování kolem něj se svírá a zoufalý policejní komisař se snaží pomoci svému milenci k útěku. Tragédie nebo happy end?

Fotogenické Benátky, šedesátá léta, sportovní auta a svět reklamy. Serge Fabergé (Serge Gainsbourg) je 40letý úspěšný muž, jeho žena čeká dítě a právě získal hlavní cenu jako reklamní režisér. Na Náměstí svatého Marka se potká s mladou Angličankou Evelyne Nicholson (Jane Birkin, skutečně 23letá jako její postava), zamiluje se do ní a svede ji jako už řadu jiných předtím (oba herci se skutečně setkali až při natáčení tohoto filmu a začali spolu žít). Tentokrát vztahu propadne hlouběji, začne uvažovat o rozvodu a novém životě, ale život s Evelyne není jednoduchý a není bez komplikací. Opustí Serge svou krásnou manželku pro jinou, mladší a hlavně dráždivě novou, nepoznanou?

"Timmy" Blake (Joan Blondell) je reportérskou hvězdou deníku Morning Express. Je ambiciozní a pro úspěch a sólokapra je ochotna udělat takřka vše - detaily jako je ukrývání důkazu, křivé svědectví a podobně její svědomí příliš nezatěžují. Její vydavatel Bill Morgan (Pat O'Brien), ji tentokrát posílá po stopách záhadného úmrtí bohatého muže, protože dostal anonymní dopis, ve kterém byl upozorněn, že šlo o travičskou záležitost. Timmy dokáže zastavit pohřeb a vynutit si pitvu zemřelého, při níž se otrava potvrdí. Z vraždy je obviněna bohatá Arline Wade (Margaret Lindsay). Timmy ale brzy dojde k závěru, že vše není tak prosté, jak se jeví policii, a začne (proti Billově vůli) pátrat dál s cílem zjistit pravdu, proslavit se a okouzlit svého šéfa. Jenže důkazy jsou přesvědčivé a Timmy bude při svém pátrání potřebovat leccos, včetně pěkného úderu pravačkou.
Je to jedna z variant oblíbeného příběhu „Mladá hezká aktivní novinářka a její vydavatel", který od roku 1931 (The Front Page, Pat O'Brien a Adolph Menjou) zpracovala řada scénáristů a režisérů, za zmínku stojí ještě His Girl Friday (1940) s Rosalindou Russell a Cary Grantem a The Front Page (1974) s Jackem Lemmonem a Walterem Matthauem.

Melodramatický příběh osudové lásky šlechtičny Cayetany z Alby (Ava Gardner) a dvorního malíře Francisca Goyi (Anthony Franciosa) je zasazen do prostředí královského dvora a povstání madridského lidu proti vojákům císaře Napoleona. Svůj vliv, zejména na volnomyšlenkářskou vévodkyni, zde má i filosofie Jeana-Jacquese Rousseaua.
Vše rámují Goyovy slavné obrazy, portrét celé královské rodiny (Carlos IV.), portrét královnina milence a prvního ministra Manuela Godoye, obraz inkvizičního soudu, soubor leptů Caprichos a jiné. Režisérský veterán Henry Koster vše pojal v klidném tempu, výpravných kostýmech a stylu svých jiných historických velkofilmů. Důležitou a titulní roli hraje dvojportrét nahé ženy na lůžku a stejné osoby v lidovém kostýmu (= maja), které se oba stanou majetkem Manuela Godoye. Po jeho pádu je získá král Ferdinand VII, po jeho útěku do exilu je zkonfiskovala inkvizice, aby je nakonec v roce 1836 vydala muzeu umění San Fernando. Příběh se neopírá o u nás populární román Liona Feuchtwangera, ale o původní a romantičtější scénář.