vurhor

No vida. Koukám, že nejsem jediný, komu po zvolení Františka proběhlo hlavou, že se strašně podobá Jonathanu Prycovi alias Nejvyššímu vrabčákovi alias bondovskému padouchovi Carterovi. Pro tu roli byl jako stvořený. Jedna z nejpůsobivějších věcí na celém snímku je především přirozený styl, díky kterému do sebe tvůrci hravě prolínají vtipné a milé momenty společně s těmi závažnějšími a hlubšími. Není to jen dobře napsaná kecačka mezi dvěma muži víry, kteří se v mnoha názorech liší, je to i skvělá demonstrace toho, že i když se mohou papežové zdát jako staří podivíni, kteří nedokáží mluvit o ničem jiném než o bohu, jsou to stále jen lidé. Lidé, co mají své preference v jídle, hudbě (ta ABBA mi vykouzlila úsměv na tváři) nebo i fotbalovém mužstvu. Když už je řeč o hudbě, její výběr je zde senzační. V mnoha momentech působí, jako kdyby do dané scény vůbec neseděla, ale zároveň se ta bizarnost divákovi bude vlastně zamlouvat. Nemuselo to být tak sentimentální, plus některé scény z Bergogliovo minulosti postrádaly švih a nějakou silnější emocionální dávku. Chemie mezi oběma papeži ale skvělá, své na tom dělají ty opravdu dobře napsané dialogy. Hezký film. Akorát si říkám, že by bylo vtipný, kdyby Benedikta místo Hopkinse hrál Ian McDiarmid. Benedikt totiž zase trochu vypadá jako císař Palpatine. A to nic proti němu! Má prý rád kočky, takže u mě má plusové body! Průměrné 4*

Epilog deuteragonisty jednoho z nejlepších příběhových seriálů všech dob, který nikdy neztratil pevnou půdu pod nohama a s každou další sérií stoupal do stále větších úrovní skvělosti. Ovšem epilog poněkud zbytečný. El Camino strašně moc zachraňuje brilantní režie a scénář, který si opět vzal pod palec talentovaný Vince Gilligan. Ten film má pěknou atmosféru a styl. Ale pokud nejste opravdu super velikánský fanda a milovník původního seriálu, příliš to s vámi nehne. Breaking Bad považuju za jeden z nejlepších seriálů, co jsem kdy viděl, ale nemám k němu zas tak blízký vztah. El Camino je totiž jednou velkou nostalgií - vizuální odkazy na ikonické scény, flashbacky do minulosti, výskyt starých známých postav... celý to vlastně působí tak trochu dojmem ve stylu: "Ach, pamatujete?" Jesse jako charakter furt výborný, ale člověk by si klidně i vystačil s koncem, který mu byl dán na konci seriálu. Vidět to nutnost není. Ale to pomalé tempo tomu dodává ono podmanivé kouzlo. A musím přiznat, že bylo zase fajn toho ňoumu po letech vidět. Lepší 3*

Milé melodrama (nejenom) pro milovníky kočiček, které se trošku topí ve své vlastní sentimentalitě. The Electrical Life of Louis Wain funguje jako životopisný snímek slušně, ale zároveň vlastně nedělá nic moc pro to, aby pořádně vynikl, díky čemuž pak moc nemůže utkvět v paměti. Natočený je to ale hezky, plus Cumberbatch dokáže nést opravdu snad jakýkoliv film. Navíc upřímně za sebe musím říct, že je nesmírně osvěžující konečně vidět snímek, který kočky glorifikuje. Jak z nich furt všichni dělají zlé a bezcitné potvory (což opravdu trochu jsou, ale to jim jenom dodává na šarmu), tak už jsem nad tím fakt začínal kroutit hlavou. Přiznám, že možná i kvůli tomu se mi na film vlastně dobře vzpomíná, byť svou strukturou vlastně zas až tak výjimečný nebyl. Jeho nejsilnější emocionální momenty navíc přijdou až někde za polovinou, což mi ve výsledku přišlo moc brzy. Na druhou stranu ale chápu, že pokud se má jednat o životopisný snímek, nedá se s tím zas až tolik dělat. Ve výsledku je to vlastně pěkný a milý film, při jehož sledování si ale člověk začne říkat, že už někdy někde něco podobného viděl. Akorát to bylo lepší. Lepší 3*

*Týpek se na poslední chvílí zachrání skokem z podlahy, která se pod jeho nohama propadla do hlubin jisté smrti* ,,Ha, to už je podruhé, co se mě pokusila zabít podlaha!" (insert laughing here) Escape Room je v podstatě takovou kombinací Nataliho Kostky s menším nádechem série Saw. Scénář je totální bordel a jeho postavy jakbysmet. Jsou totiž všichni jedno velký chodící klišé - hlavní hrdinka, zakřiknutá brýlatá intelektuálka, která vždy na poslední chvíli vyřeší všechny hádanky sama, následně pak mladý hráč počítačových her, který má úlohu typického mimoňského nerda, přičemž nesmíme zapomenout ani na hajzla podnikatele typu American Psycho, který se řídí banálním pravidlem "přežití nejsilnějšího". Ani jedna z těch postav není kdovíjak zajímavá či sympatická, ještě ke všemu se chovaj jak naprostí dementi: ,,Hej, potřebujeme tvůj zapalovač, abychom mohli roztavit kostku ledu, ve které je klíč, umožňující dostat se ven z téhle místnosti, ve které tu všichni za okamžik umrzneme." ,,A co z toho budu mít já?" Jestli něco film opravdu zachraňuje, pak tou jsou právě ony originální vražedné hádanky a sledování všech těch plantážníků, jak se je zoufale (a často i neúmyslně směšně) snaží vyřešit. Přičemž ani natočený to není kdovíjak hrozně. Na sobotní odpoledne ideální. Je to strašně hloupý, ale s těmi hádankami si fakt pěkně pohráli, díky čemuž to diváka vlastně bude i bavit. Snad. Slabší 3*

Eurovision má sice naprosto banální děj, který lze najít v každé druhé romantické(?) komedii, ale na druhou stranu si to vynahrazuje vcelku slušným utahováním z oněch zpěváckých soutěží, do kterých jsem se kdysi chtěl sám dostat, ale ta následná prezentace nechutnosti showbusinessu mě nakonec přesvědčila, že by to byl blbý nápad. Navíc by mi tam určitě chtěli vyžehlit vlasy, což teda jedině přes mou mrtvolu. Film si může přičíst k dobru i přirozenou vtipnost Willa Ferrella, který mnohé momenty vcelku slušně zachraňoval. Ale ne snad, že by ten film byl jinak zcela bez vtipu, najde se tam hned několik pasáží, které opravdu pobaví, ovšem za břicho se asi divák celou dobu popadat nebude. Další plus byl i nápad udělat z hlavních hrdinů Islanďany, dodalo to na jejich zajímavosti, plus tvůrci si tak otevřeli dvířka pro mnoho kulturních fórů. Celkově je Eurovision prostá komedie, která sice ničím příliš nepřekvapí, plus její formát už člověk viděl ve spoustě jiných filmech, ale když vypne a nechá to na sebe působit, čeká ho vcelku zábavná podívaná. Navíc Rachel McAdams je tam strašně roztomilá. Lepší 3*

Ještě před Pánem prstenů, před Harry Potterem, dokonce i ještě před Icewind Dale, jsem byl, především díky svým rodičům, políben na tvář kouzlem filmu, který i tak trochu zhmotnil mu osobnost a i předurčil, co v životě budu milovat - Statečné rytíře, čáry a magii, hrdinské bitvy a epickou hudbu s velkolepými chorály (můj první poslech Carminy Burany ). Excalibur je bezpochyby jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděl. Z žánru fantasy je samozřejmě na přední příčce, konkurovat mu může pouze zmíněný Pán prstenů. Boormanova mistrovská režie je doplňována excelentní atmosférou, kterou tvoří především naprosto dechberoucí implementace Wagnerovy hudby, ze které jde husina jak hrom. Tomu filmu vděčím za mnohé. Byl mým prvním učitelem angličtiny, pojmenoval jsem podle něho svůj první dřevěný meč a získal jsem díky němu své první herecké zkušenosti. Je to takový můj praotec všech filmů. Na počátku, ještě před vším ostatním, byl on. Jenom on. Děkuju. Nejlepší scény: Chlapec vytáhl meč, Artušovo pasování, zjevení Jezerní paní, uzdravování země. Dokonalých 5*

Svět Harryho Pottera zbožňuju. Byly to vlastně první knížky, u kterých jsem cítil napětí, strach, radost a totální ztotožnění se s charaktery. A na to, že Rowlingová není žádná filmařka, musím říct, že její scénář je zde opravdu vcelku povedený. Navíc hl. hrdinové (včetně samotného Mloka, na člena mrzimorské koleje je nezvykle inteligentní) jsou hrozně sympatický. Ovšem byť je svět HP opravdu vynikající a detailní, nemyslím si, že si může dovolit být rozšiřován až tak daleko, jako na území Spojených států. On ten „lore“ toho světa totiž zas až tak velký není. Fakt bych se příště raději držel víc té Británie a Bradavic. A mimo pátrání po samotných zvířatech mi hlavní dějová linka přišla poněkud… vycucaná z prstu. Ale možná to je část nějakého většího plánu. Bylo to ale hrozně kouzelný, hezký a milý. Nicméně stejně jako Hobbit není Pán prstenů, Fantastická zvířata nejsou Harry Potterem. (Což je docela obvious, ale však chápete…) Slabší 4*.

Rozporuplný pocity. Na jednu stranu se mi strašně líbí, že Rowlingová zase zajela do temnější atmosféry, což člověku dokáže hned počáteční sekvencí s vynikajícím Grindelwaldem. Ale zpomalila. Vo dost. Hlavně první třetina se táhne naprosto děsným tempem, ani sympatie hlavních postav to příliš nezachraňují. Plus opět tam cpe podle mého nejslabší článek předchozího filmu, což je problematický hoch Credence, zde s ním ještě rozjela linku, která je až přespříliš složitá, plus řekl bych, že i zbytečná. Musím ale říct, že Grindelwald je daleko DALEKO lepší záporák než Voldemort. Nevím jak vy, ale anarchista, který jde přes mrtvoly v domnění, že vlastně koná v zájmu většího dobra, je pro mě daleko zajímavější, než mocichtivý fašistický plešoun, který nemá rád absolutně nikoho. Plus scény z Bradavic... (ano, jsou tam). Nostalgie do mě vrazila silou jak Grond do Minas Tirithské brány. Obzvlášť se ale Rowlingové povedla postava Lety Lestrange, scéna s bubákem mi přinesla husinu. Celkově jsou Fantastická zvířata vcelku zábavným a příjemným snímkem, ovšem ten název je trošku zavádějící. Fantastická zvířata by se měla škrtnout. Na rozdíl od předchozího snímku si jich člověk zas až tolik neužije. Potěší pár pojítek s HP sérií, obzvlášť nečekaný výskyt jednoho charakteru, u kterého jsem vyvalil oči. (Ne, není to Brumbál, ten byl btw skvělej.) Celkově to působí, jako kdyby snímek byl pouze takovým mostem mezi prvním a nadcházejícím třetím dílem, kde to Brumbál Deppovi určitě natře. (No co, to víme všichni, ne?) Rád bych tomu dal 4* , protože prostě pro svět Harryho Pottera mám nesmírnou slabost. Ale nemůžu. Bavilo mě to, ale nic moc to ve mně nezanechalo. Průměrné 3*

,,The best plan is no plan." - Brumbálova věta, která celou značku skvěle vystihuje. Čím déle ta série pokračuje, tím více se topí ve své vlastní průměrnosti. Třetí Fantastická zvířata mi jenom potvrdila, že onen plán Rowlingové natáhnout sérii na pět filmu, byl fakt debilní. Úplně by stačilo, kdyby z toho byla trilogie. Takhle jsem ale měl při sledování filmu pocit, že Rowlingová při psaní scénáře najela na proud vědomí a prostě tam cákla, co ji zrovna přišlo na mysl. Hodně to tam zachraňuje Mikkelsenův Grindelwald, který se mi upřímně líbil víc než hipsterský Johnny Depp. Nicméně film opět promarnil onu příležitost udělat z něho padoucha, kterého lze alespoň trochu chápat. Zatímco Voldemort byl sobecký fašista, Grindelwald byl zkrátka jen extrémistický idealista. Ale to přeci nutně neznamená, že z něho musíme dělat vraždící a zlou svini. Hodně bych filmu odpustil, kdyby byl Grindy ve filmu víc prezentován jako kouzelník, který v rámci hesla "Účel světí prostředky" pouze koná to, co považuje za správné. Prostě takový kouzelnický Magneto. Tvůrci se o to možná i trochu pokusili, ale ve výsledku stejně bohužel působí jako taková kopírka Voldemorta.  První dvě třetiny jsou strašně nemastné neslané. A i když jsou téměř všechny postavy poměrně sympatické, film se už příliš nezabývá budováním vztahu mezi nimi. Poslední třetina zaplať pánbů chytne dobré tempo, přičemž závěrečná pasáž v Bhútánu je vlastně hodně zábavná a svižná. Celkově jsou ale třetí Fantastická zvířata jedním velkým ,,Meh" filmem, který upřímně skoro působí jako filler k nějakému zbytečně moc dlouhému anime seriálu. Už mi nadělte ten epickej boj mezi Brumbálem a Grindelwaldem, abych mohl spokojeně umřít, hrome!  Btw, je tam scéna se zmijozelskými studenty. A samozřejmě se zase jednalo o nějaká zlomyslná hovada. Jak jinak, že?!  Průměrné 3*

Je to lahoda, když člověk najde seriál, ve kterém snad každá epizoda je opravdu výtečně a skvěle natočená. A to ani nemluvím o výborně napsaných protagonistech. Bilbo, Bilbo... cos to, ty pako, vyvedl? ... Taktéž jsem si z něho vytáhl asi tři písničky do své Voničky, to už je něco! A ti Coeni z toho jsou cítit jak hrom. 1. série: Průměrných 5*, 2. série: Slabších 5*