Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi
  • Horor

Recenzie (112)

plagát

Mission: Impossible Odplata - Prvá časť (2023) 

Mission impossible: Odplata první část. Složené ze stejných částí, jako poslední dva díly, ale ty švy už jsou zkrátka moc vidět, už to prostě nedrží pohromadě. Perfektní vyváženost mezi špionážní a akční polohou z pětky je dávno pryč. První jmenovaná tu nedává smysl, je skoro k smíchu. Kaskadérské kousky mají od pátého dílu sestupnou tendenci (doba, kdy byly skvěle zakomponované do příběhu, jako lezení zvenku po Burdž Chalífa je opět pryč). Při nejlepší vůli působí nové MI jako kdyby si tvůrci řekli, hele otočíme sedmičku, pojďme si to naposled užít. A až nezdravě se přiblížili Rychle a zběsile.

plagát

Osada - Epizoda 1 (2021) (epizóda) 

Už dlouho jsem neměl takhle silný pocit guilty pleasure. Nevím, jestli dokážu dát další díl, ale bavil jsem se hodně.

plagát

The Punisher - Season 2 (2019) (séria) 

Prvních 8 dílů se vás snaží unudit k smrti. Akce odsunutá na druhou kolej, spousta plytkých a dialogů a opakujících se témat a nudné postavy (občas včetně titulního Punishera). Posledních 5 epizod ale nabere slušnou rychlost, dokonce se objeví zajímavý motiv (SPOILERY) - záporného Jigsawa vlastně vytvoří Punisher a jeho okolí. Tvůrci ale tuhle rovinou dokážou dohrát tak napůl. Ve výsledku je druhý Punisher stejně horší, než nic moc jednička. Spoustu mnohem lepších seriálů jsem vzdal po druhém díle. (Pokud ho opravdu chcete vidět, dejte si první a devátý díl.)

plagát

The Punisher (2017) (seriál) 

Po druhém Daredevilovi mírní zklamání. První dvě třetiny jsou natahované, až od zhruba devátého dílu seriál najednou zařadí vyšší převod a cílem proletí. Vědomí, že to takhle mohlo být už od začátku ale nepřebije.

plagát

Kong: Ostrov lebiek (2017) 

z odkazů na Vietnam a Apokalypsu zbyl jen jemný opar a celé je to jednodušší a tak nějak vnitřně prázdné. Ale obrazově nádherné, plné vizuálních nápadů. Samotné monster bitky jsou nejlepší, jaké jsem kdy viděl.

plagát

Miesto pri mori (2016) 

S Místem u moře je to osobní. Kenneth Lonergan natočil Na mě se můžeš spolehnout, které mě kdysi zasáhlo tak, že ho stále považuji za nejlepší film všech dob. Druhý film, Margaret, měl přes svou na první pohled malichernou zápletku naprosto neuvěřitelně propracovaný děj, který stříhal pět let, než ho dostal do podoby, která mohla jít alespoň na DVD. Při sledování máte pocit, že se díváte na jedinečné dílo, kterému jsou občas přistřížená křídla. Oba filmy navíc mají jedny z nejlepších postav a dialogů, jaké jste kdy na plátně viděli. Veškeré rozhovory jsou lidské, přirozené a víte, že to hlavní se odehrává někde pod nimi a že mají podstatně víc vrstev, než se na první pohled zdá. Nic z toho Místo u moře nemá. Jsou tu jenom výborní herci, výborné postavy, velmi silné emocionální scény, které mi ještě nějakou dobu v hlavě zůstanou, ale nic víc. Je to opravdu silné drama, ale chybí mi tu to něco, čím Lonergan nechával všechny ostatní filmy daleko za sebou.

plagát

Pérák (2016) 

Hodně podobné prvnímu českému comicsovému superhrdinovi - Zázraku. Jen je tady podstatně víc krve. Velmi příjemné překvapení a těším se na dvojku!

plagát

Domovoj (2017) 

Slabších 5. Jiný žánr oproti předchozímu Lesapánovi (přestože téma zůstává stejné). Velmi mě potěšil nespolehlivý vypravěč, kdy se komentář ne úplně shoduje s tím, co se děje na plátně. Mňam.

plagát

Pod rúškom noci (2016) 

Kniha je skvělá, film meh. Jediný, kdo za něco stojí, je Brendan Gleeson. 6/10.