Sinecod

Je mi to moc líto, ale jenom dvě hvězdy. Strašně nevyvážený seriál, kdy začátek fajn, prostředek hrůza, čtrnáctý a patnáctý díl výborný a poslední díl, to si snad dělají srandu ne? Aby mě v romantickém seriálu nezajímala žádná romantická linka, ale přátelství mezi doggaebi a smrťákem? Seriál si udržel moji sledovanost vlastně hlavně kvůli výbornému parťáctví těch dvou, byli extra vtipní, přesně tenhle druh humoru "jen tak mimochodem" mám ráda a Goblinovi alias Yoo Gong. Nejen, že je to děsně pěknej chlap (! děsně pěknej chlap !), ale jeho postava byla moc fajn a člověk s ní snadno sympatizoval. S herečkou Kim Go-eun problém nemám, je hezká a příjemná takovým zvláštním způsobem, líbí se mi ten její zastřený pohled, ale její postava byla na zabití. Byla strašně nekonzistentní, měnila názory tak rychle, že jsem to ani nestihla sledovat, jakože prostě po deseti vteřinách zase řekla něco jiného, pak už sem jí nevěřila vůbec nic a jen mě otravovalo čekat, kdy zase změní názor (brzy). Vedlejší postava Sunny byla absolutně zbytečná, kdyby tam vůbec nebyla, nic se nezmění, jen by se možná o dost méně brečelo. Její romantickou linku se smrťákem shledávam úplně pomatenou, jediný co dělají je, že si řeknou, že už se neuvidí a pak se zase vidí a znovu akorát řeknou, že už se neuvidí. Přitom se vůbec neznají, v Koreji abyste se báli se na někoho podívat, jinak už kráčíte k oltáři (berete si zde přítomnou whats her face?). Mělo to světlé okamžiky, to jo, příjemný OST například, určitě přátelství mezi goblinem a smrtkou, potěšila rolička Jung Hae-in a scénu s rozpůlením auta, kdy hraje písnička Time to Say Goodbye jsem si vyloženě užila, ale těch pitomých nápadů prostě bylo víc, jako třeba minulé životy, úplně divný rádoby záporácký duch/neduch, brečení, plácání v neexistujícím vztahu, hlavní hrdinka, ubíjející čekání. Děj mi vůbec nepřišel komplikovaný a složitý, ale plytký. A přitom to mohlo být tak dobrý! Já úplně cítím, jak moc dobré to mohlo být a o to víc mě to mrzí.----------po měsíci přidávám hvězdu. Rozšířila jsem si obzory, viděla jsem teď hodně špatných korejských počinů, nebylo by spravedlivé, abych hodila Goblina k těm horším.

ÚŽASNÝ. Po dokoukání se cítím opuštěná, je mi smutno, svírá se mi nitro. Nejdřív jsem se na seriál ani nechtěla podívat, odrazovalo mě slovo historický, po nahlédnutí do galerie jsem si říkala, že na muže v kabátku, sukni a mašlemi v dlouhých vlasech se mi koukat nechce. Och, jak jsem byla hloupá. Celý seriál jsem viděla během tří dnů. Jela jsem jeden díl za druhým, utíkala z práce domů, abych se mohla dívat, chodila pozdě spát a na všechno kašlala. Hlavní herečka je líbezná, jako korejská Olivia Hussey, moc se mi líbil vývoj její postavy, z moderního, prostořekého děvčete ve vyspělou ženu. Lee Joon-gi alias čtvrtý princ Wang Sexy byl výborný, jeho pohled v tmavých očích si budu pamatovat ještě hodně dlouho, má příjemný melodický hlas, navíc mu to vážně moc slušelo (divný, v civilu se mi nelíbí - to už neplatí, totálně ho žeru). Absolutně nádherná hudba, na instrumentální OST si úplně nepotrpím, ale tenhle mi tu jede pořád dokola (skladba Wing of Goryeo je epická, už jí mam i jako vyzváněcí melodii), krásné kostýmy, příběh, emoce, skvělé vedlejší postavy, já prostě nemám co vytknout. Už hodně dlouho mě tak moc nemrzelo, že seriál končí. Díky Moon Lovers, díky!____po osmi měsících můžu říct, že snad ani není dne, kdy bych na Moon Lovers nemyslela. Neuvěřitelný.

Prvních pár dílů mě moc bavilo. Rozhovory skrz jídlo, jehož prostřednictvím spolu vlastně hlavní dvě postavy promlouvají byly super, velice neotřelé a slibovaly něco nového, co jsem ještě neviděla. Jenže to po prvních pár dílech skončilo. Hlavní hrdinka byla naivní a strašně dětinská a hlavní mužská postava, no, představa velkého CEO zvířete v business světě si představuji jinak, rozhodně ne jako mrňavého, absolutně nepřitažlivého číňana, který vypadá, že když na něj vybafnu, schová se pod stůl. Ti dva se mi k sobě vůbec nehodili, ona byla jako neposedné dítě a on jako trpělivý strýček bez výrazu. Seriál se tak nějak divně plácá v jejich divném, nepravděpodobném vztahu, vedlejší postavy jsou nadmíru otravné a hodně hlasité, jakože vážně, myslela jsem, že Korea křičí, ale čína je evidentně dokáže trumfnout. Všechno to vyšumí do ztracena a já se někdy v polovině přistihla, že vlastně vůbec nechápu, proč se na to dál dívám. Posledních několik dílů jsem vyloženě přetrpěla a přála si, ať už je konec, ať už se konečně někam doplácáme, do nějakého konečného konce, bylo mi jedno jestli bude šťastný, nebo se všichni chytnou za ruce a skočí z okna, prostě jen ať už se můžu dívat na něco jiného. Měla jsem si raději pustit ten film s Takeshim, nejen, že bych si ušetřila 15 hodin života, ale na Takeshiho se prostě moc dobře kouká.

Tenhle seriál se objevil na netflixu a aniž bych si cokoliv zjišťovala, prostě jsem do toho šla, bez očekávání. A moc super. Příjemná, oddechová jednohubka. Nejdřív jsem si myslela, že je hlavní herec prostě korejsky divný, ale po chvíli mi došlo, že to neni ono, že je tak zvláštně až bizarní a to se mi líbilo. Hlavní herečka byla taky moc sympatická, nepištěla, neječela, nehihňala se a měla ráda filmy, to je vždycky milé. Hovory mezi hlavními postavami byly asi to nejlepší na seriálu, byly vlastně úplně normální, dospělé, ale měly jiskru. Další stránkou seriálu je humor, mnohokrát jsem se fakt od srdce zasmála. Jop, ti dva spolu byli moc fajn a byla radost je poslouchat. Konečně jsem se dočkala i nějakého rebelujícího potomka, co se dokáže vzepřít svému šílenému korejskému otci. Pohled do závodního prostředí mě bavil, a Korea mě zase řádně vykolejila (ale myslím, že už se to stává méně a méně) s přístupem k šikaně. Jsem vlastně zklamaná pouze z vedlejších postav (v podstatě všech kromě Me-i). Zajímalo by mě, jestli si Kang Tae-oh někdy zahraje i nějakou normální roli a ne jenom hňupa. Vůbec ta jeho romantická linka byla fest odfláklá, vůbec sem jim nefandila, oba byli spíš otravní. Dokážu si představit, že se k němu někdy v budoucnu vrátím, protože hlavně Siwan a jeho divnost mě hodně bavila.

Na mnoha frontách to nedává smysl, i v případě že přijmu celý herní svět. Na spoustu otázek nedostanu odpověď. Romantická linka hodně odfláklá. Hlavní hrdina je až příliš tajnůstkářský a má to skutečně mnoho nelogických chyb. Ale koho tohle zajímá, když je hlavní postava ten nejvíce sexy muž na světě?!

Ačkoliv vůbec nejsem fanoušek takových pomalých, leckdy až ubíjejících filmů, tento mi celkem sedl. Z ústřední dvojice na mě i z obrazovky sálala bezmoc, niterná bolest a snaha působit normálně. Určitě to není film pro každého, ale v noci, se skleničkou červeného vína a melancholickou náladou jsem se nakonec pochválila za výběr. Hlavní hrdina mi nepřipadal slabošský, jen spíš jako někdo, kdo se nepotřebuje zdlouhavě vykecávat a ventilovat. Ale upřímně, při krájení cibule jsem napůl čekala, že vezme ten velký nůž a svou ex milou jím probodne. A! Velké A. Hyun Bin je absolutně neodolatelný, stačí, aby si odhodil neposlušnou kadeř z očí a já jsem spokojená.

Tak jo, už jsem si zvykla na koncept korejských dramat a že určitá naivita a upejpavost prostě ke korejským dívčím postavám patří, ale tady to hraničilo až s diagnózou. Hlavní klučičí postava jí v tom ale rozhodně nenechávala samotnou, kolikrát jsem s nima prostě chtěla zatřást. Spolubydlící nedostávají tolik prostoru (přičemž u kluka je to dobře), ale Ga-rin byla, díky svému původu, postavou ze všech nejzajímavější a mohli se jí věnovat trochu více. Poslední výraznější postavou byl kámoš a nový boyfriend, který byl vykreslen moc hezky a pak ho úplně zkazili, jako kdyby si uvědomili, že vlastně má být jen postavou vedlejší. A rodinný drama/tajemství, no, úplně vidím scénáristku u stolečku, jak se při psaní posledního dílu plácne do čela a uvědomí si: ,,ty kokos, vždyť já zapomněla na typický korejský tajnosti s rodinou, no tak to ne, to budu muset upravit" a do předpředposledního dílu švihne první pitomost, která jí napadla. Nebylo to nijak nesnesitelné, spíš bych řekla, že prostě už nejsem cílová skupina, že je to spíš pro mladší diváky (a to říkám, i když nejsem ještě žádná starocha).

Hlavní hrdinka byla moc sympatická. Když nemluvila. Buď originální osoba v těle byla samé promiňte a kam mě postavíte, tam zůstanu a ta druhá zase ječela, až to uši trhalo. Snad až okolo 12tého dílu začalo být sledování příjemnější. A když tak nad tím přemýšlím, nevím, kdo byl víc panenský. Jestli ta holka nebo její vyvolený. Kriminální zápletka se dala, ikdyž mi to nedalo, abych se nepozastavila nad prací místní policie, ale je to primárně romantický seriál, tak tam nemůžu čekat Grissoma. Líbí se mi Kang Ki Young, který nemusí říkat vůbec nic a už se směju. Párkrát jsem nad trapností skutečně musela zavřít oči, hlavně při, no nazvat to sváděním je trochu tristní. Možná podat trochu sedativ hlavní holčičí postavě, píchnout trochu adrenalinu hlavní mužské postavě a bylo by to o dost lepší. Škoda.

Vodděláme truly bad motherfuckers, který ničí svět. No jasně. A přitom zabijem další desítky civilistů, no problem. You know what Michael? Jdi do řitě!

Jsem až překvapená, jak se mi to líbilo. Že mě to dokonce i rozesmálo (na komedie si nepotrpím). Italský originál jsem neviděla, jen podle traileru usuzuji, že jej německá verze hodně kopíruje, ale raději se tím nebudu zabývat. Příjemný, v podstatě konverzační film, který odsejpal, který, i přes delší stopáž, ani na chviličku nenudil, herci se mi líbili (prostě na Floriana se moc dobře kouká) a minimálně mě donutil se zamyslet, co skrývám před svým partnerem a co by na mě eventuálně mohlo prasknout. Dokonce i příšerný německý jazyk se mi dobře poslouchal. Trochu víc se začnu zajímat o německé filmy, protože mám pocit, že mohou nabídnout mnohem víc, než si myslím.