besito

Vydržet u filmu skoro tři a půl hodiny při naprosté pozornosti je jako prosekávání se tou nejhlubší Kambodžskou džunglí. Tohle výjimečné dílo za to ale stojí. Čím více se blížil okamžik setkání s plukovníkem Kurtzem, tím více mě příběh pohlcoval, tím silněji jsem cítil strašlivé dusno pralesa, omamnou vůni napalmu i bezmoc člověka uprostřed šílenství jménem válka. Každým okamžikem dostává Coppolův snímek další a další rozměry, zobrazuje skutečnosti, které jsou kruté, naléhavé a úchvatné zároveň. Konečný okamžik setkání se tak objevuje až ve chvíli, kdy je deprimace beznadějí a hrůzou natolik realistická, že člověk může už jen bez dechu vnímat neskutečnou sílu obrazů. Ano, uvízl jsem v tom bahně a nelituju toho, neboť až s tímo filmem jsem pochopil, že válka a její zobrazení není jen pro hrdiny a o hrdinech...

Zrcadlo lidského života - jeho nejušlechtilejší podstaty, jeho nejprohnilejší krutosti a jeho nejpoctivějších emocí - to vše vyleštěné do té nejčistší podoby. Úžasné a uvěřitelné, nemám slov...