legatio

Tak tohle mě vážně dostalo. A přitom vůbec nevím proč.

Zklamání roku.

Ze začátku to vypadá jako fajn komedie, ale pak se chování postav úplně mění v jednu velkou nelogickou přehnanou hysterii.

Špinavý, zablácený, chladný, ponurý a depresivní western.

Celý film je od začátku do konce jedna velká nadupaná námořní bitva.

Trochu to vypadá jak South Park ve středověku. Postavičky jsou něco jako dřevěné lego bez rukou, na což samo o sobě je docela zábava se dívat.

O dívce, která shodou okolností narazí v bývalém kině na starý film, ve kterém hraje její matka, a snaží se dotočit jeho konec, který chybí. Postupně se ale dozvídá, že osud postav, které se tenkrát natáčení účastnily, je trochu složitější. Psal se totiž rok 1975 a v Kambodži právě začínala jedna z nejhorších genocid v dějinách lidstva.

Jelikož jsem Sonica za mlada nehrál, nostalgie mě minula a viděl jsem jen další film pro lidi mladší 8 let nebo trpící mentální poruchou. Jim Carrey opět ukázal, že dokáže být neuvěřitelně trapný. Co se týče příběhu, od začátku všichni ví, jak to bude probíhat a i jak to skončí. Vizuál je ok. Obsahuje potitulkovou scénu.

Emmerich dodal to, co se od něj očekávalo.

Proč jen to bylo od začátku do konce tak ubrečený sakra.