Lyda Salmonova

Lyda Salmonova, česká herečka, která nikdy nehrála v českém filmu. Přesto, že svými rolemi psala filmovou historii - PRAŽSKÝ STUDENT, GOLEM a PETER LUMP, upadlo její jméno na dlouhá léta v zapomnění a my si ji dnes připomeneme.

Pocházela z lékařské rodiny a v Praze absolvovala výuku tance. Roku 1909 odjela do Berlína, kde absolvovala výuku herectví u Německého divadla. Debutovala roku 1910. Kolem roku 1915 hostovala v Norsku a Švédsku. Zde ve hře Augusta Strindbergse TANEC SMRTI. Připomínám, že v té době se na divadelních prknech hojně užívala dramatická pantomina, která se nám dnes vytratila. Zůstala komická, jejímž představitelem je např. Bolek Polívka.

Již výše jsem napsal, že Lyda Salmova nikdy nehrála v českém filmu. Hrála ve filmech rakousko-uherské a německé produkce. Její filmová kariéra je ohraničena roky 1913 až 1923. Natočila 34 filmů a její tvorba je pevně spjata s Paulem Wegenerem, který byl německým režisérem a produkčním. Lyda byla jeho třetí ženou. V říjnu 1924 bylo manželství rozvedeno. S Wegenerem začínala ve svém prvním filmu DER VERFÜHRTE (1913). Jednalo se o alkoholické drama režiséra Maxe Obala. Tehdejší délka filmu byla 54 min. Z filmu se zachovaly jen fragmenty a současná délka je 36 min. Když Stellan Rye a Wegener připravovali PRAŽSKÝ STUDENT, obsadili Salmonovou do role cigánky Lidušky, která je zamilovaná do studenta Balduina. Ten ji dá najevo své opovržení a ta jej následně prokleje. Roku 1915 spatřil světlo světa GOLEM. V podstatě se jedná o trilogii. Následovaly DER GOLEM UND DIE TÄNZERIN (1917) a JAK GOLEM NA SVĚT PŘIŠEL (1920). V prvním díle hrála Lyda Salmonova dceru židovského vetešníka. Poslední z této trilogie je německou kinematografií považován za první německý film, který dosáhl mezinárodních úspěchů.

Ne všechny filmy se povedly. Roku 1916 sekundovala Wegenerovi v DER YOGHI, kde Wegener hrál dvojroli mladého i starého Yoghiho. Kritika si s ním nevěděla rady a nakonec rozhodli diváci. Film propadl. Salmanova nespolupracovala jen s Wegenerem. Společná práce ji pojila s Rochusem Glisem (Dvoudílné historické drama DER GALEERENSTRÄFLING, volně podle Honoré de Balzaca OTEC GORIOT), Carlem Bösem (DIE TÄNZERIN BARBERINA, kde ztvárnila nejvýznamější baletku 18. století Barbaru Campanini), Carlem Frölichem (Roku 1921 vytvořila v Dostojevského adaptaci IRRENDE SEELEN, česky IDIOT roli Aglajevny Ivanovny Jepančinové), Richardem Oswaldem (Ten ji obsadil jako krotitelku zvířat Diabolu do historického LUCREZIA BORGIA) a Ernstem Lubitschkem (V ŽENA FARAONOVA hrála Makedu, dceru krále Samlaka). V závěru své kariéry hrála v MONNA VANNA režiséra Eichberga. Jedná se původně o stejnojmennou divadelní hru, která měla premiéru 7. května 1902 v pařížském divadle Nouveau. Autorem byl Maurice Maeterlinck a ve filmu zazářila Lee Parry.

Po ukončení filmové kariéry působila v herecké škole společnosti UFA. Do třicátých let hrála divadlo a po válce se vrátila do Prahy.

Podle pramenů (Deutsches Historisches Museum, či Lebendiges Museum Online, zkratka LeMO) byla herečka za Wegenera od roku 1924 provdána, ale měla s ním nemanželského syna. Jmenoval se Peter Wegener a narodil se roku 1917. Za války byl členem vědeckého týmu V-2. Po válce, v rámci operace Overcast byl společně s von Braunem zlanařen do Států a patřil mezi tisíce německých vědců, kteří pomohli Američanům k cestě do vesmíru.

ČSFD.cz