Oldřich Kautský

Oldřich Kautský (někdy chybně uváděn jako Oldřich Kaucký) se narodil 20. dubna 1906 v Praze. Vystudoval a až do druhé světové války se věnoval učitelské a pedagogické práci. Ovšem zájem o film ho přivedl ke psaní různých článků do obdobných filmových časopisů („Kinorevue“ a další). A už v roce 1940 napsal první filmový námět.

Ovšem ve druhé polovině německé temnovlády byl nucen okupanty zdát se publikační činnosti. Po roce 1945 opět začal publikovat odborné články do různých novin (např. „Práce“, „Svobodné noviny“) a časopisů („Květen“ či „Filmová okénka“). Jako odpovědný redaktor byl u odborného týdeníku „Filmové noviny“ (1947 – 1948).

Roku 1948 Kautského vyzvala mezinárodní organizace UNESCO, aby provedl šetření o současných filmových poměrech v Itálii. V letech 1950 – 1956 pracoval jako scenárista Filmového studia Barrandov. Následně se až do vysokého věku a do odchodu do penze uplatnil jako překladatel a úpravce českých dialogů v dabingu a později v Československé televizi Praha.

A současně překládal různé divadelní hry z italského jazyka (často od Eduarda de Filippo) a stále se věnoval filmové publicistice a kritice. Ovšem jeho největší význam tkví v české kinematografii a ve filmové publicistice a později hlavně v českém dabingu.

Poprvé napsal původní námět k oblíbené komedii Vladimíra Slavínského s Martou Fričovou, Theodorem Pištěkem, Janem Pivcem, Raoulem Schránilem, Ellou Nollovou, Ferencem Futuristou a též Jaroslavem Marvanem POZNEJ SVÉHO MUŽE (1940). O dvanáct let později zpracoval s Henrykem Blochem podle pohádky Boženy Němcové „Potrestaná pýcha“ námět a ještě s Bořivojem Zemanem scénář pro slavnou Zemanovu pohádku PYŠNÁ PRINCEZNA (1952) s Alenou Vránovou a Vladimírem Rážem.

Úspěch navázal s další pohádkou Bořivoje Zemana a s Králem komiků Vlastou Burianem BYL JEDNOU JEDEN KRÁL… (1954), když podle další pohádky Boženy Němcové „Sůl nad zlato“ zpracoval s Jiřím Brdečkou, Janem Werichem a Bořivojem Zemanem pro ní námět. A o další dva roky poté napsal s Otou Šafránkem podle Šafránkovy stejnojmenné divadelní hry scénář pro veselohru Vladimíra Borského KUDY KAM? (1956).

Po dlouhých dvaceti létech se ještě jednou vrátil k české pohádce,k českému filmu a k režiséru Bořivoji Zemanovi námětem a scénářem k pohádce HONZA MÁLEM KRÁLEM (1976). Jako překladatel a tvůrce dialogů se podepsal v dabingu roku 1954 a v letech 1963 – 1974 u snímků MUŽSTVO Z NAŠÍ ULICE, MALÝ MUK, ČERNÝ RAFAEL A ŽLUTÝ STŘEVÍC, ŠEST ŽEN JINDŘICHA VIII., KRÁLOVSTVÍ KŘIVÝCH ZRCADEL, STATEK, MANŽELSTVÍ PO ITALSKU, ČTVRTEK, STALO SE ZA BÍLÉHO DNE, DOBRODRUH Z ISTANBULU, SLUNEČNICE, GENERÁL DELLA ROVERE a další.

Kromě dabingu přeložil do češtiny titulky desítek italských filmů (JAK JSEM USPOŘÁDAL AMERIKU, MOJI PŘÁTELÉ aj.). Učitel, scenárista, publicista, překladatel, kritik a teoretik Oldřich Kautský přeložil několik divadelních her, jak již ostatně bylo řečeno, např. „Po stopách noci“, „Neapol, město milionů“, „Filumena Marturano“, „Tahle strašidla!“, „Lež má dlouhé nohy“, „Z chládku do ráje“, „Straší či nestraší“, „Není šlechtic jako šlechtic“ atd. Tyto hry uvedla pražská (Městská divadla pražská, Realistické divadlo, Divadlo E. F. Buriana) i oblastní divadla (Vesnické divadlo, Hořovice, Pardubice, Zlín, Liberec, Ostrava, Most, České Budějovice, Uherské Hradiště, Karlovy Vary, Šumperk, Opava, Olomouc, Mladá Boleslav).

Jako odborník vydal několik fundovaných estetických, kritickohistorických a teoretických prací. Třeba „Umění vybrat si film“ (1946), „Italský filmový neorealismus“ (1958) a „Dabing, ano i ne“ (1970). Oldřich Kautský zemřel 22. listopadu 1980 v Praze ve věku sedmdesáti čtyř let. Zemřel v pozapomenutí a na penzi.

Zemřel čtyřicet let po svém prvním filmovém projektu a jen čtyři roky po svém úplně posledním filmovém opusu. Ovšem jeho tři pohádková díla PYŠNÁ PRINCEZNA (1952), BYL JEDNOU JEDEN KRÁL… (1954) a HONZA MÁLEM KRÁLEM (1976) se navždy zapsala do všech srdcí malých i velkých diváků, jež si tyto filmy připomínají každý rok.

Jaroslav "krib" Lopour