Stanislav Štícha se narodil 26. srpna 1942 v Praze na Žižkově. Od dětství se zajímal o divadlo. A už jako čtrnáctiletý hrál v Žižkovské malé scéně. Po základní vojenské prezenční službě studoval v Praze na Státní konzervatoři hudebně – dramatické oddělení (1963 – 1967). Již při studií statoval na scéně pražského Národního divadla.
Začínal jako inspicient Západočeského divadla v Chebu (1967 – 1975), kde hrál malé role, a po návratu do Prahy se stal do konce svého života inspicientem a také občasným hercem malých epizodních rolí slavného Činoherního klubu (1975 – 2011). V Činoherním klubu byl i organizátorem divadelních zkoušek. Jako inspicient se uplatnil u inscenací „Ptákovina“, „Hrdina západu“, „Nebezpečné vztahy“, „Impresário ze Smyrny“, „Maska a tvář“ apod.
Zahrál si např. Obdivovatele duchů („U Kočičí bažiny“), Parosola („Figarova svatba“), Učedníka („Každý něco pro vlast“), Markýze z Dorsetu („Richard III.“), Vejrostka („Obrácení Ferdyše Pištory“), Občana („Radúz a Mahulena“, „Návštěva staré dámy“), Sluhu („Zkrocení zlé ženy“, „Rozbitý džbán“), Služebního čertíka („Dalskabáty, hříšná ves“), Jednookého („Matka Kuráž a její děti“), Muže a Kadeta („Cyrano z Bergeracu“), Vojáka („Osudy dobrého vojáka Švejka“), Námořníka („Člověk, zvíře a ctnost“), Svatebčana („Veliký mág“), Policistu („Hejtman z Kopníku“), Posla z úřadu („Třetí zvonění“), Šapkina („Bouře“), Podomka („Obsluhoval jsem anglického krále“), Roberta („Vodní družstvo“), Novotného („Deskový statek“), Kloboučníka („Zkrocení zlé ženy“), Šimona („Lakomec“) atd.
Po příchodu do Činoherního klubu se také poprvé objevil před filmovými kamerami. Ovšem na našem stříbrném plátně vytvářel pouze malé a epizodní úlohy. Debutoval jako příslušník VB v psychologickém příběhu Oty Kovala a Jaroslavy Vošmikové JAKUB (1976).
Ve druhé polovině 70. let si dále zahrál např. Boučka ve Steklého „historickém“ filmu SKANDÁL V GRI – GRI BARU (1978), zápasníka v historické komedii Jiřího Menzela BÁJEČNÍ MUŽI S KLIKOU (1978), člena disciplinární komise v psychologickém příběhu POSTAVENÍ MIMO HRU (1979) Ivo Nováka a výčepního v Drhově povídce VĚRNÉ MILOVÁNÍ ze snímku JAK RODÍ CHLAP (1979). Naposledy do 70. let zasáhl v epizodce topiče v historické komedii PAN VOK ODCHÁZÍ (1979) režiséra Karla Steklého.
Během 80. let se objevoval jako kočí (namluvil Vítězslav Jandák) v dětském Gajerově DIVOKÝ KONÍK RYN (1981), důležitý muž v hororové Sci – Fi Juraje Herze s Jiřím Menzelem, Dagmar Veškrnovou, Janou Břežkovou, Petrem Čepkem, Janem Schmidem, Zdenkou Procházkovou a Blankou Waleskou UPÍR Z FERATU (1981), portýr v koprodukčním československo – polském příběhu Janusze Majewského SLANÁ RŮŽE / SŁONA RÓŻA (1982) a závozník v příběhu POSLEDNÍ VLAK (1982) Julia Matuly. Stanislav Štícha nikdy nedostal vedlejší úlohu, vždy to byly epizodky a malinké roličky.
Ve druhé polovině 80. let se ještě Štícha stihl objevit v kreacích Kodraze ve Svobodově dramatu z války PAPILIO (1986) s Milanem Kňažkem a Filipem Renčem, horníka v povídce PŘÍBĚH OHNIVÉ TONIČKY Jana Kubišty z filmu FIGURKY ZE ŠMANTŮ (1987) a neznámý muž v životopisném snímku Štěpána Skalského ČLOVĚK PROTI ZKÁZE (1989), kde si titulní úlohy světoznámého spisovatele Karla Čapka, malíře Josefa Čapka a herečky Olgy Scheinpflugové zahráli herci Josef Abrhám, František Řehák a Hana Maciuchová.
Stejně obětavě jako na divadle, sloužil též pro film, který ho až macešsky obsazoval do epizodních a skutečně okrajových úloh. Jeho výkon v inscenaci Činoherního klubu a režiséra Ladislava Smočka „Hejtman z Kopníku“ (Policista) byl zaznamenán ve stejnojmenném televizním přenosu z roku 1983 v režii Anny Procházkové. Stanislav Štícha se naposled před kamerami uvedl v seriálu OKRESNÍ PŘEBOR (2010) Jana Prušinovského.
Herec a inspicient Stanislav Štícha zemřel 31. ledna 2011 v Praze ve věku nedožitých devětašedesáti let. Poslední rozloučení se konalo ve strašnickém krematoriu. Ač hercem malých rolí, svojí svědomitou prací, a zejména prací inspicienta, dopomohl k plynulému chodu jedné z nejvýznamnějších českých činoherních scén druhé poloviny 20. století, Činoherního klubu.
Jaroslav "krib" Lopour
