Josef Fares o sobě dal poprvé vědět ve svých 23 letech, když natočil snímek JALLA! JALLA!. Film o dvou přátelích a jejich potížích provázených velkou dávkou dobře provázané situační komiky se setkal s velkým ohlasem jak ve Švédsku, tak za hranicemi tohoto druhého Faresova domova. V jeho deseti letech totiž velká část jeho rodiny emigrovala z rodného Libanonu. Po absolvování gymnázia se Fares vrhl na studium teorie a praxe sdělovacích prostředků na Technické fakultě na univerzitě v Örebro, kde se jeho rodina po příchodu do Švédska usídlila, a později svoje znalosti zdokonaloval na Dramatickém institutu při univerzitě ve Stockholmu.
Faresovy filmy jsou charakteristické střetem dvou kultur, v nichž on sám vyrůstal – švédské a libanonské. To je případ jak komedie JALLA! JALLA!, tak dramatu s autobiografickými prvky ZOZO (2005). O vzniku tohoto filmu, jehož scény se mimo jiné natáčely i v režisérově rodném Bejrútu a ve škole, do níž jako dítě chodil, Fares říká: „Hodně scén pochází z mého vlastního života. Dojmy po příchodu do zcela jiné země, nevraživost a šikanování ze strany nových spolužáků, pocity vyřazenosti kvůli mému původu. Ale se Zozem mě nejvíc pojí onen svět plný fantazie. Často se zasním a nevím o okolním světě.“
Na sklonku roku 2007 dokončil Fares další drama s přistěhovaleckou tématikou – LEO. Film byl opět přijat s pozitivními ohlasy. Mnoho švédských filmařů cizího původu občas ve svých snímcích zabředne do kolejí neustálého připomínání švédského a „nešvédského“ vnímání reality a střetů odlišných kultur, které v důsledku omílá jednu a tutéž problematiku. V důsledku toho se tak tyto filmy obracejí buď k domácím divákům, častěji však k publiku jiného původu. Ačkoli Fares sám tyto stereotypy používá, charaktery postav a vedení herců v jeho filmech se vyhýbají zažitým klišé a přispívají tak ke stírání typických „švédských“ a „nešvédských“ stereotypů ve švédských filmech. Toto obratné balancování na hranici klišé a věrohodná atmosféra jsou důvodem, proč jsou filmy Josefa Farese tolik oblíbené u diváků i u kritiků.
Konvička