Biografia
Kameraman, režisér, producent a filmový průkopník Alois Jalovec se narodil 28. února 1867 v Praze. V mládí vlastnil cukrářský krám na Vinohradech. V roce 1905 ho okouzlil kinematograf při představení živých obrazů Viktora Ponrepa v pražských Smečkách. Přístroj si od Ponrepa zakoupil a začal pořádat svoje vlastní amatérská představení. Po úspěchu se vrhl na dráhu filmového podnikatele, jak se časem ukázalo úspěšnou. V roce 1906 založil se švagrem Františkem Tichým První český a křesťanský závod Illusion. Pod něj spadalo kino, půjčovna filmů a filmová laboratoř. Firma měla původně sídlo Na Slovanech a v březnu 1909 přesídlila na Václavské náměstí do domu U božího oka. Zde za další tři roky začali Jalovec a Tichý vydávat jeden z prvních odborných časopisů v Čechách s názvem Český kinematograf.
Jalovec se poprvé ujal filmové kamery poté, co se setkal s režisérem a kameramanem Antonínem Pechem. Nejprve se pokoušel o natáčení krátkých filmových dokumentů pro žurnál Pražské aktuality, kde přenášel aktuální události na plátno a zachytil pro budoucnost řadu významných dobových událostí včetně sportovních klání, slavnostních aktů a mobilizace Prahy v roce 1914.
Kromě dokumentů vzniklo pod hlavičkou firmy Illusion i několik hraných filmů jako byla ZLÁ KREV (1913) pod vedením režiséra Aloise Weisera podle divadelní hry Ladislava Stroupežnického. Další část produkce zaujímaly lidové veselohry jako CHOLERA V PRAZE (1913), PAN PROFESOR, NEPŘÍTEL ŽEN (1913) nebo ZAMILOVANÁ TCHYNĚ (1914).
Vypuknutí první světové války znamenalo zánik společnosti Illusion – většina zaměstnanců narukovala a firma již po válce obnovena nebyla. František Tichý se stal prosperujícím majitelem několika pražských kin.
Alois Jalovec pracoval krátce ve filmových laboratořích a spolu s Vladimírem Slavínským založil společnost Pojafilm. Zatímco Jalovec se staral o technické zázemí a založil za tímto účelem ve Vodičkově ulici vlastní laboratoře, stal se Slavínský neúnavným propagátorem a jakousi mediální tváří firmy. Za éry Pojafilmu se Jalovec dokonce objevil před kamerou v malé roli ve filmu SNĚŽENKY (1920). Spolupráce vydržela do roku 1923, kdy se cesty obou spolumajitelů musely z finančních důvodů rozejít. Jalovec udržel společnost Pojafilm až do roku 1928, kdy v laboratořích vypukl požár, který zničil většinu přístrojů a filmového materiálu. Jalovec zemřel 16. září 1932, ale jeho laboratoře fungovaly ještě po 2. světové válce pod vedením Václava Münzbergera, který je převzal.