Biografia
Původem řecký zpěvák Georges Guétary se za druhé světové války zařadil mezi populární osobnosti francouzského muzikálu a operety, díky tomu se stal i oblíbeným a vyhledávaným filmovým hercem. Narodil se v Alexandrii v Egyptě jako Lambros Worloou do početné řecké rodiny, umělecké geny reprezentoval především jeho strýc, významný houslista Tasso Janopoulo (1897-1970), který ve svém synovci objevil pěvecké nadání a zařídil jeho přemístění do Paříže. Tady měl Lambros získat v první řadě obchodní vzdělání, ale zájem o zpěv převládal a získal pěveckou průpravu u zpěvačky Ninon Vallin, brzy začal účinkovat jako sborový zpěvák v rozhlase, v roce 1937 získal angažmá v Casino de Paris.
Částečně kvůli nedostatku příležitostí, ale i s ohledem na svůj původ se Lambros Worloou počátkem druhé světové války vzdálil z Paříže a začal pracovat jako číšník v Toulouse. Brzy se ale vrátil ke zpívání a ve spolupráci s harmonikářem Fredem Gardonim začal nahrávat gramofonové desky, tehdy poprvé použil umělecký pseudonym Georges Guétary (údajně vycházející ze jména přístavu Guéthary na jihu Francie), v návaznosti na to se dostavily i první nabídky ve filmu, i když zatím jen v podružných úlohách, jako tanečník se například objevil v situační komedii PAN HEKTOR (Monsieur Hector, 1940). Nedlouho nato proběhlo osudové setkání s později významným skladatelem Francisem Lopezem, který mu během druhé světové války dodal několik úspěšných hitů.
Počátek Guétaryho filmové slávy je spojen se jménem režiséra Gillese Grangiera, s nímž ve 40. letech dvacátého století natočil tři filmy. Na jejich první spolupráci na historickém dobrodružném filmu ČERNÝ RYTÍŘ (Le cavalier noir, 1945) navázal mimořádný komerční úspěch s komedií 30 A 40 (Trente et quarante, 1946). Ke spolupráci jej přizval i úspěšný režisér Jean Boyer, který mu svěřil titulní roli proslulého donchuána 18. století - film CASANOVOVA DOBRODRUŽSTVÍ (Les aventures de Casanova, 1947) měl s bezmála pěti milióny diváků v kinech obrovský úspěch.
Mezitím šířil svou slávu po Francii jako zpěvák a po boku Luise Mariana a Rudy Hirigoyena patřil k nejpopulárnějším interpretům oblíbených melodií. Přišla i nabídka z newyorské Broadwaye, kde krátce působil na přelomu 40. a 50. let, na to navazovala i nabídka na velkou roli v americkém muzikálu AMERIČAN V PAŘÍŽI (An American in Paris, 1951), který se natáčel ve Francii. Několik velkých rolí odehrál i v italských a německých filmech v hudebním žánru, znovu - i když jen ve vedlejších rolích - točil i ve Francii.
Počátkem šedesátých let navázal i bohatou spolupráci s televizí, která nakonec jeho uměleckou dráhu před kamerou uzavřela. Poslední filmovou roli odehrál ve francouzské muzikálové komedii JEDNA NOC NA BALEÁRÁCH (Une nuit aux Baléares, 1957). S různým stupněm úspěchu se znovu pokoušel i o operetu, opět ve spolupráci s Francisem Lopezem, jistého uznání - ovšem s nádechem nostalgie - se jim podařilo dosáhnout až s operetou Dobrodružství v Monte Carlo (1981). Tento úspěch se pak snažili neúspěšně zopakovat několika dalšími (a velmi nákladnými) představeními z první poloviny 80. let.
Georges Guétary byl ženatý s herečkou Janine Guyon (*1919), s níž měl dvě děti. Syn François (*1955) se prosadil jako herec, dcera Hélene (*1957) se také uplatnila ve filmu. Georges Guétary zemřel následkem infarktu 13. září 1997 v Mougins na jihu Francie.
Herec
Filmy | |
---|---|
1997 |
Somnia ou le voyage en hypnopompia (TV film) |
1980 |
Frénésie tzigane (TV film) |
1978 |
Quatre jours à Paris (TV film) |
1973 |
Monsieur Pompadour (TV film) |
1972 |
Kitsch-Kitsch (TV film) |
1962 |
En passant par Paris (TV film) |
1957 |
C'est arrivé à 36 chandelles |
Une nuit aux Baléares |
|
1956 |
Le Chemin du paradis |
Vergiß wenn Du kannst |
|
1955 |
Amour Tango Mandoline |
Liebe ist ja nur ein Märchen |
|
1954 |
Baron Tzigane |
1953 |
Pluma al viento |
Saluti e baci |
|
1952 |
Plume au vent |
Une fille sur la route |
|
1951 |
Američan v Paříži |
Paris chante toujours ! |
|
1950 |
Amour et compagnie |
1948 |
Jo-la-Romance |
1947 |
Les Aventures de Casanova |
1946 |
Trente et quarante |
1945 |
Le Cavalier noir |
1943 |
L'Inévitable M. Dubois |
1942 |
La Femme perdue |
1940 |
Monsieur Hector |
1938 |
Quand le coeur chante |
Dokumentárne | |
---|---|
1982 |
Bourvil, un éclat de rire (TV film) |
Hosť
Relácie | |
---|---|
2005 |
Les Grands du rire |
1994 |
Vincent à l'heure |
1988 |
The 5th Annual American Cinema Awards |
1984 |
Cocoricocoboy |
1983 |
Cadence 3 |
1980 |
Stars |
1975 |
Les Rendez-vous du dimanche |
Midi-Première |
|
Système 2 |
|
1974 |
French CanCan |
1971 |
Cadet Rousselle |
Les Étoiles de la chanson |
|
1961 |
Musik aus aller Welt |
1957 |
Discorama |
1954 |
La Joie de vivre |
1948 |
Toast of the Town |