Žena za pultom

Velice milý, poklidný, dvanáctidílný seriál s nádhernou hudbou o jedné fortelné prodavačce, která "začíná od znova". Humor i drama, nezbytná dávka naivity, jež je ovšem oproti současné seriálové naivitě zcela vstřebatelná, velmi lidské příběhy, skvělé se vyvíjející osobní život Anny Holubové a vynikající herectví. A těch pár hesel? "Máme prodejny o kterých se nám ani nesnilo a my do nich zavádíme živnostenské zlozvyky!". To jen aby to Dietlovi prošlo. (06.11.2011)

"Já přece nemám v úmyslu nastoupit za pultem místo Vás..." "A já nemám v úmyslu, zůstat tady s Vámi." Pro mě bezesporu nejlepší epizoda. Vynikající vtažení diváka do života Anny Holubové jen potvrzuje Dietlův nadprůměrný cit pro vyprávění. Tentokrát o jedné životem zkoušené a přesto fortelné a rázné ženě, matce, poctivé zaměstnankyni na svém místě. Inspirující díl. (22.12.2016)

"Já bych se sstarala sstrašně rráda.... Překrásná melodie, doprovázející tuto epizodu o jedné zdánlivě nešťastné, trochu zadrhávající vedoucí svazu mládeže a zároveň oddané zelinářky, patří rozhodně k tomu nejlepšímu, co zde nadaný Jan F. Fischer předvedl. (22.12.2016)

"Viděli jste ho, chodí jak náměsíčnej, jako by na něj šlo nějaký jarní mámení...". Zaláskovaný Vilímek, zvoucí Annu Holubovou na procházky po lesích a pozorování květin, brzo pochopí, že Anna říká ne pouze jednou, po té již jen jedná. (22.12.2016)

"Špatnej mužskej, to je horší než nemoc.... Stella Zázvorková, nebojácná manželka řezníka, která se klidně i popere, chrání panenství své dcery před celým světem, jak poznamená naše promiskuitní Olinka. Opět nádherně romantický Fischer se zbrusu novou melodií. (22.12.2016)

"Tak aby si voni támle mohli válet šunky někde u moře, tak mi tady zhebneš pod rudlem?!". Díl, ve kterém vedoucí Karas polemizuje s vyslancem z generálního o vykořisťování v socialistických rodinách, ve kterých se rodí malí buržousti, řvou a mají se čile k světu. Vinklář to zase odnesl a Olinka opět perlí..."Tak jediná, naprosto perfektní výmluva je nemoc...ovšem nesmíte mít nemoci, který zná každej!" (22.12.2016)

"Podle mě, je tohle všechno pořád ještě málo...to chce zmobilizovat rodiny ze všech stran a hlavně...konalo Vaše dítě nátlak na otce?". Prodavačka Kalášková, již hledící na zenit, bojuje o svého Marlona Branda Kaláška, který se nějak zapomněl s jednou Barborou z galanterie. (23.12.2016)

"Paninko, jak si to vlastně představujete, sápat se na mladý hochy??". Mladistvá revolta, které se přizpůsobil i skladatel Fischer a která dostává jakýž takýž obraz v partě pitrýsků obcházejí prodejnu v prosluněné Praze sedmdesátých let. A kapka morálky...hipísáci z Československa nekradou! (23.12.2016)

"Samozřejmě, že tě nechá, od takový uřvaný krávy by odešel každej!". V mužské stránce zkušená Olinka dává přátelské rady zaláskované Soničce, tedy Daniele Kolářové v nejkrásnějším provedení, jež jde hrdě a nebojácně za svým vyvoleným taxikářem, který měl žen vždycky mraky a jehož způsob byl vyběhnout rychle do druhého patra, tam vykonat potřebu a potom si hledat další ryto. Také Anna Holubová ukázala Karlovi po několika měsících víc než jen krk a kousek ramen. (25.12.2016)

"Nazdar, babi, tak já su zase tady...Vy tady teda taháte té prázdné flaše?" "Já tady netahám té prázdné flaše, já tady mám na starosti úsek všech vratných obalů...". I důchodkyně Kubánková, která po celý rok krásně vyhrožuje, že tam už opravdu nebude a jejíž pleťová vizáž se od mužské liší jen velmi málo, je žádaná žena. Také pracovitá, koukat doma do holých zdí a do čtyř rendlíků, i když zajištěna, jde tahat zpět ty prázdné flaše. Anna Holubová začíná prožívat své největší životní dilema. (25.12.2016)

"Nic nemůžete brát jako ponížení, když Vám to vrátí syna...". Jeden z nej dílů. Opravdu skvělé dialogy, některé lehce zrudlé, ale celkový příběh o Škodě Rapid, jako poctivém daru od srdce, tedy než se objeví generační rozkol v konzervativních názorech na obraz rodiny, nabízí skvělého drámo Menšíka, kterého dokonale doplňuje stejně laděný vývoj v životě Anny Holubové...smutní a trápí se, i když venku čeká někdo, kdo ji miluje. (25.12.2016)

"Ahoj, Oli, co pořád děláš?" "Jak vidíš, trochu se vdávám.". Naplno rozjetá Olinka ubírá plyn, v podstatě brzdí a upíná se na jednu starší bednu (myšleno chytrého muže) přes polovodiče. Anna Holubová dobrovolně žije s mužem, kterým zcela pohrdá. (25.12.2016)

"A nebojíš se toho?" "Ne, s Tebou ne, s Tebou bych vedl třeba bleší trh, natož takovýhle krcálek". Toto milé vyústění vzájemného vztahu Anny Holubové a vedoucího Karase lze považovat za první dárek pro Annu. Po předchozím prozření své dcery najde Anna Holubová pod stromečkem, a následně před domem ve Škodě 100, ten druhý. Anna Holubová je šťastná. (25.12.2016)