Sen kapitána Loye

Východoněmecký film Sen kapitána Loye je zajímavý mimo jiné tím, že se tu setkala Jana Brejchová s Ulrichem Theinem, svým druhým manželem. Mno, další zajímavost je to, že po Májových hvězdách, které byly první koprodukcí Brejchové, se jedná o její první čistě zahraniční film. Ale než se Ulrich podíval na revanš do Československa v Kočáru do Vídně, měla Jana za sebou celou svou kariéru, ve které se měla stát Janou Brechovou či Brechowou (zatím nebyl problém ji v titulcích psát česky i s diakritikou). A na čem tedy měla být její kariéra v německém jazykovém prostoru v první polovině 60. let založená? Na naivní femme fatale ve špionážním pseudo thrilleru z nejzápadnějšího konce Východního bloku, který - ač se odehrával většinu času na palubě letadla - zůstal stejně toporným jako náš o dekádu starší Únos. Je skutečně směšné sledovat dvacetiletou Brejchovou snažící se o špionku v podivném kostýmku, s černočerným mikádem a nezastíraným zájmem o jukebox na letišti. Naštěstí se později setkala v Západním Německu s Kurtem Hoffmannem a minimálně on ji dokázal přimět k zajímavým hereckým výkonům. (21.07.2013)