Kidnapped
Kamera:
Rudolf MiličHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Jiří Dohnal, Ladislav Pešek, Antonín Klimša, Jaroslav Mareš, Božena Obrová, Bohuš Záhorský, Miloš Kopecký, František Hanus, Rudolf Deyl ml. (viac)Obsahy(1)
Odborník ing. Prokop a poslanec Horvát se nemohou shodnout na plánech další výstavby ve velkém průmyslovém závodu v Ostravě. Spor se má vyřešit na ministerstvu. Oba se proto vypraví letecky do Prahy. V tu dobu je zatčen Prokopův asistent Šimáček. Nikdo netušil, že je americkým agentem. Malé letadlo se zaplní pasažéry. Pouze dva členové posádky Grábner a Král a tři cestující - Grábnerova manželka, Řezníček a Rychman však vědí, že letadlo neskončí svůj let v Praze. Záškodníci se letadla zmocní a přistanou na americkém vojenském letišti u Mnichova. Američané jsou nespokojeni, když zjistí, že většina cestujících nežádá azyl, ale chce se vrátit domů. Podle původního plánu měli být v letadle jiní cestující, ale zatčený Šimáček nevyzvedl letenky, a ty byly dány do běžného prodeje. Ing. Prokop odmítne spolupráci s americkou špionáží. Cenné průmyslové plány zničí tajně jeho spolucestující. Také poslanec Horvát odmítne zradu. Po jednom výslechu se mu podaří uprchnout a s pomocí německých antifašistů a československého konzula dosáhne toho, že se zavlečení českoslovenští občané vrátí do vlasti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (93)
Je to kontroverzní filmové dílo. Po profesní stránce se jedná o velmi nadprůměrný a poctivý film. Od kamery přes celkovou atmosféru až po vynikající herecké výkony. Kdyby nebylo toho poselství, šlo by o příjemný zážitek. A díky umně provedené práci je o to nebezpečnější. Ve své době to musela být velmi působivá komunistická propaganda. Poselství je zcela zřetelné od samotného počátku až po úplný závěr. Socialismus a komunisté jsou jedinou správnou volbou k životu. Navíc se vždy zdůrazňoval obyčejný pracující člověk. A imperialisté jsou zloději, podvodníci a lháři a staví pouze překážky přirozenému vývoji lidské společnosti. A ten nepatrný zbytek lidí, kteří socialismus odmítají, nejsou pro zdravou společnost žádným přínosem. Jejich útěk není ztrátou, neboť neustále a za každou cenu podkopávají funkčnost státu a vysmívají se vůli pracujícího lidu. Poselství filmu je obludné a zahazuje tím veškerou poctivou filmařskou práci do těžko stravitelného žaláře toužebného zapomnění. Hrdinou příběhu je československý komunistický poslanec Horvát (dobrý Jiří Dohnal), který překonává sám sebe a s nebývalou energií bojuje proti zahnilým vyděračským imperialistickým praktikám. Proti všem okolnostem, které se pokoušejí zdiskreditovat nechtěný únos a přinést spravedlivou svobodu veškerému poctivému českému lidu. Druhou nejvýraznější postavou je železárenský inženýr Prokop (skvělý Ladislav Pešek), který spoléhá na vrozenou lidskost v jednání s ostatními. Všichni ho považují za nerozhodného. On odolává všem svodům, překonává své válečné trauma a zapáleně se vrhá do budování a posilování socialismu. Nejvýraznější postavou na straně zla je americký plukovník Jacobs (příjemný Bedřich Karen) a jeho přátelské snahy o podplácení únosců. Tomu zdárně sekunduje americký major Morris (dobrý Miloš Nedbal) s krutějším postupem v zacházení s unesenými. Roztomilou postavou je jazzový hudebník Rychman (zajímavý Miloš Kopecký) a jeho přelétavost a nerozhodnost při posuzování emigrace a všech nabízených rozkoší zahnilého imperialismu. Z dalších rolí: jeden z nejaktivnějších a nejpokrokověji smýšlejících unesených Gerbec (Antonín Klimša), unesený novomanžel a komunistický idealista Toník (Jaroslav Mareš), Toníkova oddaná manželka Liduška (křehká Božena Obrová), unesený a ctihodný docent Ryšánek (Bohuš Záhorský), zištné plánující utečenec Řezníček (František Klika), mladý unesený socialistický boxer (František Peterka), plánovaná a rozhodná emigrantka Grábnerová (Soňa Červená), rozhořčený a bojující kapitán uneseného letadla Brázda (Oldřich Vykypěl), druhý pilot letadla a iniciátor únosu Grábner (sympatický Eduard Dubský), pomocník únosu a povrchní letecký mechanik Král (Rudolf Hrušínský), neúnavně po pravdě pátrající československý konzul v Mnichově (Ladislav Boháč), obratný československý delegát OSN (Mikuláš Huba), výřečný sovětský delegát OSN (Jaroslav Průcha), intrikánský zákulisní hráč a americký generál Carrigan (Eduard Kohout), čechoamerický vojenský dohlížitel nad unesenými Joe Havelka (Václav Irmanov), bývalý krutý gestapák ve službách americké armády Wanke (Josef Elsner), zapálený redaktor německých novin Rote Fahne Wünsch (Jan Skopeček), či zatčený diverzant a organizátor únosu a americký špión Šimáček (Miloslav Holub). Příznivcem a obdivovatelem tohoto filmu může být pouze skalní komunista, který si stále udržuje pravou víru o jediné možné cestě. Všechna ta vyobrazení Američanů k nacistům a podobná přirovnání je vysoce společensky nebezpečná a záměrná manipulace s prostým člověkem. () (menej) (viac)
V OSN je podán protest kvůli potlačování lidských práv po únoru v ČSR. Na to přímo navazuje záměr imperialistů a reakce osadit standardní spoj ČSA Praha - Karlovy Vary lidmi, kteří po fingovaném únosu (jsou s únosem obeznámeni) přistanou v SRN a potvrdí, potlačování práv a svobod občanů v Československu . Jenže STB je bdělá a tak cestující pozatýká ještě před odletem, volné palubní lístky se znovu dostanou do oběhu a tak se na palubě dakoty místo zlotřilců a buržousů ocitne poslanec KSČ, havíř, ocelářský inženýr a další uvědomnělé a budovatelsky smýšlející figury. Jelikož pilot - únosce není zatčen, je únos proveden. Po přistání v SRN pod US správou se zjistí příliš pozdě, že unesenými jsou občané rudě smýšlející, kteří v žádném případě protest v OSN nepotvrdí. Naopak, semknou se kolem hrdinného poslance KSČ. Imperialisté nakonec spláčou nad svým záměrem a unesené vrátí zpět s ostudou do vlasti. Co mne opravdu zvedlo ze židle bylo, že se pilot dakoty po únosu na americké letecké základně hlásil jako pilot čs.bombardovací skvadrony který slouřil v RAF... --- Jenže :-) jak jsem se později dozvěděl - V roce 1950 skutečně unesli bývalí piloti RAF 3 letouny Douglas DC 3 Dakota Československých aerolinií. Všechny spoje letěly na Prahu. jeden z Brna, druhý z Ostravy a třetí z Bratislavy. Během letu stroje stočily let nad Kletí na Erding v NSR, kde byla americká letecká základna. Tam nejen členové osádek (únosci) ale celá řada cestujících, která let na západ neplánovala požádala o politický azyl :-)) KSČ sice soptila a žádala vydaní všech zpět, ale americké orgány vydaly jen ty co se chtěly do rudého pekla vrátit. I tak všichni čelili zuřivému běsnění ze stran bezpečnostních složek a velmi těžko dokazovali, že o akci nevěděli nebo se na ní dokonce nespolupodíleli (pilotům pomáhali někteří stateční zaměstanci ČSA). Bývalí piloti z RAF po válce létali jako dopravní piloti. V průběhu houstnoscí atmosféry po únoru byly ti ze západu stahování z mezinárdních letů na lokální štace. Tam později následovalo propuštění, degradace hodností, soud a kriminál. V roce 1950 bylo těm na které ruka komouše ještě nesáhla, jasné, že brzy dojde i na ně. Proto pár statečných sáhlo k tomuto činu. Únosy se obešly bez krve a mrtvých. - Žvýkací epizodka tajných dokumentů, která zazněla ve filmu byla natočena podle skutečného příběhu jakéhosi uvědomnělého občana, který prý tajný obsah své kabely raději rozžvýkal, než aby text padl do ruky proradným imperialistům. Samozřejmě toto nebyly jediné přelety letounů z rudého pekla do svobodného světa. Tento film však evidentně naráží na tento ojedinělý případ organizovaného přeletu tří Dakot současně. Jednalo se o lety: OK-WAR, OK-WDS a OK- WDR. Hoši z RAF a všichni co jim s osobním nasazením pomáhali mají ode mne 5 hvězd. Filmaři však jen jednu a to za tu nechtěnou zábavu. * ()
Ale no tak, no tak, vždyť tento film by šlo tak snadno aktualizovat... Zlá islamistická bojůvka unáší letoun svobodymilovných a mírumilovných západních občanů kamsi na blízký východ (třebas na hranice Sýrie a Iráku). Tam nutí unesené z propagandistických důvodů ke konverzi k islámu. Čas od času uřežou někomu hlavu (explicitně, dnešní divák je otrlejší) a citují drsné verše z Koránu. Unesení se mezi sebou ujišťují, že toto není pravá tvář islámu, neboť oni mudžahedíni bojují především se svými teoretickými souvěrci. Mezi džihádisty se nalezne jeden pochybovač, který se začíná odvracet od násilí. Ukáže se, že ideový vůdce v tajnosti provozuje sexuální orgie, jde mu hlavně o moc a nikdy by neoblékl sebevražednou vestu. Sem tam se zbije nějaká žena, páč jí sjela z ksichtu burka. Vlastně ne, přitluče se jí k lebce kladivem a hřebíky. Jelikož dnešní divák má radši cynismus než rozmáchlá gesta, nezpívají zajatci internacionálu, ale píseň "Tři čuníci jdou, v řadě za sebou..." Na konci jsou zlouni postříleni turecko-americkým komandem, přičemž hlavní záporák podle prchá. +++++ Už vidím, jak by se psalo, že konečně někdo ukázal těm slepcům, co jsou ti musulmani zač. Byla by to v lecčems podobná kravina jako Únos (a to zase Mekku moc v lásce nemám). Ale teď ke Kadárovi a Klosovi - ta ideová jednoznačnost, černobílost, schematičnost postav (ideologicky podmíněná) z něj vskutku činí nablblou záležitost - tak pitomou, že ocenit zvládnuté řemeslo, zvládnuté nad úroveň pouhého řemeslníka, prostě nedokáži. A to i když si musím říct, že po únose v roce 1972 se všichni unesení vrátili ze SRN domů, že narážka na McCarthysmus není mimo mísu a pár podobných drobností. ()
Různé okolnosti mě donutily to vidět už třikrát (když nepočítám hrůzné noční projekce do sna), a stále nechápu, proč mi někteří (chytří a vzdělaní) lidé tvrdí, že jde přes ideologický nános o kvalitně natočený film. V čem? Tedy z čistě technického hlediska snad, ale to mě moc netěší, když scénář je úplně primitivní a přetížený nablblými dialogy (pro zajímavost jsem si vypsala ve filmu užívané nadávky: rošťáci, opatrník, ředkvička, čalouník), herci vypadají jak z plakátu a rvačky jak z grotesky. Jestli u tohoto filmu někdo dokáže být napjatý a pochybovat o tom, jak se která postava zachová, tak to je teda borec. Já jsem se dvakrát jen nudila, napotřetí se mi povedlo docenit srandistickou stránku věci. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (10)
- Ve filmu si zahráli i dva britští herci Duncan McIntyre a John Rae. V socialistické kinematografii něco nevídaného, zvláště pak v 50. letech. Záhadou však zůstává, proč se k propagandistickému filmu, který nešetří výpady a parodováváním života západně od našich hranic, propůjčili. (sator)
- Faktům o únosu letadel se věnuje cyklus Příběhy železné opony, (od r. 2005), epizoda Dakoty míří na Západ. (sator)
- Scénář k velké roli dostal i Miroslav Horníček, ten roli ale odmítl. Když se jej režiséři Kadár s Klosem ptali proč, odvětil prostě: „Protože co je v tom scénáři se nestalo, není to pravda.“ (sator)
Americké muzikály mají Zpívání v dešti (rovněž natočené roku 1952), propagandistické filmy KSČ mají Únos. Nemalé ambice tvůrců prozrazuje již nebeský prolog, podpořený náležitě majestátní hudbou. Později je tento „epic“ dojem vyvolán přenesením části děje na půdu OSN. Organizace s pověstí mezinárodního mravokárce byla zneužita také pro čecháčkovskou pointu celého snímku: jen ať si v OSN hlasují, my si budeme doma hlasovat, pro co sami chceme! A jednohlasně! K dalším highlights tohoto pseudo-špiónského pseudo-thrilleru patří svorné pění Internacionály nebo identifikace soudruha díky jeho doplnění neodmyslitelného kladiva k osiřelému srpu. ___ Nositelem idejí komunistické strany je soudruh z nejuvědomělejších, poslanec Horvát (což je spíše maďarské než ryze české příjmení, ale pořád jsme na půdě spřáteleného státu, tak budiž). Rozhodný a neúplatný a proto jednomyslně následovaný přesvědčenými spoluobčany. Vyprávěcí schéma ideologické „léčby“ pochybujícího soudruha naplňuje inženýra Prokopa. Z „politického analfabeta“ se pod nedobrým dojmem z kapitalistického světa mění v člověka, jehož hlava i srdce patří komunismu. To jiným, kteří se ani úplatku v podobě západního jídla neštítí (namísto toho, aby s ostatními baštili papír) a v pokleslé americké kultuře zalíbení nacházejí (Kopeckého jazzman), již není pomoci. Nechť si zhynou na západě! ___ Jedna z ústředních hodnotových norem komunistické ideologie, kolektivismus, je zvýznamňovaná napříč celým narativem. Čech (tedy komunista) je vždy součástí většího kolektivu a musí hlavně hledět, aby nezradil domácí reprezentaci, na kterou se v nouzi může vždy spolehnout. Jeho zájmy jsou nadosobní, motivované prospěšností pro celou republiku. Není proto gesta, které by nebylo politicky zatížené. Neboť jednat znamená šířit komunistické ideály, bylo by zradou mluvit za sebe samého, vyjadřovat vlastní myšlenky (také proto je třeba apolitického Prokopa učinit politicky uvědomělým). ___ Záporné figury oproti tomu jednají na vlastní triko. Svými společensky nezodpovědnými činy sledují jen osobní obohacení. Na ideovou sveřepost českého lidu, imunního vůči americkému dolaru i hrubé síle, nutně hledí s údivem („Co je to za lidi?“). Kapitalista již dávno veškeré ideály směnil za dolary. Hlásaje „Náš pán, náš zákazník“, řeší obchodní záležitosti i tehdy, když by se měl zajímat o člověka a jeho zdraví. I ve své sebestřednosti ovšem postava reprezentující západní hodnoty pokorně uznává „váš těžký průmysl je pro nás konkurence.“ Kromě zvýšeného zájmu o finanční záležitosti poznáte imperialistu rovněž na základě jeho oddanosti myšlence války. Nutno býti ve střehu, protože Západ stále zbrojí proti mírumilovným východním zemím. Motivace pro zabíjení? Samozřejmě peníze. Důvodem válečného štváčství je pak mimo jiné přežívající odkaz nacismu (SS kabát Wankeho). ___ Dílo zkázy dokonává komická angličtina („Oukej, bojs“) a akční scény vygradované hláškami jako „Zamkli se, rošťáci!“ Dnes se tomu smějeme, přesvědčeni, že bychom se takto průhlednou ideologickou masáží sami oblbnout nenechali. Vážně ne? Vážně by nás ani kdesi v hloubi hemisféry nenapadlo, že je zatraceně cool být Čech a jít vždy doleva (dneska spíš hodně doprava)? Kvůli podobným otázkám má smysl podobná zvěrstva sledovat, byť se škodolibým pobavením, a zkoumat mechanismy, pomocí kterých je „pravda“ určité skupiny vydávána za pravdu celého národa. 40% Zajímavé komentáře: Subjektiv, NinadeL, Marthos () (menej) (viac)