Román mladého manželství

Jedním z problémů, který se dotýká života všeho německého lidu a s nímž se snaží v poslední době vyrovnat i tvůrci německé pokrokové kinematografie, je problém boje o sjednocení Německa. Porušení jednoty Německa a důsledky, které z toho plynou nejenom pro německý lid, ale i pro ostatní evropské země bez rozdílu, je přirozeně nejvíce pociťováno v nervovém centru této země, Berlíně, jehož středem prochází také dělící čára. Život v městě dvou sociálních, hospodářských a politických systému ovlivňuje práci i zájmy každého jednotlivce. Zajímavý pohled na jeden, třebas jen úzký výsek ze současného života rozděleného Berlína, zachytil a dramaticky rozvedl ve svém filmu o mladých umělcích režisér Kurt Maetzig, který už ve filmu „Bohové války" prokázal své soustavné úsilí o filmové řešení živých problémů doby. Na obtížích, na něž v zaměstnání i v soukromém životě narážejí mladí manželé-herci, se tu zrcadlí v kostce rok od roku se přiostřující lidské vztahy v městě, kde i kulturní práce má své dvojí rozdílné pojetí a poslání. Berlínský život je tu sledován na obou stranách dělící čáry od roku 1946, kdy se začal stupňovat tlak ze západu a kdy pod tíhou hospodářských i politických omezení se také začaly prohlubovat ideové rozpory mezi táborem obránců míru a spekulanty s novou válkou. V prostředí, kde mírové budovatelské úsilí mas svobodných lidí tak ostře kontrastuje s cynickým spekulantstvím hrstky jednotlivců, zaprodaných cizím zájmům, musilo postupem doby dojít, jak to ve svém dramatickém ději sleduje právě Maetzigův film, i k diferenciaci zájmů a charakteru. Vedle umělců čestných a poctivých, rozhodnutých tvořit nové hodnoty v bezprostředním styku s masou pracujících pro pracující, procházejí dějem tohoto filmu i postavy slabochů a cynických kariéristů, rozhodnutých prodat sebe a své umění třebas i těm, jimž umění je jen prostředkem k potlačení demokratických svobod. Filmový přehled 37/1952 (02.01.2008)