Réžia:
William WylerScenár:
Harry KurnitzKamera:
Charles LangHudba:
John WilliamsHrajú:
Audrey Hepburn, Peter O'Toole, Eli Wallach, Hugh Griffith, Charles Boyer, Fernand Gravey, Marcel Dalio, Jacques Marin, Roger Tréville, Moustache (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Jedna z nezapomenutelnych komedií šedesátých let, příběh o vyznamném padělateli obrazů, jeho krásné dceři a zloději, ktery není tím, čím se zdá, a kde se všechno točí kolem sošky Celliniho Venuše. Padělatelem a to geniálním, je elegantní Pařížan Charles Bonnet, nabízející často uměleckym galeriím vzácná umělecká díla, jeho dcerou půvabná Nicole, pokoušející se zabránit otcovu zneuctění a zlodějem sympaticky Simon Dermott, ve skutečnosti detektiv, specialista na zločiny z uměleckého světa. Všechno začíná v okamžiku, kdy se Bonnet nechá přemluvit k zapůjčení a vystavení Celliniho Venuše. Jenže před podpisem pojistky má být dílo odborně prozkoumáno. To by však znamenalo odhalení pravdy, neboť i Venuše je padělkem. Nicole se rozhodne, že sošku z muzea uloupí dřív, než k tomu dojde. O pomoc požádá Simona, kterého přistihla v otcově sídle a považuje jej za zloděje. Ve skutečnosti je Simon detektivem, specialistou na zločiny ve světě umění. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (297)
Dala jsem si po letech opáčko a vyplatilo se, Audrey Hepburnová je nesmírně půvabné stvoření, Peter O'Toole sympatický chlapík, no a pánové Eli Wallach a Hugh Griffith ve svých rolích opět potěšili a rozesmáli.. Celkově se jedná o milou, vtipnou, příjemnou záležitost a jako kriminální komedie to funguje báječně, hezky napsáno i natočeno, u mě filmová spokojenost a úsměv na rtech.. ()
S přibývajícím počtem shlédnutých filmů tohoto velmistra se mi postupně odhaluje jeho charakteristický rukopis a šarm, jaký dokázal svým filmům vtisknout. Nejinak je tomu i v případě How to Steal a Million. Vlažnější rozjezd bohatě žehlí kouzelná Audrey s intelektuálním elegánem Peter O'Toolem. Několik chytrých fórů skvěle doplňuje mix romantiky a loupeže. Zkrátka poctivá filmařina, která díky geniální režii zahřeje na srdci i moderního diváka, neboť i po tolika letech si stále zachovává svůj půvab a styl. ()
Jedna z takzvaných amerických klasik z let šedesátých - Audrey Hepburn s roztomilým úsměvem, šarmantní O´Toole s modrýma očima, Audrey Hepburn s magickým pohledem, William Wyler bez sandálů a bez Charltona Hestona a Audrey Hepburn...., prostě Audrey Hepburn. Není to nejnápaditější, nejrafinovanější ani nejvtipnější krimi komedie, ale vše je jaksi namícháno a protřepáno přesně tak, aby se na to i po letech příjemně a se zájmem koukalo. Vkusné, inteligentní a nenudící.... a co chcete víc? :)) 80% ()
Příjemně nenáročná heist komedie s okouzlující Audrey Hepburn a charismatickým Peterem O'Toolem – chemie mezi nimi fungovala na výbornou a značnou část stopáže si vystačili na plátně sami. Skvěle je doplňoval v roli padělatele uměleckých děl famózní Hugh Griffith, který si ukradl pro sebe takřka každou scénu, ve které se vyskytl. William Wyler byl zručný řemeslník, který měl geniální čich na výběr látky ke zfilmování a How to Steal a Million to jen potvrzuje. Tímto dílem sice nevytvořil pro Paříž tak ikonický filmový monument jako je Roman Holiday pro Řím, avšak do zlatého fondu hollywoodských klasik bezesporu patří. ()
Kdo lže, ten krade. Kdo krade, může se i zamilovat.. Pokud se aristokratická elegance snoubí s humorem, drží si na distanc snobství. Wyler to věděl, Hepburn s O´Toolem názorně předvedli.. Za pozornost určitě stojí i neobvyklé hudební aranžmá v té době ještě nepříliš známého Johna Williamse (kytarové grify či sci-fi motiv při letu dětského bumerangu). ()
Galéria (100)
Zaujímavosti (19)
- William Wyler najskôr zvažoval, že vo filme nadviaže na Prázdniny v Ríme (1953), pričom hlavnú mužskú rolu by rovnako hral Gregory Peck. (TheRoller)
- Kniha, kterou si Nicole (Audrey Hepburn) čte v posteli, je "Hitchcock Magazine: Le Revue du Suspence", francouzská verze měsíčníku "Alfred Hitchcock's Mystery Magazine". (facojurka)
- Filmaři se v muzeu pohybovali mezi uměleckými skvosty v ceně mnoha milionů, kromě klasických výtvarných stylů lze zahlédnout i obrazy surrealistické od autora Joan Miró i Ferrà (1893–1983). Muzeum ve filmu nese název „Kleber-Lafayette Museum“, ale jedná se o fikci. Muzeum bylo ve skutečnosti Musée Carnavalet, též Musée de l'Histoire de Paris, a jedná se o muzeum, které je věnováno dějinám Paříže od vzniku města po současnost. Nachází se v Paříži ve 3. obvodu v historické čtvrti Marais v ulici Rue de Sévigné. (sator)
Reklama