Dedička

(1001) Možná se mi to jen zdá, protože poslední tři dny omdlévám při každém pokusu o vstání z lože, ale tohle je velmi dospělá a emancipovaná látka! Nejen na dobu svého vzniku, řekla bych. Olivia i Montgomery i představitel pana otce jsou ve svých rolích velmi přirození a přesvědčiví a to zejména v té mimoslovní části svého projevu. Chůze do schodů od dívky, která doufala, že bude od jejich tíhy již navždy osvobozena, je velmi srdcervoucí. Docela zajímavě mi přijde, že tento film je ve svém vyznění mnohem více nadčasový než Wylerův předchozí ("současný") film Nejlepší léta našeho života. V Nejlepších letech se totiž zaobíral vnějším zásahem do běhu lidského života, který představuje válka, což je pro mě téma nepochopitelné a nepostihnutelné a nemůžu o něm příliš rozumovat. V Dědičce se jedná o velmi univerzální střety sobeckých částí lidské povahy a zejména potom o rozporuplný (týrající i ochranitelský) vztah otce ke svojí dceři srovnávané s nedostižnou modlou v podobě dávno mrtvé matky. Řekla bych, že jde skoro o učebnicový příklad toho, co se v Ženách, které běhaly s vlky, popisuje jako souboj ženy s vnitřním dravcem ("Modrovousem"). Dívka na prahu dospělosti si musí uvědomit sílu všech mocností kolem sebe (a v sobě) a složitě a bolestivě pochopit, které z nich jí chtějí ublížit a jak je musí zpracovat, aby sama mohla růst a žít. Ale jedů, které do svých dětí pouštějí rodiče, se zbavuje nejhůře. -"Yes, I can be very cruel. I have been taught by masters." ♥ (14.05.2015)

Skvěle vybalancované. Pohnutky postav jsou velmi jemné, takže si divák nemůže být jistý, kdo cítí co doopravdy a co jenom předstírá. Myslím, že příběh mohl mít jiné vyústění, tady záleželo jen na hlavní hrdince, jaký výklad toho, co se stalo, zvolí. Vybrala hodně tvrdě, ale i obdivuhodně. /24. 12. 11./ (24.12.2011)

Na MFF KV 2007 nám před projekcí Lištiček Wylerova dcera (jakožto host festivalu uváděla filmy z retrospektivy svého otce Williama Wylera) vyprávěla, že svého času, někdy v polovině devadesátých let snad (není podstatné) koketoval s remakem dědičky Mike Nichols s Tomem Cruisem. Tak si prý pustili původní verzi a po skončení filmu jen beze slova seděli, podívali se na sebe a bylo jim jasné, že ten film remake nepotřebuje, že na něm není co vylepšovat .... další Wylerův salónní majstrštyk (19.07.2007)

Naprosto brilantní film. Jako by byl natočen včera. Vynikající herecké výkony jsou v takto kvalitním scénáři bezmála samozřejmostí. Příběh běž zcela logicky, jako by opisoval ze života, ale přitom není minuta, kdy byste mohli s jistotou říct, co bude následovat. Stejně tak konec je prakticky jediný možný, ale po závěrečných titulcích se vám honí hlavou, jestli to mělo opravdu skončit právě takhle. (05.02.2011)

Krásnej film, psychologická studie podob lásky nezištné a zištné. Čistého citu a chladného kalkulu pod maskou horoucích citů. Krutý obraz vztahu otce a dcery velmi dobře situovaných, kdy majetek je na prvním místě a vše se tomu musí striktně podřídit. I když otec tušil a chtěl ochránit dceru, nebo majetek? A pak ten krásný ( k)lamač dívčích srdcí Montgomery, který má svůj plán, jak se pěkně zajistit. A Catherine ušláplá plachá dívka, která mě ohromila svoji vnitřní sílou, odvahou a hrdostí. (03.08.2016)