Hard Boiled

20 % - Když jsem takhle jednou někde zahlédl plakát se zakrváceným chlapem, jak má v jedné ruce zbraň a ve druhé mimino, napadlo mě, že to bude asi nějaká parodie. Když jsem pak film viděl, nevěděl jsem, jestli se mám smát, nebo brečet… Celý projekt je postaven na akčních scénách, které ovšem postrádají jakékoli napětí. Víme totiž, že výrazní kladní hrdinové jsou téměř nesmrtelní, a že nevýrazní padouši i nevýrazní nevinní lidé (ach ano, tento film se skutečně s čínskou přelidněností nemaže…) jsou zde od toho, aby obratně ve výskoku chytli několik smrtících projektilů mezi žebra, a při dopadu pokud možno rozbili vše co je po ruce, nejlépe sklo. Hard Boiled postrádá vše, co dělá dobrý film dobrým filmem. Samoúčelná střílečka, kterou trumfne kdejaká počítačová hra pro začínající pařany. Jednu hvězdu vytahuji spíše ze škodolibosti, než z touhy něco ocenit… (05.12.2006)

Zabíjení jako umělecký koncept? Vraždění jako estetický záměr? "Komando" je oproti tomuhle pohádka na dobrou noc a něco podobného zažijete snad jen v počítačové hře, kde přepnete na mód "nesmrtelnost" + "nekonečná munice" a pálíte do všeho, co vám přijde do cesty, přičemž civilisté jsou za stejný počet bodů jako padouši. I na Honkong už je to až dost a nebýt nedávných útoků na Moskevské divadlo, nemocnici, či Beslanskou školku, myslel bych si, že film je snad z jiné planety. Jenže třeba taková výtvarná či literární historie nabízí bezpočet dnes uznávaných děl, které z násilnické tematiky vycházejí a pokud tohle dokážete překousnout (stejně jako spoustu stylizovaných nelogičností) a odpovědět si kladně na otázky z úvodu, tak vás čeká opravdu jedinečná akční jízda. (06.07.2005)

Co Hard Boiled ztrácí na komplexnosti příběhu a spletitosti vztahů mezi postavami (kvůli obojímu si pusťte raději Killera), dohání mistrovskou instrumentací akčních scén. Hlavními nástroji při hraní zdejších skladeb pro větší orchestry jsou rychlopalné zbraně, brokovnice a pěsti (málokdo dokázal kombinovat akční gangsterku s filmem o bojovém umění s nenuceností Johna Woo). Tempo je bezchybně vybalancované díky střídání pomalejších scén s hitchcockovsky budovaným napětím (náznaky, výměny pohledů, blížící se nebezpečí) a divoké akce s vlastními vývojovými vzorci (nejpřímočařejší je akce finální, připomínající videohru), rytmizované zpomalenými záběry, detaily tváří, občasným humorem nebo „uměleckými“ zastaveními v podobě stříkanců rudé krve na bílém pozadí jako od Argenta (než protagonistu zasáhne sprška krve, prostě se musí obalit v mouce). Aby hráči nepřestali být cool a nevypadli z rytmu, o to zde běží v prvé řadě. Všechny druhy logiky jsou nekompromisně podřízeny akční stylizaci. Sóla zpravidla obstarává Chow Yun-Fat s párátkem v puse a minimálně jednou zbraní v ruce. Hard Boiled je nicméně v melodramatické tradici heroic bloodshet (resp. Melvillových gangsterek, resp. westernů) duetový film o heterosexuálním chlapském přátelství založeném na respektu a cti. Ženy jsou zde pouze od toho, aby s vyděšeným výrazem poslouchali poezii krve a pohybu, kterou muži recitují. Sice při ní zemře pár stovek lidí, ale svou rytmickou vyvážeností bez jediného falešného tónu dokáže taky povznést. 90% Zajímavé komentáře: Amarcord_1, Divočák, Fr, arkie (14.09.2005)

Může být akční film ještě lepší než Hard-boiled? Jen těžko! John Woo totiž servíruje divákům jednu vizuální bombu za druhou a sílu neztrácí ani po půlhodinovém ničení nemocnice. Podmanivá nekompromisnost, do mrtě vytěžené možnosti krvavého baletu a pouze malinký červíček pochybností, že Killer ještě zvládl přidat emoce. (19.05.2002)

Po prvej prestrelke je jasné, že toto je ten film kde sa záobníky nemenia. Kto má zhliadnuté Wooove hollywoodske filmy, tomu budú niektoré scénky známe. Dej je slabší ako pri Killerovi no na oplátku na konci čaká inferno so stovkou mŕtvych pri prestrelke v nemocnici, kde som len žasol ako to mohli natočiť, že to nekonečné strieľanie nevyzerá otrepane a kompozície prestreliek v chodbách nemocnice, kde si dvaja policajti prestrieľavajú cestu, si tiež zaslúžia uznanie. (23.05.2006)