La Vocation suspendue

V roce 1942 vytvářela skupina mnichů propagandistický film La Vocation suspendue o problematice cesty k víře. Po natočení 2 600 metrů materiálu se však ve scénáři začaly vyjevovat takové rozpory se základními řádovými pravidly, že byl projekt opuštěn. Dvacet let na to, v roce 1962, byl projekt na doporučení řádu v H… oživen profesionály, kteří však měli k myšlenkové výslednici původního snímku zcela opačný postoj. Měli však také více peněz na realizaci a natočili barevnou variantu příběhu. Kromě původních herců souhlasili tehdy s účastí na projektu i někteří řádoví bratři, kteří tvořili první verzi filmu. Nakonec, i při vědomí možnosti konfuze, souhlasili po deseti letech představení řádu v A… s tím, aby se oba filmy sestříhaly do koherentní podoby.
Autobiografický román francouzského filozofa polského původu Pierra Klosowského La Vocation suspendue traktuje skrz portrét interního církevního boje a skrz formu několikanásobné mystifikace problematiku proměňující se identity jedince uprostřed institucí. Mottem filmu je, že v obležené citadele je jakákoliv forma disidentství zradou. Protiargumentem k němu však vzápětí je, že aby jakákoliv instituce přežila, musí se chovat jako obležená citadela. (garmon)