Strašenie

Po nějaké době opět snímek, který potěší, a to nejen proto, že jsem si jej pouštěla 21.10. a hle, v ději vyplyne, že se odehrává tentýž den.. Hlavní postava je lehce/středně/hodně těžce psychotická, záleží na tom, jestli jí zrovna straší na cimbuří nebo si jen povídá sama se sebou a tohle, spolu s nádherně strašidelným domem, dotváří atmosféru, která vám skoro nedá spát (po zhlédnutí filmu, ne při něm). (22.10.2014)

Jsa nalákán poměrně vysokými hodnoceními, velmi jsem si sliboval od tohoto černobílého duchařského filmu, situovaného do prostředí bizarního historizujícího domu. Ještě začátek, cca prvních 15 minut, je poměrně na vysoké úrovni, ale pak jde křivka pozvolna stále dolů a dolů. Scénář totiž nemá hlavu ani patu, stále jen musíme doufat, že k něčemu už konečně dojde a při dlouhé stopáži je třeba přetrpět mnoho zbytečného žvanění. Tempo filmu je asi takové: krok dopředu, úkrok stranou, krok zpět a tak pořád dokola. Tomu odpovídá i závěr příběhu, který zůstává uzavřen v kruhu, v němž se děj točí. Celkově mne film hodně zklamal a proto dávám jen dvě hvězdičky v opozici k euforii, která tu dodnes v hodnocení - pro mne nepochopitelně - vládne (k 5.1. 2011 76%), i když i ty tři by byly adekvátní. Kamera byla výborná, to je třeba uznat; i herecky to bylo dobré, z postavy Theodory čišel zvláštní chlad (židovská herečka Claire Bloomová) a dlouho jsem si nebyl jist, zda nehraje nějakou roli ve spiknutí temných sil. Literární předlohu neznám, a tak je možné, že šlo o dobré natočení špatné literární předlohy. Jinými slovy: největší slabinu vidím ve scénáři. Maftíku, to se Ti opravdu zdá tento horor tak vynikající? (05.01.2011)

Nejedná se o klasický horor, jak se každý bystrý divák (který si přečte Patriciu White a její Female spectator, lesbian specter) dovtípí, nýbrž o psychoanalytickou sondu nejen do homosexuálního světa. "Strašidelný dům" zde představuje neprozkoumanou oblast ženské homosexuality, které se hlavní hrdinka Nell víceméně bojí (přestože je sama možná lesbičkou). Druhá žena ve filmu Theo, pak je lesbou naprosto zřejmou. Ačkoli to mnohým hloupým divákům může uniknout, nachází se ve filmu jasné prvky, které teoreii o její orientaci podpořují. Vemme si například scénu, kde Theo povídá o tom, že není vdaná, ale že žije s partnerem a uvažme, zda bylo v 60. letech běžné/přípustné/normální mít (heterosexuálního) partnera a žít s ním i bez svatby. Ne nebylo. Žít s životním partnerem, aniž by proběhla svatba je záležitost posledních let. Z tohoto poznatku vyplývá, že Theo nemá partnera, nýbrž partnerku a s tou svatbu mít nemůže. Dále je dobré si všimnout chladného vztahu They k mužům. Toto však samozřejmě nejsou jediné určující faktory. Zmíním tedy alespoň ještě jednu zajímavost. V jedné scéně říká Nell Theo: "You are the monster of Hill house" - když vezmeme v úvahu, že celý dům značí nějakým způsobem ženskou homosexualitu, pak příšera z tohoto domu musí být jasně lesba. Ostatní postavy a události už řešit nebudu, protože mě to přestalo bavit a navíc tato interpretace jistě došla úplně každému, takže by to bylo i zbytečné. (09.10.2008)

Jeden nadšenec do paranormálnych javov nabuliká pár ďalších a potom idú spolu objavovať bránu do druhého sveta. Síce som nepochopil to ich vedecké bádanie, ani aké metódy používali, ale dobre, zabavil som sa celkom slušne. V prvom rade som si uvedomil jednu vec. Na strašenie nie sú treba nejak zvlášť vyčačkané technické vymoženosti a bubáci, základ rozhodne tvorí strašidelný interiér/exteriér a s ním spojené strašidelné zvuky. A pravdou je, že viktoriánske sídlo, kde postavy žili a bádali, strašilo aj samo. Tak nejak som si vždy predstavoval strašidelný dom, do puntíku a do posledného tieňa prepracované, a k tomu netreba zabudnúť ani na perfektnú kameru. Scéna s dverami ma v tomto smere nadchla. Škoda len toho naivného herectva, hlavne u hlavnej hrdinky, jej postava mi liezla riadne na nervy. Celkom spokojnosť. Silný priemer. 67/100 (07.11.2014)

Chápu nadšení mnohých hororových fandů z tohodle kultovního díla. Zběsilé nájezdy kamery, netypické úhly, detailní nasvícení každé scény - tady jde vidět, kde bral Raimi inspiraci. Za málo peněz spousta muziky. Působivé je ještě rozlehlé viktoriánské sídlo, kde se lehce ztratíte, a stejně lehce přijdete o svůj rozum. Pár znepokojivých zvuků je totiž mnohdy děsivější, než horda digitálních bubáků. A k nejsilnějším scénám patří ta s dveřmi. Jenže na můj vkus je celý snímek trochu rozvleklý a příliš ukecaný. Postavy pořád tlachají, doktor Markway nic nezkoumá. Nejlepší z postav tak byla bláznivá paní Dudleyová a krásná lesbička Theo. Příjemný pokoukáníčko, ale na o dva roky starší NEVIŇÁTKA to podle mě nemá. (07.01.2011)