Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hrdinou filmu je Jan z Boha, stárnoucí intelektuál a estét, který pracuje jako šéf lisabonské cukrárny. Vede staromládenecký život, který si zpestřuje filozofickými a politickými úvahami, vynalézáním nových zmrzlinových specialit a bděním nad pravidly hygieny. Po večerech si doma vytváří tzv. Knihu myšlenek, vzácnou erotickou sbírku. S oblibou se oddává hrátkám s mladičkými dívkami, většinou prodavačkami z cukrárny, kterou vlastní rezolutní paní Judita. Jan je Juditou pověřen jednat s mocným francouzským investorem, což se mu vůbec nedaří, a navíc mu život zkomplikuje pomsta místního řezníka, jehož nezletilou dceru Joaninhu připravil o nevinnost. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (6)

zencitizen 

všetky recenzie používateľa

God Shave The Qeen! A opět film, který po způsobu Buňuela krásně legitimizuje nejrůznější osobní obsese. Film plný rituální erotiky, zvláštní duchovnosti zjevované ale pouze skrze zájem o ženské a dívčí tělo. Taková mile podvratná portugalská verze Deníku bláznivého starce od Tanizakiho. Navíc metafota zmrzlinářského byznysu jako filmového průmyslu - viz scéna nezdařené koprodukce mezi Joaem a francouzským zmrzlinářem je neodolatelná. Monteiro hraje jako Buster Keaton, takže Božská komedia má nádherný vzletný a snový půvab němé grotesky. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Opravdu boží a stylově nezaměnitelná komedie, byť se smutným koncem. Kdybych byl zapřísáhlým moralistou, možná napíšu, že si to pan João zasloužil, prasáckej sukničkář jeden! :o) Jenomže mě ho na konci bylo děsně líto. Plně jsem vstoupil do jeho světa, prožil s ním málem 3 hodiny, až na občasné morální vyvedení ze standardní míry mi s panem zmrzlinářem v jeho podniku i jinde bylo velice příjmně a osud se vůči němu na můj vkus zachoval příliš krutě. Přesto pro mě o stupeň lepší film než Vzpomínky na žlutý dům. João Césara Monteira jsem si s druhým viděným filmem hodně oblíbil, velice mě baví jeho herectví plné velmi něžně ironické až sarkastické nadsázky, již u úvodních scén mě provázel naplňující pocit, že sleduji hrát opravdového velikána a brzy se přistihuji, že si užívám každou jeho promluvu či pohled. Neméně mě však bavil i příběh, který sám JCM napsal a zrežíroval. Byť se rozvíjí a plyne pomalu během spousty komorních scén i dlouhých záběrů, po celou dobu na mě vrhá jedinečnou atmosférou ve společnosti svého tvůrce a vtrhává mě co chvíli do vnímání nějakého monologu/ dialogu/ činnosti, do pozvolna gradujícího napětí, jemného erotického dusna či chvilkového odpočinku, do očekávání dalšího posunu během dvou obyčejných dnů, jejichž vyvrcholení se stane pro pana Joãa osudným... Jeden z tříhodinových filmů, u kterého bych si mohl stěžovat na stopáž jedině z důvodu, že trval možná přeci jen zbytečně krátce. [90%] ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Tohle je ta pravá "Božská komedie", tohle je ten pravý Boccaccio. A ještě dvě další podivnůstky: 1. fotografická: občas si zastavím film a dívá se na něj jako na fotografii. Tentokráte jsem ho zastavil přesně v okamžiku, kde je použita na plakátu. Přesnou shodu jsem objevil až nyní a vysvětluji si ji takto: někde jsem tento plakát viděl, uložil si ho do nevědomé oblasti paměti, z níž se mi při promítání vybavil. 2. lingvistická,: při překládání genitivních vazeb z (nejenom) románských jazyků, je obížné rozlišit "z koho čeho" od "od koho čeho". Religiozní literatura překládá např. standardně Juan de la Cruz jako Jan od Kříže, přestože správnější by bylo Jan z Kříže. Podobně zde je uveden překlad João de Deus jako Jan z Boha, přestože by bylo lépe Jan od Boha. - João César Monteiro je ale především estét v osidlech rituálů, které jsou sice krásné, ale nebezpečné. A tím je mi i blízký. ()

Zaujímavosti (1)

  • Film získal zvláštní cenu poroty na festivalu v Benátkách. (Pavlínka9)

Reklama

Reklama