Niekto to rád horúce

"Nikdo není dokonalý." Nejstylovější hláška na závěr filmu, skvěle předělaný masakr na sv. Valentýna a pro mě nejlepší role Jacka Lemmona, kterého považuji v roli Daphne za tahouna příběhu. Scéna, kdy tančí s Osgoodem v kubánském baru a následně se na posteli povaluje s rumba koulemi, je nezapomenutelná. (29.01.2010)

(1001) Mně přijde, že tento film je naprosto dokonale napsaný. Když pominu všechny osobní vášně, kvůli kterým tento film zbožňuju (Marilyn a ty její božsky necudné šaty, roztomilý pánský ansábl, osobní konotace), tak prostě musím profesně obdivovat, jak je to promyšlené. Vypointované jsou jak jednotlivé dialogy, tak celé scény i film jako celek. Opravdu profesionální práce, a ještě navíc třeskutě vtipná. (04.01.2013)

"Je to už dvacet let, co jsem se zvolil šéfem týhle organizace. A můžu snad říct sám, že jste zvolili dobře." Mně tedy nepřipadá ani trochu vtipné, když se muž převlékne za ženu, ale v tomto případě to prchajícím hudebníkům odpustím. Oni mě totiž nechtěli rozesmát svými převleky, ale konfrontací mužského myšlení v ženském světě a to jim jde velmi dobře. Tady se zkrátka střílí ostrými a i když jsem nebyl každým výstřelem zasažen, tak nejedna hláška si neomylně našla cíl v mé bránici. A to to ani nemám rád příliš horké. (21.11.2015)

Každý máme na tuto komedii jiný názor. Pro někoho je tu humor vyčpělý, pro jiného stále aktuální, někomu příjde nudná, jinému zábavná. Já patřím mezi ty jiné. Od samého začátku jsem se dokonale bavil, opravdu jsem se mnohým vtipům smál, líbily se mi scény, které parodovaly mafiány, okouzlovala mě Sugar (dnes se ideál krásy posunul někam jinam, ale Marilyn má svůj určitý půvab i dnes), zaujal mě nápad, herecké výkony hlavních mužských hrdinů byly perfektní a hudba napomohla k přenesení do atmosféry konce 20. let. Pro mě byla nejlepší scéna hned ta úvodní - na "pohřbu" babičky a pak večírek ve vlaku :) Vychvalovaná závěrečná hláška mě osobně nepobavila. (09.09.2010)

Tuším že první film, kde se chlapi převlékali za ženské. A nejlepší. Film má neskutečné tempo, kde ani na sebemenší chvíli není jakýkoli náznak nudy a skutečně povedený a kvalitní situační humor se nadmíru vkusně kloubí s nádechem romantiky na pozadí gangsterské prohibiční Ameriky dvacátých let dvacátého století. No, řekněte, jak to ten Billy Wilder dělal. Tony Curtis a Jack Lemmon jsou výborní, stejně tak Merylin Monroe. Jedna z těch největších světových klasik a po "Prázdninách v Římě" asi nejlepší americká komedie. (16.03.2005)