Černá magie: Boxerovo znamení

Thajská černá magie je rozhodně otrlejší disciplína než její západní blíženkyně. Žádné dovádění při měsíčku s kozlem či sbírání bylin, ale spíš šéfování neposlušné bandě oživlých krokodýlích lebek nebo rituální pojídání cizích zvratků. Na prolomení zlého kouzla také nestačí tělnatý pánbíčkář s Biblí v jedné a pochodní v druhé ruce, ale je třeba tvrdým tréninkem zocelený buddhistický mnich, kterému není zatěžko trávit hodiny v jezírku plném pijavic. Film Černá magie: Boxerovo znamení, pojednávající o bývalém thaiboxerovi, který se stane mnichem, aby mohl porazit zlého čaroděje, představuje opomíjený vrchol linie okultních hororů společnosti Shaw Brothers z osmdesátých let. Nabízí opojný koncentrát všemožných atrakcí hongkongských fantastických filmů, jenž dokáže uspokojit jak vyznavače opulentních spektáklů plných laciných speciálních efektů a hysterické akce, tak obdivovatele surrealistických podivností. Vizuálně si film v některých scénách nijak nezadá s Janem Švankmajerem či Alejandrem Jodorowským, na druhou stranu se nijak neštítí ani ryze brakových úletů typu očividně umělohmotných pavouků popíjejících brčkem zelenou břečku, a dopřává svým divákům i typicky hongkongské bojové požitky v podobě několika scén boxerských zápasů (zlého thajského boxera hraje impozantní zjev z řady akčních filmů Bolo Yeung). Zkrátka a dobře, pokud je buddhismus opravdu tak perverzně zábavné náboženství, jak ho ukazuje tento film, pak je nejvyšší čas oholit si hlavu a navléknout oranžový hábit. (Festival otrlého diváka)