Obludy

Velice obskurní film, vyrobený u studia MGM. Taková malá zajímavost ve filmu vystupovali opravdu znetvoření lidé a různé hříčky přírody např: bezruký a beznohý muž z britské Guyany, který si ve filmu balí a zapaluje cigarety jen pomocí svých úst, princ Randian-oživlý trup, Olga Rodericková-vousatá žena, Martha Morrisová-bezruká kráska, Pete Robinson-živoucí kostrači či Joseph/Josephine-napůl muž napůl žena aj. hříčky přírody. A proto na sebe zásah cenzury nedal dlouho čekat. Viz. např. kontroverzní námět filmu v podobě propagace křiklavých sloganů: "Může normální žena skutečně milovat trpaslíka"? "Či mohou mít spolu siamská dvojčata pohlavní styk"? "Nebo jakého pohlaví je vůbec člověk který je zpola muž a zpola žena"? Odpověď na sebe nedala dlouho čekat. Za všechny skutečné postavy ať už za siamská dvojčata Daisy a Violet, živé lidské torzo Randion, normální půvabnou akrobatku Cleo (Olga Baclan) či za jejího milence Hercula (Harry Victor), dobrý scénář a samozřejmě za téměř hororovou atmosféru, dávám nakonec nejvyšší hodnocení. (18.07.2007)

Zrůdy jsou perfektní ukázkou pořekadla: "Nesuď knihu podle obalu!", aneb tělesně ("zrůdně) postižený člověk může být mnohdy více lidštější než kdejaká femme fatale či krasavec. Samozřejmě obsazením autenticky postižených lidí dosáhl Browning nepřekonatelného efektu, který vygradoval zejména v deštivé scéně při honu na Hercula a Cleopatru. Vůbec se nedivím, že film vyvolal takovou vlnu kontroverze a že si vysloužil přídomek "jeden z nejnebezpečnějších filmů". Zkrátka moc dobře odvedená filmařská práce, která mě niterně dostala. (16.01.2012)

Ve své podstatě banální milostný příběh, ve kterém je však všechno jinak než obvykle a také všechno jinak než se na první pohled zdá. Nabízí nejen přehlídku skutečných, fyzicky postižených "zrůd", ale také otázku, jestli právě ony jsou opravdu těmi zrůdami na než odkazuje název filmu. Protože zrůdné je tu lidské a lidské naopak zrůdné. Výborné, originální a neskutečně působivé i po osmdesáti letech. Plné nápadů a výborným způsobem, v několika detailech vykreslující postižené jako lidi s obyčejnými tužbami a obvylými lidskými slabostmi i přednostmi. Jako koentrast jejich běžného života nechybí ani mrazivé a vskutku děsivé finále, i když trošku hopem odbyté. Nedostatky doby, jako jsou třeba občas poněkud prkenné dialogy, nepříliš dynamická režie, zahozené a nevyužité nápady, situace a postavy, nebo i vinou prologu od počátku poměrně předvídatelný děj, jsou v tuhle chvíli nepodstatné. Ten film je prostě klasika, která funguje i dnes. (12.12.2012)

We accept you, one of us! Gooble Gobble! Banální melodrama se šťastným koncem a morálním ponaučením ční nad ostatními melodramaty své doby obsazením skutečných „zrůd“, čili lidí, kterým příroda něco ubrala, ba naopak nadělila navíc. Ti režisérovi neslouží jenom jako zdroj děsu (to především v poslední a výtečné hororové třetině), ale rovněž jako živé důkazy o nesmyslnosti slučování lidské duše a zevnějšku. Na obyčejných každodenních úkonech nám Tod Browning názorně předvádí, že ta zvláštní stvoření mají stejné touhy, přání a sny jako normální lidé. Zde paradoxně lidé až na čestné výjimky mravně zkažení, což bylo v třicátých letech 20. století, zvlášť pro puritánskou americkou společnost, nadmíru pobuřující. Možná právě neustále zkracování z původních 90 minut do přijatelnější podoby způsobilo občasnou zbrklost a zkratkovitost (mít finální msta o pár minut více, ještě se klepu hrůzou). Vůbec by mi nevadilo strávit v (alespoň zpočátku) přátelském společenství těch… těch lidí, to je to správné slovo, ještě pár desítek minut. 75% Zajímavé komentáře: POMO, dzej dzej, 5150 (02.04.2008)

Nejen ve své době, ale i kdyby se něco takového natočilo nyní, tak by většina Freaks odsuzovala, nebo k tomu měla odpor. Já patřím do té části publika, která na takové věci nehledí. No, popravdě dějová linka je velmi prostá, to ale nemění nic na tom, že tento snímek přeci jen něco v sobě má a proto jsem přidal čtvrtou hvězdu. (23.03.2014)