Obludy

Tak rozhodně to chtělo trochu odvahy a drzosti, natočit v novorozeném světovém filmovém studiu takovýto film. Rozhodně to není pouze horor. Vlastně od začátku, až po svatební hostinu, je to komedie. Komedie s hlavně fyzicky, ale i psychicky, retardovanýma cirkusákama. Pochopitelně jsou zde také zcela zdraví lidé, kteří většinou mají za svých zrůdných spolucirkusáků srandu. Legraci mají i z malého Hanse, který je ovšem malý jen vzrůstem. Jak sám o sobě tvrdí, je to normální muž, který má city a své potřeby. Jeho city a potřeby ho zaženou do spárů všehoschopné a majetku chtivé Cleopatry. Cleopatra je ovšem také dosti neopatrná a nedočkavá, a proto jí stihne osud horší než smrt, protože se zapletla se zákonem zrůd. Perfektní pohled na cirkus začátkem 20tého století. (19.04.2012)

Freaks sú iste šokujúci, poburujúci, vzbudzujúci súcit, ale sú hlavne dobre vyrozprávaným príbehom s pevným a jasným scenárom. Takže sú okrem prehliadky autentických anomálnych postavičiek aj plnohodnotným filmom so silným katarzným záverom. Dnes ich môžeme vnímať aj ako dielo, ktoré bojuje s predsudkami ľudí a ich deformácie môžeme zameniť za ľubovoľnú farbu pokožky alebo náboženstvo. To, že sme všetci rovnocenní ľudia bola však v 30tych rokoch minulého storočia úplne nová myšlienka, ktorá ešte dlhé desaťročia nebola plno akceptovateľná. Obludnosť človeka sa totiž prejavuje jeho skutkami, ako ukazuje aj tento film. (23.10.2012)

I když ne hororové, přesto unikátní dílo a pro svůj rok vzniku má místo v mém osrdí. Černobílá klasika, která vzbudila velký rozruch a v Británii byla po třicet let zakázána.. Přiznávám, že střih a zkrácení filmu na hodinu moc nepřidalo, ale pro tyhle snímky mám slabost a tudíž bez velkých okolků za pět*. (12.07.2014)

We accept you, one of us! Gooble Gobble! Banální melodrama se šťastným koncem a morálním ponaučením ční nad ostatními melodramaty své doby obsazením skutečných „zrůd“, čili lidí, kterým příroda něco ubrala, ba naopak nadělila navíc. Ti režisérovi neslouží jenom jako zdroj děsu (to především v poslední a výtečné hororové třetině), ale rovněž jako živé důkazy o nesmyslnosti slučování lidské duše a zevnějšku. Na obyčejných každodenních úkonech nám Tod Browning názorně předvádí, že ta zvláštní stvoření mají stejné touhy, přání a sny jako normální lidé. Zde paradoxně lidé až na čestné výjimky mravně zkažení, což bylo v třicátých letech 20. století, zvlášť pro puritánskou americkou společnost, nadmíru pobuřující. Možná právě neustále zkracování z původních 90 minut do přijatelnější podoby způsobilo občasnou zbrklost a zkratkovitost (mít finální msta o pár minut více, ještě se klepu hrůzou). Vůbec by mi nevadilo strávit v (alespoň zpočátku) přátelském společenství těch… těch lidí, to je to správné slovo, ještě pár desítek minut. 75% Zajímavé komentáře: POMO, dzej dzej, 5150 (02.04.2008)

Pro mě osobně je zcela neuvěřitelné, že ten film v roce 1932 mohl vůbec vzniknout - zub času se na něm téměř nepodepsal. Dokonce pořád váhám, jestli byli všichni aktéři opravdu tak dobře namaskovaní a natrikovaní, anebo tvůrci sháněli "zrůdy" po všech čertech ďáblech, celých Spojených státech... :-) (02.09.2008)