Dotyk zla

Bez ohledu na míru Wellesovy kontroly nad finální podobou filmu (resp. jeho různými verzemi) považuji právě Dotek zla za jeho vrcholný počin. Kompozicemi i vyprávěním dynamický, téměř v reálném čase vyprávěný noirový příběh pádu policejního kapitána, připomínajícího chladnokrevným jednáním, vzezřením i způsobem snímání (z podhledu a v expresionisticky vychýlených úhlech) hororové monstrum, je pro mne vzorovou ukázkou „pure cinema“. Práce s několika plány akce, sugestivní vysoce kontrastní stínohra, akci plynule sledující a na měnící se pozice postav flexibilně reagující kamera (díky vedení naší pozornosti rozmístěním figur, změnami velikosti záběru a přerámováváním mohou klíčové scény filmu trvat několik minut, aniž by se to jakkoli projevilo na tempu vyprávění), přesný, často ironický a někdy záměrně diskontinuitní střih – to všechno přispívá k tomu, že styl nejenže strhává pozornost sám k sobě (aniž by narušil realistický, místy až dokumentárně veristický ráz řady scén), ale hlavně nese významy, posiluje příběh a přispívá k atmosféře permanentního ohrožení, před nímž není úniku (a to i ve scénách snímaných ve velkých celcích, zdůrazňujících izolovanost hrdinů). Bezútěšnosti napomáhá povýšení antagonisty na ústřední a skutečně fascinující postavu. Vargas a jeho milenka jsou oproti tomu relativně ploché melodramatické figurky, které chtějí hlavně vypadnout z předpeklí, v němž vinou úvodní exploze uvízli (jakkoli je pro liberální vyznění filmu i pro jeho téma hranic mezi různými reálnými i imaginárními prostory podstatné, že jde o smíšený pár). Ať jej vidíte poprvé nebo poosmé, Dotek zla vás dokáže překvapit porušováním hollywoodských žánrových konvencí, stylistickou promyšleností i tím, že nepůsobí chladně a strojeně (jinak by se zřejmě nestal kultovním). Není v něm takřka jediného „obyčejně“ působícího záběru (když už, s velkou pravděpodobností jde o některou z dotáček, nad nimiž neměl Welles kontrolu). Mnoho stejně poctivých a vtahujících učebnic toho, jak vyprávět obrazem, neznám. 95% Zajímavé komentáře: Adrian, Radko, Madsbender (23.12.2018)

Perfektny a presvedcivy Orson Welles, Charlton Heston ako sice nie moc presvedcivy Mexican ale za to dobry herec, krasna Janet Leigh ako americka manzelka Ch. Hestona, alebo i vecne chladna a vazna Marlene Dietrich v ulohe mexickej ciganky. O perfektny kriminalny scenar sa postaral samotny reziser a herec Orson Welles. Druha polovica filmu nabrala lepsi svih a zacalo to byt poriadne napinave, hlavne ked islo o zivot Janet Leigh a taktiez scena odpocuvania a nahravania nemala chybu. Pre fanusikov Noir filmov povinnost... 03.12.2008 ____ Chahrlton Heston - (Ramon Miguel Vargas) +++ Janet Leigh - (Susan Vargas) +++ Orson Welles - (kapitán Hank Quinlan) +++ Marlene Dietrich - (Tanya) +++ Akim Tamiroff - (Joe Grandi) +++ Joseph Calleia - (serzant Pete Menzies) +++ Hudba: Henry Mancini +++ (03.12.2008)

Orson Welles byl vždycky pionýrem. Nikoliv v tom smyslu, že by snad nosil červený šátek okolo krku. Jeho pionýrství spočívalo v hledání dosud neprozkoumaných, a často i naprosto neznámých cest. Proslavil se už svou malou revolucí v rádiu, v oné dnes již notoricky známé adaptaci Válek světů svého skoro-jmenovce - a to mu bylo dvaadvacet. V šestadvaceti další malá revoluce, tentokrát ve filmu - Občan Kane. Známe mnoho případů, kdy nadaný tvůrce už nikdy nepřekoná svou prvotinu - to se však tohoto renesančního muže netýkalo: co jiného by pak byly filmy jako Cizinec, Proces nebo zrovna Dotek zla? Tento snímek, nesoucí se v duchu jazzu a nové vlny, nemůže nechat nikoho na pochybách, že Welles s každým dalším počinem zrál jako víno - jak režisérsky, tak herecky. Má zde sice o několik brad více než jsme zvyklí z jeho starších počinů, to mu však naprosto nebrání podat brilantní výkon v kreaci na téma "odepsaný policejní důstojník". Za zmínku stojí též Charlton "Ben-Hur" Heston (ten padouch z Bowling for Columbine), který takřka vůbec nepřehrává, jak je jeho dobrým zvykem. Kamera je úžasná. Co více dodat. Koukněte se na to! (27.03.2005)

Tak předně - viděla jsem 106 minutovou verzi z roku 98 a nemám nejmenší ponětí, čím se liší od předchozích dvou verzí. Po orgastickém začátku však přichází ničím vyjímečný příběh, který později dospěje k zcela průměrnému vyvrcholení. Po vizuální stránce je film totálně dokonalý, herci jsou výteční, ale něco tomu chybí. (18.09.2008)

Tak tomuto poviem inteligentná kriminálna „film-noirovka“. Dramatický, morálny súboj dvoch velikánov filmovej tvorby - O. Welles na strane temna a na strane dobra si len ťažko predstaviť vhodnejšieho kandidáta ako bol Ch. Heston (možno tak ešte J. Stewarta). Samotný príbeh bol síce výborný, no nešlo o nič výnimočné. To mi však celkom netradične prišlo ako menej dôležité. Omnoho dôležitejšie tu bolo geniálne vykreslenie hlavných postáv. O. Welles dokázal zahrať svoju temnú postavu morálne hnijúceho človeka a skorumpovaného policajta tak famózne, že odteraz sa mi pri týchto pojmoch vždy vybaví jeho tvár. Opäť na seba dokázal strhnúť všetku moju pozornosť. Tiež vidno, ako sa pekne so snímkom vyhral aj po réžisérskej stránke - výborná práca so svetlom a tieňom, skvelá muzika a hlavne geniálna kamera. Aj vďaka tomuto čas strávený s týmto filmom ubehne ako voda. 85/100 (13.04.2017)