Obsahy(1)
Světově uznávaný fotograf, hydrobiolog, horolezec, popularizátor vědy, filmař a spisovatel Petr Jan Juračka procestoval všechny kontinenty... Poprvé představila Petra Juračku režisérka Hana Pinkavová roku 2003 v cyklu Nehasit! Hořím! jako šestnáctiletého gymnazistu a zapáleného želvologa, který snil o expedicích, na kterých bude zachraňovat ohrožené druhy. Po 16 letech se přesvědčíme, že Petra, stále hořícího bohatým spektrem snů, uhasit nelze. Jeho renesanční osobnost, obdařená neuvěřitelnou energií, je poháněna permanentní výzvou a fascinujícím zápalem pro všechno, co se ocitne v hledáčku jejího zájmu... Vědec-hydrobiolog, který učí na Karlově univerzitě, točí popularizační videa, létá s dronem, fotí a píše v pralese, pouštích i na nejvyšších horách světa. Pro dobrou fotku je ochoten nasadit i život. A žije dychtivě. Posedlost vším, čemu se věnuje, ho katapultovala do světového povědomí. Ten, kterému lékaři v útlém věku předpověděli slepotu, dnes ohromuje detaily makrofotografií, které mu vynesly fotografického Oscara. Jeho fotografie neunikly ani pozornosti jednoho z nejprodávanějších autorů světa, brazilského spisovatele Paola Coelha. Jako titulní snímek na přebal své knihy "Alef" si vybral právě Petrovu fotografii sibiřského jezera Bajkal. Jako ambasador značek Nikon, DJI nebo LowePro, milovník dobrodružství a výzev, procestoval Petr s fotografickou a filmařskou technikou zeměkouli. Sport dřív nenáviděl, přitom jeho fotky, fascinující svět, jsou spojeny s podáváním poměrně slušných sportovních výkonů. Sedm let psal svou jedinečnou knihu Ze života fotografa, která se stala bestsellerem. (Česká televize)
(viac)Recenzie (1)
Střihově velmi rychlé po pár vteřinách, do toho velmi rychlá mluva Petra. Mnoho krásných záběrů. Říkal jsem si, kde bere tolik energie, to by každou babu do pár dní zabilo. Pobavilo mě "Jsem infantilní průzkumník života. Jako malý dítě, které se ptá, proč mají stromy kůru, tak v takovým stavu jsem". Jak říkával filosof Jan Sokol, podstatou filosofie je údiv a úžas a tuto schopnost mají malé děti a filosofové. Děvečka se nediví, že slunce ráno opět vyšlo. ()