Truman Show

Vědět tak, kam Andrew Niccol na ty nápady chodí. Co film to perla, ať už ho režíruje sám, nebo napíše scénář. Tedy ve skutečnosti stačí dívat se na svět okolo sebe s otevřenýma očima. Jak se říká o knihách, že nejlepší je taková, o které máme pocit, že jsme ji už četli, tak o filmech platí to samé. V Gattace i tady jsem slavil vítězství lidské vůle nad systémem, který jsme si sami zbudovali k tomu, abychom se sami odřízli od reality a uzavřeli do iluzí. Vyvěrá z toho taková naděje a víra v člověka, že mě to opravdu dojímá. S1mOne už je k lidstvu mnohem skeptičtější a naopak zobrazuje vítězství iluze nad skutečností. To zas potěší cynickou složku lidské osobnosti. Terminal se opět vrátil k vítězství člověka. Je vidět, že optimistický konec lze natočit bez přehnaného patosu a kýčovitosti, a přitom může být stejně úderný a působivý jako nějaká tvrdá překvapující pointa (nejvíc mě takový konec dostal v knize Piknik u cesty). Ale to jsem se dostal od filmu někam k filosofování, takže zmíním vynikající režii Petera Weira (s Niccolem si evidentně padli do noty), výkon Eda Harrise, Laury Linney a Jima Carreyho a ostatně všech ostatních "členů štábu" skvěle podávajících telenovelové neherectví, krásnou Nataschu McElhone a skvělou hudbu neuvěřitelně podbarvující celý film. Film navíc obsahuje několik skutečně skvělých scén, jako lidi stojící a čekající na povel nebo Carrey bušící na stěnu svého "dokonalého světa." Beru film jako takovou výzvu stát se pány svého osudu. A teď "kdybychom se neviděli dobrý den, dobrý večer i dobrou noc..." (21.11.2005)

Nechápu. Opravdu nechápu tak vysoké hodnocení a umístění v nejlepší dvoustovce. První hodnotitel dal asi 5 hvězdiček, vypěl na tento film ódy a podle něj se orientují ostatní. Nelze tomu upřít originalitu i zajímavé podání, ale celé je to přespříliš hloupě natočeno a sehráno. Proč raději nevymysleli něco reálného s lepším dějem a zajímavějším spádem. No a konec mě teda nakopl. Jak by se asi mohl vrátit zpátky do té show, když už věděl o co se jedná. Pak by to přece už vůbec nešlo a nebylo by to to, na co ti vykulení lidé celý život koukali. Chvílemi je to oprvadu trapas. "Blesky, ještě, a znovu... zesílit vítr,..." "Budete mě muset zabít"... Tragický. To není žádný megaprojekt, ale megatrapas. Na druhou stranu je podařeně zesměšněn Big Brother a podobné reality show. Výkony herců taktéž dobré, i když Carreyho ve vážných nebo alespoň normálních rolích nemůžu nějak zkousnout. Pořád mi tam naskakují ty škleby, gestikulace a bláznění z kousků jako Ice Ventura, Blbý a Blbější, Lhář,Lhář, atd... UPDATE 2020: Výše zmíněné nechci mazat, nicméně je fakt, že film patří k těm, které chce člověk vidět znovu. Tématika prostě táhne, takže musím chtě nechtě o jednu zvýšit. 70% (06.01.2009)

Peter Weir je opravdu osobitý režisér, jeho filmy jsou zvláštní, nevídané. V Truman Show se jedinečným způsobem zabývá cenou životních hodnot. Je opravdu dokonalý život ideální? Lze skutečně někoho přesvědčit, že tomu tak je? Je pro jiné vážně nejlepší to, co si myslíme, že je pro ně nejlepší? A máme právo je takto manipulovat, byť jsou naše úmysly sebelepší? O svých prioritách si člověk rozhoduje sám a pokud je tlačen jinam, je tento tlak jen rozklepaným prstem na spoušti. Tyto otázky a odpovědi podává Weir vskutku obdivuhodným způsobem, vypomáhá si zdánlivě nicotnými detaily v pozadí i v popředí (např. stále nové reklamy), které pomáhají udržet divákovu pozornost a sdílet pocit nejsitoty s Trumanem. Ale nejen Peter Weir si zaslouží uznání a obdiv, nýbrž také Jim Carrey v přelomové roli své kariéry a Ed Harris, jenž svou postavu režiséra ztvárnil s citem sobě vlastním. (03.02.2004)

Filozofický námět romantického ladění v hollywoodské produkci. Film pro každého a o každém z nás. Skvěle lidský Truman a ďábelsky božský Christof v podobenství, ve kterém jde o víc, než pouhé nastavení zrcadla kultuře posedlé reality show a televizí obecně. Zážitek. 90% (16.04.2015)

Výborně vymyšlený a díky reklamám při přenosu, změnám počasí a rozsvícenému Slunci také promyšlený příběh, výtečně zrežírovaný Peterem Weirem a v neposlední řadě dokonale zahraný Jimem Carreym. Chlapík, kterého jsem vždy uctíval kvůli nepřebernému množství grimas podává životní výkon v trefné satiře zakuklené v tklivém dramatu. Naprostá povinnost pro všechny paranoiky. (19.01.2007)